Chvála epigramù
V tomto tak trochu „literárním balíèku“, jsa opìt pouèen Wikipedií, mi snad bude prominuto, ¾e to bude chvála opravdu kra»ouèká. V¾dy» ale i epigram je krátká, èasto satirická báseò s jasnì formulovanou myšlenkou. Za jejich zakladatele je pova¾ován øímský básník Martialis a u nás jsou zcela jistì nejznámìjší epigramy Karla Havlíèka Borovského.
Tak¾e Martialis:
„Tady nalezneš dobrých epigramù øady
ale i dosti prùmìrných
a ještì více mizerných
co mají spoustu rùzných vad
Kní¾ku však nelze jinak psát“
Nebo K. H. Borovský:
„Nechoï Vašku s pány na led, dobrý pøíklad známe,
¾e pán sklouzne a chudák si za nìj nohu zláme!“
Omlouvám se, ¾e mnoho dalších „epigramistù“ teï trestuhodnì opominu a drze vetøu do této jistì velmi poèetné mno¾iny.
Nevíme jistì, zda lze, èi nelze-li,
laskat svou lásku, leze-li do zelí?
Mnozí s tváøí zkrušenou ¾enou se jen za ¾enou,
a tím vším je vino, jablko Evino.
Spìchej radìj pomalu a loudej se rychle,
hranatá je nìkdy koule, kulatá je krychle!
Dobrá zpráva pøišla zprava, ¾e prý sleva pøijde zleva!
A tak všichni správní Èeši na slevu se v¾dycky tìší.
Tunel u nás dávno není jenom pro vlak díra,
tuneluje pøece kde kdo, ¾e svìt jenom zírá!
V kolektiv jsem ztratil víru, nedùvìøuji u¾ masám,
svùj ¾ivot chci pro¾ít v míru, proto jásám jenom já sám.
Stále víc jsme hrdinové, stále víc se ¾enem za snem,
stavíme si modly nové, a kdy¾ padnou, tiše ¾asnem!
Nejhorší je, kdy¾ se blýská, nejen z dálky, leè i z blízka.
A kdy¾ se pak zblázní milibar, navštivte náš nový, milý bar!
Špatná vlastnost, tahle pýcha, nìkdy a¾ u srdce píchá.
Bohu¾el i pokora bývá nìkdy potvora!
Hamletovské dilema dneska zase tu mám –
pít stále, èi chvílemi? O tom marnì dumám!
Ké¾ se našim játrùm daøí, nikdo není bez viny,
hloupý je kdo zpanikaøí, odnesou to ledviny.
Jak u¾ se to stalo zvykem, pijeme jako zamlada,
stejnì na nás èeká IKEM, hlavnì ¾e je nálada!
