Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
16.08.2018 16:18
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Sobecká hloupost, opakující se ka¾dé léto
Zkuste si poslechnout nìjakou komerèní rozhlasovou stanici, vysílající hlavnì hudbu a ka¾dou hodinu krátké zprávy. Souèástí zpráv je pøedpovìï poèasí, no a právì pøedpovìdi poèasí se to týká.
Prázdninové mìsíce jsou toti¾ obdobím vrcholu léta, co¾ se projevuje vedry a suchem. Tak tomu bylo také 17.7. 2018, kdy jsem si vyslechl inkriminované zprávy. Venku v¹e pomalu vysychalo, chøadlo a ¾ivoøilo. U¾ déle vydatnì nepr¹elo, bylo velmi teplo a sucho, s výrazným deficitem vláhy. Kukuøici se od sucha stáèely listy, vysychaly dýnì, brambory i ostatní plodiny. Celá pøíroda a¾ doslova prahla po vláze a èekala na ni jako na po¾ehnání.
No a za tohoto stavu oznamoval v pøedpovìdi poèasí bodrý hlas moderátora, ¾e ¾el poèasí se zhor¹í, zamraèí se a na vìt¹inì území bude hrozit dé¹».
Tyto jeho slova jsou svìdectvím neuvìøitelného sobectví a fatálního odtr¾ení od reality. Dotyèný pán a jemu podobní toti¾ vnímají dé¹» bìhem léta jako hrozbu.
Ale hrozbu èeho? No pøece jejich osobních volnoèasových aktivit! Jako nebezpeènou hrozbu jejich piknikù, výletù, mejdanù, hudebních festivalù a jiných pøíjemných zpùsobù letního u¾ívání si. Podle tohoto druhu konzumnì zamìøených lidí by bylo nejlep¹í, kdyby stále svítilo slunce s teplotou kolem tøiceti stupòù. To by bylo léto, jaké má být a jaké by jim dokonale vyhovovalo. Dé¹» je pro nì hrozba, proto¾e jim znepøíjemòuje jejich plány, nebo je dokonce nìkdy zcela znemo¾òuje.
Tito lidé toti¾ vùbec netu¹í, a ani je to nezajímá, ¾e rostlinné produkty, které jsou pìstovány pro na¹i ob¾ivu potøebují optimální poèet sluneèných dní, ale také optimální mno¾ství srá¾ek a vláhy. A to kvùli tomu, aby mohlo být v¹eho hojnost na na¹em stole.
K jednoduchosti takovéhoto pochopení v¹ak tito lidé nikdy nedo¹li, proto¾e oni pøece nakupují v obchodních øetìzcích, a tam je v¾dy v¹eho dostatek. Souvislost de¹tì s tímto dostatkem vùbec nechápou a ani nad tím nikdy neuva¾ovali.
Ale v¹echno je jinak! Avizovaná "hrozba" de¹tì, která se pak opravdu na základì zmínìné pøedpovìdi poèasí naplnila, nebyla vùbec ¾ádnou hrozbou, ale po¾ehnáním. Velkým po¾ehnáním pro pøírodu a v¹echno rostlinstvo, které mohlo koneènì doplnit alespoò èást svého deficitu vláhy, a které si po ochlazení mohlo alespoò na chvíli odpoèinout od veder.
Celá tato zále¾itost nám ale ukazuje mnohem více, ne¾ se na první pohled zdá. Ukazuje nám neuvìøitelnou hloubku sobectví mnoha souèasných lidí, kteøí vnímají realitu ¾ivota jedinì prizmatem toho, co je pro nì osobnì výhodné, pøièem¾ nejsou schopni chápat ¹ir¹í souvislosti ¾ivota.
Ne dé¹» je hrozbou milí pøátelé! Vy sami, s va¹ím úzkoprsým smý¹lením a sobectvím jste hrozbou pro tento svìt! Nebo» ve svém egoismu a absolutním odtr¾ení od reality vidíte hrozbu tam, kde jde ve skuteènosti o po¾ehnání. Vidíte tedy zlo tam, kde jde o dobro. A naopak, to co vy osobnì pova¾ujete za dobro, je ve skuteènosti jen va¹im sobectvím, a tedy zlem.
Je v¹ak katastrofou, ¾e tento konkrétní pøíklad, který zde zmiòujeme, je obrazem a svìdectvím celkového vztahu mnoha lidí k ¾ivotu jako takovému. Podobnì sobeckým zpùsobem toti¾ neuva¾ují pouze ve vztahu k poèasí, ale ve vztahu ke v¹emu. Je tím poznamenána celá jejich struktura my¹lení, jako¾ také jejich základní hodnotová orientace.
Po celý svùj ¾ivot proto ¾ijí v království køivých zrcadel, ve kterém jim jejich egoistické zamìøení jenom na sebe sama køiví vnímání skuteèné reality. A proto jménem svého sobeckého kultu takzvaného "dobra" pusto¹í pøírodu a drancují planetu. Dìje se tak pro jejich "dobro" a jejich blahobyt, které jsou ve skuteènosti jen sobeckou bezohledností, neschopnou vnímat, jak v¹emu kolem sebe ubli¾ují.
Taková je pravda o na¹em svìtì a na na¹í civilizaci. Taková je pravda o egoisticky bezohledných lidech na¹eho svìta, kteøí chtìjí ¾ít naplno a u¾ívat si. To je pro nì hlavním mìøítkem vìcí! To je rozhodující! V¹e ostatní je vedlej¹í a nezajímavé.
Jak ale nazvat takovéto bytosti? Jak je oznaèit a jak je pojmenovat? Jsou to opravdu lidé? Nebo» pravá lidskost, skuteèná lidskost zaèíná a¾ tam, kde jsme schopni povznést se nad své vlastní, sobecké zájmy.
Pravá lidskost zaèíná a¾ tam, kde jsme schopni vnímat v¹e ¾ivé kolem nás v ¹ir¹ích souvislostech a ne pouze prizmatem vlastních sobeckých pøání. V souvislostech toho, ¾e ne moje osobní pøání jsou støedem vesmíru a mìøítkem v¹ech vìcí, ale ¾e ka¾dý z nás je drobnou souèástí velkého celku univerza. A podstata lidskosti spoèívá v chtìní dobra tohoto velkého celku. V chtìní dobra, které pøiná¹í po¾ehnání v¹em bytostem a bere ohled na v¹e, co je existuje.
Hledìt pouze na své vlastní dobro a své vlastní pøání bez ohledu na cokoliv jiného je naopak ne¹tìstím a hrozbou na¹eho svìta. Je to nìco ubohé a nízké, co nás lidsky devalvuje a znehodnocuje.
Buïme proto lidmi a ne sobci! Mysleme jako lidé, mluvme jako lidé, jednejme jako lidé a vnímejme svìt jako lidé!
A zároveò nebuïme povrchními! Povrchnì nepøijímejme nejrozliènìj¹í konzumní hlouposti, které se do nás sna¾í ze v¹ech stran hustit a jejich¾ nekritickým pøijímáním pozvolna degeneruje na¹e lidskost.
Buïme lidmi a nikdy nezapomínejme, ¾e skuteèná lidskost zaèíná a¾ tam, kde je v mysli, ve vìdomí a v jednání rozhodující dobro celku. Nebo» kdy¾ se bude daøit celku, bude se daøit i v¹em jeho èástem, tedy také nám osobnì.
Pokud v¹ak budeme po¹kozovat celek na¹imi osobními pøáními, pokud je budeme uskuteèòovat na jeho úkor, nepøedstavitelná síla celku univerza se zaène pozvolna stavìt proti nám. Zaène se proti nám bouøit, zaène nás bít a nakonec, pokud se ani pod údery pøírodních sil nevzpamatujeme a nezbavíme vlastního sobectví, budeme muset být v pøirozené sebeobranì celku vymazáni z povrchu zemského, i celého tohoto stvoøení, kterému svým egoistickým vnímáním dobra pouze ¹kodíme.
http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.©.