Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
17.08.2017 13:30
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Jsou Slované ménìcenná rasa? Z hlediska západu ¾el ano!
Existují vìci, které podvìdomì tu¹íte a¾ do chvíle, kdy se setkáte s jejich jasnou verbální formulací. Pøesnì takto jsem se nedávno setkal s názorem jistého mladého èlovìka, který pracoval ve tøech západních zemích a tvrdil, ¾e v¹ude cítil urèitou nadøazenost vùèi nám. Vùèi Slovanùm z východní Evropy.
Dá se samozøejmì namítnout, ¾e jde pouze o názor èistì subjektivní, av¹ak jako pádný protiargument vùèi v¹em potencionálním obhájcùm západu bych rád pøedlo¾il volnì tlumoèeno, mimoøádnì silné poselství slovenského historika Viktora Timuru:
"Pro západ jsou Slované stále cosi ménìcenné, co mu má slou¾it. Západ toti¾ v¾dy byl a stále je vùèi Slovanùm nepøející a nevra¾ivý. Mìli bychom si proto koneènì uvìdomit, ¾e ná¹ charakter a na¹e zájmy nejsou toto¾né se západními.
Základní bytostný princip západu toti¾ spoèívá v expanzi, výbojnosti a v parazitování na bohatství pora¾ených a podmanìných, z èeho¾ a¾ dosud profitoval. Hesla o svobodì, suverenitì, humanitì a lidských právech jsou pouze zastírací manévry, za kterými se skrývá agrese a expanze. A to hlavnì pod vedením s USA. V souèasnosti se tento bytostný princip západu dostává do potí¾í, problémù a krizí. Proto narùstá agresivita a úsilí znovu expandovat. A to zase pøedev¹ím na východ.
Slovanùm byli v¾dy cizí západní principy ¾ivota a bytí. Slovanský princip ¾ivota a bytí toti¾ není zalo¾en na expanzi, výbojích a parazitování na materiálních zdrojích a pøírodním bohatství podmanìných, ale na vlastní práci.
Èím více se v¹ak spoleèenský systém na západì rozkládá, tím více investuje do expanzivních a represivních slo¾ek. Profesionální, to jest ¾oldnéøské armády mohou sice vyhrávat marginální bitvy, ale ne války, proto¾e zániku rozkládající se spoleènosti nedoká¾ou zabránit ani mnohoèetné kordony tì¾koodìncù. "
Pan Timura, jako historik, zabývající se dávnou historii Slovanù dále øíká, ¾e na¹e historie tak, jak se o ní uèí dìti ve ¹kolách je pouze úèelovì zmanipulovaným, pangermánským obrazem skuteèných dìjin. Je toti¾ vytvoøena na objednávku, aby dokonale vyhovovala mocensky politickým cílùm a zájmùm západu.
A já uvádím konkrétní pøíklad potvrzení slov pana Timuru. Je jím takzvaný franský kupec Samo, který prý sjednotil Slovany a polo¾il základy Velkomoravské øí¹e. Tím se v¹ak nám Slovanùm nepøímo naznaèuje, ¾e jsme si nikdy nebyli schopni sami vládnout. ®e ten, kdo nás dokázal sjednotit a vládnout nám musel pøijít v¾dy jen ze západu.
V na¹í historii, ale i v na¹í nejaktuálnìj¹í souèasnosti tedy vládne cílená snaha potlaèovat, relativizovat, ba a¾ zesmì¹òovat absolutnì v¹e, co není v souladu se západní gloriolou nadøazenosti a výluènosti, nebo s politickými zájmy západu.
Média, jako rozhodující èinitel ve formování názorù spoleènosti jsou v rukou západních majitelù a proto poslu¹nì ¹íøí jejich propagandu. A plnì poplatné mocenským snahám západu jsou i média veøejnoprávní, dávající prostor lidem, kteøí zneva¾ují a relativizují to na¹e vlastní a národní a vyzdvihují zejména to evropské a tedy západní.
Média jsou tedy postaveny na masivní glorifikaci v¹eho, co se nachází od nás smìrem na západ a naopak, na masivní dehonestaci v¹eho, co se nachází od nás smìrem na východ. Na východì se toti¾ nachází velká, slovanská øí¹e zla! Její nejvìt¹í zlo v¹ak ve skuteènosti spoèívá v tom, ¾e se odmítá sklonit pøed nadøazeností západu a ¾e si nenechá poslu¹nì vyrabovat a vydrancovat krajinu tak, jako støedoevrop¹tí slovan¹tí vazalové.
Vùèi Rusku a Rusùm je mo¾né mnoho namítat. Tøeba ruskou mafii, nebo ruskou vodku, kterou se opíjejí. Ano, rozhodnì nejsou dokonalí a mají mno¾ství chyb. Navzdory v¹emu v¹ak mají pøece jen cosi mimoøádnì cenné, co ostatní slovanské národy ji¾ témìø ztratili.
Mají hrdost! Hrdost na to, ¾e jsou Rusové a ¾e jsou Slované! Mají hrdost, to jest vlastnost, která se ostøe pøíèí mentalitì otrokù bez hrdosti, které z nás zformovala a stále usilovnì formuje západní propaganda.
®el, takovými politováníhodnými otroky a sluhy bez ¹petky vlastní hrdosti je dnes pøevá¾ná vìt¹ina na¹í mláde¾e, fascinované západem se v¹emi jeho pøíle¾itostmi, které se jim nabízejí. Skuteènou a nejhlub¹í podstatu této l¾i v¹ak ji¾ pøed staletími odhalil Ezop v jedné ze svých bajek:
Setkal se jednou tlustý pes s vyhublým vlkem. Pes se chlubil tím, jaké mu dává jeho pán dobroty. Chvály nebrali konce, av¹ak vlk si mezi tím v¹iml odøenou srst na krku psa. Zeptal se ho, od èeho to má?
"Pøece od obojku," øekl pes.
"Ty bývá¹ uvázán?" Zeptal se vlk
"Ano, ale obèas se mi podaøí ujít. Tak jako dnes ".
"No, dìkuji pìknì za takovou sytost," øekl vlk a odbìhl do lesa.
A pøesnì takto je to také s na¹í mláde¾í, ale i se v¹emi ostatními, kteøí odcházejí na západ. A» ji¾ kvùli lep¹ím pracovním pøíle¾itostem, kvùli slu¹ným penìzùm, které si tam mohou vydìlat, nebo kvùli vy¹¹í ¾ivotní úrovni. A pøesto¾e se jim toto v¹echno skuteènì splní, v¾dy v podstatì zùstanou jenom tuènými psy, jejich¾ pán nesvobodnì uvazuje na svém dvoøe.
V¾dy budou toti¾ jen nìèím ménìcenným, èemu¾ se milostivì házejí zbytky ze stolu hojnosti. Té hojnosti, která je ovocem parazitování na jejich vlastní práci, jako¾ i na práci jejich otcù a matek u nich doma, kteøí pracují za mizerný plat v otrockých boudách, patøících západním majitelùm. A pracují tam v mnohem vy¹¹ím pracovním nasazení a za mnohem ni¾¹í mzdu, jako pracovníci v tých¾ firmách a na stejných postech na západì.
Kde je na¹e hrdost Slované? Neprodali jsme ji snad za plná bøicha a za drobky ze stolu hojnosti, které nám házejí na¹i otrokáøi? Neprodáváme ji snad za jidá¹ských tøicet støíbrných, èím¾ v oèích otrokáøù pouze potvrzujeme jejich teorii o na¹í ménìcennosti?
Je snad opravdu ménìcenný ten, kdo má schopnost poctivì pracovat? Kdo není výbojný? Kdo ze své vnitøní bytostné podstaty nikdy neusiluje ¾ít v nadstandardu? V nadstandardu nad mo¾nosti vlastní práce tím, ¾e bude parazitovat na jiných?
Takový èlovìk není pøece vùbec ménìcenný! Naopak, je mnohem cennìj¹í! Nebo» v koneèném dùsledku vùbec nezále¾í na tom, jestli je nìkdo ze západu, nebo z východu! V koneèném dùsledku zále¾í pouze na tom, jaký je kdo èlovìk! Jako hodnotný je èlovìk! Jak vysoké hodnoty uznává! Zda je to èlovìk, spoléhající se na plody vlastní práce, projevující a¾ naivní dùvìøivost k jiným, nebo je to naopak èlovìk, ¾ijící si v blahobytu, který on, jeho otcové a dìdové nezískali jen vlastní prací. Nicménì on se z vý¹ky tohoto nakradeného blahobytu dívá na jiných jako na ménìcenných.
Je opravdu bezpøedmìtné a smì¹né rozdìlovat lidi na lidi ze západu a z východu. Lidí toti¾ lze ve skuteènosti rozdìlit jedinì na dobrých a ménì dobrých. Na hodnotných a ménì hodnotných. To jest na ty, kteøí uva¾ují a jednají ve smyslu lidsky konstruktivních hodnot a tímto zpùsobem také ¾ijí a na ty, kteøí uva¾ují a jednají jinak. A sice destruktivnì a paraziticky vùèi jiným.
Av¹ak ka¾dá destrukce se musí nakonec obrátit proti tomu, kdo na ni sází. A pøesnì tak se morálnì a mravnì destruktivní zpùsob my¹lení západního svìta zaèíná pomalu mìnit v destrukci reálnou. V reálný rozklad spoleènosti, která nespoléhala na lidsky a duchovnì dostateènì konstruktivní hodnoty.
Kdo toti¾ meèem bojuje, musí i meèem zahynout! A musí zahynout proto, aby uvolnil cestu tomu, co je duchovnì a hodnotovì konstruktivnìj¹í. Co je lep¹í! Co je vnitønì zdravìj¹í! Co stojí hodnotovì vý¹e!
Souèasnému rozkladu západního svìta, kterému pøedcházel jeho vnitøní, mravní, hodnotový a duchovní rozklad nedoká¾í opravdu zabránit ¾ádné ¾oldnéøské armády, ani ¾ádní tì¾koodìnci. Nebo» jednodu¹e to, co z hlediska nastavení vý¹ky hodnot elementární lidskosti dlouhodobì nekráèí správnì, musí èasem zdegenerovat a padnout tak, jak nezbytnì padá shnilé jablko ze stromu. Strom tohoto univerza toti¾ ponese pouze vnitønì a hodnotovì zdravé jablka, která pokud dozrají, pøinesou bohatou úrodu.
Proto se tedy mohutná øí¹e západu, stojící na hlinìných nohách nekonstruktivních hodnot pomalu, ale jistì hroutí, aby se tím uvolnil prostor pro dosud utlaèované Slovany, kteøí jsou nositeli mnohem zdravìj¹ích a konstruktivnìj¹ích hodnot z hlediska skuteèné lidskosti.
Ale namísto snahy o pochopení pøíèin souèasného stavu a následnému hodnotovému obratu západu smìrem k lep¹ímu se pouze stupòuje jeho agresivita a restrikce. Nebo» navyklý model jednání není tak snadné zmìnit. Jak se toti¾ øíká, kùò, který se chystá zdechnout nejvíce kope. A tento kùò, nacházející se v agonii chce je¹tì nakonec dokopat svìt do nové, velké války s Ruskem.
Slované, zvednìme ji¾ pøece své hlavy! Mìjme hrdost sami k sobì, proto¾e pokud ji my mít nebudeme, nebudou ji k nám mít ani cizí!
Slované, postavme se tøeba v tichém odporu vùèi aroganci západu, který nás i pøes na¹e protesty nadále krmí podøadnými potravinami. Potravinami, které mají sice stejný obal, ale diametrálnì rozdílnou kvalitu na západì a na východì.
Mìjme pøece hrdost a nekupujeme to! Kupujme radìji na¹e vlastní výrobky! Kdo si toti¾ nedoká¾e vá¾it své vlastní, mnohem kvalitnìj¹í, ten si pak opravdu zasluhuje, aby ho cizí krmili odpadem.
Kdykoli zapneme televizi a otevøeme noviny, buïme si dobøe vìdomi toho, ¾e jde o nástroje západní propagandy, proto¾e jejich vlastníky jsou západní majitelé. Pøestaòme ji¾ koneènì vìøit tomu, co nám øíkají! Pøestaòme se klanìt výluènosti západu, pod ochrannými køídly jeho¾ prý musíme zùstat nav¾dy, proto¾e bychom nikdy nedokázali být zcela samostatnými!
A tisíckrát opakovaná propagandistická le¾ o na¹í ménìcennosti se pro mnohé na¹e bratry stala pravdou! Manipulujícím zpùsobem vnucenou pravdou, aby je nikdy ani ve snu nenapadlo zvednout hlavy a osvobodit se z nedùstojného vazalství západu. Proto jsou také umìle vná¹ené rozkoly do øad Slovanù a proto jsou ¹tváni proti Rusku.
Prohlédnìme koneènì v¹echny tyto manipulující l¾i bratøi a vzpamatujme se!
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©