Chvála ®eny
U této chvály jsem dlouho váhal, zda má být její objekt uveden v jednotném èi mno¾ném èísle. Tentokrát to vyhrál singulár, ale zato s úmyslnou pravopisnou chybou – velkým „®“ !
Je jasné, ¾e kromì nìkolika málo procent mu¾ù, kteøí o to nestáli, snad ka¾dý poznal ve svém ¾ivotì ®enu s velkým „®“ a jistì je nemálo š»astných jedincù, kteøí takových „jedinek“ poznali více. O tìch nejznámìjších jako je Casanova èi Don Juan byla napsána spousta knih a o velkých ®enách jak by smet! Nebudu zde chválit krásu ®eny, proto¾e jak známo - krása je pojem znaènì relativní. Nìkomu se líbí rubensovské typy, jinému anorektièka Twiggy! Jeden má rád holky, jiný vdolky!
Jak vidno, jsem èím dál tím drzejší, nebo» objevit na ®enì nìco nového, co by bylo hodno chvály, je témìø nemo¾né a navíc – ®enu zobrazilo, opìvovalo a chválilo tolik velikánù všech dob, a já bych mìl k tomu ještì nìco pøidat? Pravda, dá se ®enì pochválit tøeba nový úèes, blùzièka èi botièky, ale tak pøízemní být pøece nemohu. Na druhou stranu to, ¾e toto chválené pole bylo u¾ tolikrát v historii pozoráno, mi dává mo¾nost, odpíchnout se od nìkterých neprávem zapomenutých postøehù, vìtièek a veršíkù. Samozøejmì je tøeba zaèít tìmi nejchvályhodnìjšími:
„Sto mu¾ù mù¾e postavit tábor, ale pouhá jedna ¾ena doká¾e vytvoøit domov.“ (Konfucius)
„Domnìnka ¾eny bývá pøesnìjší ne¾ jistota mu¾e.“ (R.Kipling)
„Jedna ¾enská vidí èasto dál, ne¾ pìt mu¾ských s dalekohledem.“ (J.Werich)
„Všechno, co ¾eny dìlají, musejí dìlat dvakrát lépe ne¾ mu¾i, aby byly pova¾ovány za zpolovic tak dobré. Díky bohu to není tì¾ké.“ (Ch.Whittonová – první starostka Ottawy)
A kdy¾ jsme narazili na matematiku, tak nìco z podobného soudku, ovšem z ponìkud jiného pohledu francouzského dramatika M. Archarda: „®eny mají zvláštní vášeò pro matematiku – dìlí své stáøí dvìma, zdvojnásobují cenu svých šatù, rády by ztrojnásobily plat svých mu¾ù a pøièítají pìt let k vìku svých pøítelkyò.“
J. ®áèek má také zajímavé pardoxnì èíselné údaje: „V osmnácti ví mu¾ o ¾enách vše, ve tøiceti zjistí, ¾e neví nic!“
V tìch pochybách pak mù¾eme pokraèovat nìkolika dalšími bonmoty: „Je jediný zpùsob, jak zacházet se ¾enami. Bohu¾el ho nikdo nezná!“ (Ch. Chaplin – pøesnì ovìøený bonmot nìkolikanásobného ¾enáèe.)
„Strašné je, ¾e není mo¾no ¾ít se ¾enami, ale ani bez nich.“ (G.G. Byron – mo¾ná jeden z nejznámìjších výrokù!)
„®eny chtìjí nejménì všechno a nejpozdìji hned.“ (G.B.Shaw – také pomìrnì známé.)
„Z ¾en jsme se narodili, a sna¾íme se do nich vracet!“ (M. Kopecký – rozkošnì objevné!)
A na konec jsem si nechal pár „pøipomínek“ Karla Èapka, který v jednom svém hezkém sloupku napsal:
„Nìkterým ¾enám dùvìøuji tak, ¾e bych si od nich dokonce klidnì nechal ostøíhat nehty na své pravé ruce.“
Vykrádaní aforizmù a bonmotù ale musím skonèit poeticky – nádherným citátem ze hry Ze ¾ivota hmyzu, kterou Karel napsal spoleènì s bratrem Josefem: „Jen dolù, dolù spìt, to» meta vytou¾ená;
svìt chce být polosvìt, ¾ena – být polo¾ena!“
I kdy¾ to dìlám velmi nerad, sebekriticky pøiznávám, ¾e chvála ®eny by zaslou¾ila mnohem fundovanìjší zábìr i ponor, na co¾ prostì nemám. Celá staletí se na ¾enách chválilo pìt „P“, ale zcela jistì by se mìla chválit i celá øada ¾enských „M“ – ¾ena Milenka, ¾ena Man¾elka, ¾ena Matka, ¾ena Múza, a snad i ¾ena Marnotratnice, ale na to si opravdu u¾ netroufám, nech» si laskavý ètenáø tyto aspekty ®eny pochválí sám.
Je dobøe známo, ¾e i ti nejvìtší znalci ¾en i ®en tvrdí, ¾e ani jednìm ani druhým nemohou mu¾i nikdy porozumìt. Nemohu si pomoci, ale domnívám se, ¾e právì zde by mìlo platit – nikdy neøíkej nikdy! A i kdy¾ jsem kdysi vychválil lenost, myslím, ¾e právì v pøípadì snahy porozumìt opaènému pohlaví by mìla platit výjimka, která potvrzuje pravidlo!
Text: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: FrK Kratochvíl
