Zmìny poèasí, zejména zmìny teplot, tlaku, vlhkosti v nás vyvolávají rùzné reakce. Však víme, jak naše klouby spolehlivì pøedvídají poèasí. Ale pøíroda k nám není macešská. Na jedné stranì nám zpùsobuje svými rozmary problémy, ale naopak nám poskytuje své léèivé schopnosti.
Tentokrát bude øeè o stromech
Hodnì nám prospívá aktivní pohyb ve stínu stromù, napø. v lese. Do lesa nechodíme jen na procházky, na houby nebo borùvky, ale také za stromy. Stromy svou majestátností a dlouhovìkostí symbolizují ¾ivot a sílu. Doká¾í ale mnohem více. Silné stromy vyzaøují energii, kterou z nich mù¾eme èerpat i my. Energii od nich nejlépe získáme pøímým kontaktem.
Stromy nás také chrání pøed škodlivým kosmickým záøením. Toto záøení právì neutralizují ionty vytváøené stromy. Stromy a keøe pùsobí na èlovìka jako nejlepší bioterapeut. Kdy¾ unavení prací, stresem nebo nemocní pøicházíme do vlivu jejich "pozitivní" energie, pak se naše energetické pole s jejich spojuje a zaèíná pùsobit. Procházejte se mezi stromy, dotýkejte se jich a uvìdomujte si co cítíte. U jednoho stromu pocítíte uklidnìní, u jiného neklid. To proto, ¾e nìkteré stromy nám energii odebírají.
Sledujte svùj dech. Strom lékaø by ho mìl zregulovat. Kdy¾ u¾ víte, který strom na vás pùsobí nejlépe, nava¾te s ním kontakt. Pozdravte ho, projevte mu svùj obdiv, uznání. Obejdìte ho a zjistìte, z které strany je nejlépe se k nìmu pøiblí¾it, kde má své "dveøe". Opøete se o nìj, zavøete oèi a pøijmìte jeho pozitivní energii.
Relaxace èi léèba zaèíná. Pozitivní energie nasajete tolik, kolik jste ji schopni pøijat. Pokud je pronikání energie stromu do energetického pólu pøíjemce souladné, pak ji¾ po nìkolika minutách pøichází pocit úlevy a blaha. Ustoupí napøíklad bolesti zad, migréna nebo ¾aludeèní obtí¾e. Délku pozitivního pùsobení si regulujete sami.
Obejmout strom opravdu není nic k smíchu. Je hodnì lidí, kteøí èerpají ¾ivotní energii z pøírody a právì pøedevším ze stromù. Mo¾ná se vám to zdá smìšné, ale nìco na tom je. Ostatnì za zkušení nic nedáte. Mo¾ná pro¾ijete zvláštní okam¾ik, který vás naplní silou. Je to posilující léèba, kterou pøíroda poskytuje zcela nezištnì a bezplatnì.
Jak je to s jednotlivými stromy:
Bøíza osvì¾uje, rozproudí v nás energii, odplaví úzkosti, sklíèenost a depresi. Nenároèný strom, který se spokojí s trochou chudé hlíny, aby zapustil koøínky. Dr¾í se mezi kameny, ošlehaný a olámaný vichøicí, a pøece ka¾dé jaro o¾ívá nalévajícími se pupeny. Bøíza je opravdu všestranná. Uklidòuje stresy, zbavuje hnìvu, obav a strachu. Dodává sebejistotu. Uklidòuje bolesti ztuhlých kloubù, èelistí, bøicha.
Spánek pod bøízou se doporuèuje lidem, kteøí se cítí vyèerpáni nemocí nebo tì¾kou prací. Kdy¾ obejmeme kmen bøízy, pøinese nám to klid a celkové posílení. Napomù¾e také pøi rozvíjení intuice a vnímavosti.
Buk se døevem tak tvrdým a odolným, ¾e pøetrvá staletí, pohlcuje nemoci, zvláštì bolesti hlavy, migrény, upravuje krevní tlak, zbavuje stresu a posiluje toleranci k druhým. Buk dává pohodu ducha, víru v sebe a blaho osudu. Uvolòuje od obav, strachu, zapuzuje nemoci hrdla a ledvin. Buk je stromem plodnosti, napøíklad Øekové pøivádìli k bukùm "jalová" zvíøata a také neplodné ¾eny. Slované vìøili, ¾e tam, kde rostou buky nemohou nikomu ublí¾it ¾ádné èáry a kouzla.
Bukový les nám poskytuje pocit bezpeèí a nepøíjemné problémy pak doká¾eme vnímat z nadhledu. Buk posiluje v èlovìku schopnost tolerance k ostatním. Máte-li problémy ve svém okolí obejmìte buk, který vám pomù¾e najít s ostatními kompromis.
Dub s plody pøipomínajícími hlavu panáèka s èepièkou, pomáhá pøi ztrátì ¾ivotní energie, nepøekonatelném smutku nebo pøi apatii z dlouhé nemoci. Zklidní, pomù¾e utøídit myšlenky a správnì se rozhodnout. Symbolizuje sílu mysli, moc a dlouhovìkost.
Duby byly pova¾ovány za posvátné stromy. Ze šumìní jejich listí umìli knì¾í starovìkého Øecka "èíst" bo¾ská sdìlení. Také Keltové a Slované uctívali duby, dávali jim obìtní dary a kdy¾ potøebovali dùle¾ité rady, usínali v jejich stínu s vírou, ¾e vìtve dubu jim pøinesou prorocký sen. Rovnì¾ mnozí svatí z poèátkù køes»anství trávili svùj ¾ivot v prostoru starých vykotlaných dubù. Napøíklad sv. Bernard tvrdil, ¾e za veškerou svoji energii i moudrost vdìèí dubu, v jeho¾ dutinì èasto pobýval.
Pobyt pod ním se proto doporuèuje tìm, kteøí mají nìjaké neøešitelné problémy, nebo» dub jim dodá sílu a napoví to nejlepší øešení.
Voòavá lípa nabízí spoèinutí milencùm. Je to strom lásky, naznaèí cestu ve sporu, zbavuje pesimismu. Pøíjemné posezení v jejím stínu pøináší radost a dobrou pohodu i starým a nemocným. Lípa je stromem smíøení. U¾ za dávných èasù, jakmile se dva znesváøené rody èi sousedé udobøili, zasadili na hranici svých území lípu, aby hlídala a chránila jejich mír a pokoj. Je to strom lásky, který urovnává mezilidské vztahy. Energie lípy zajiš»uje zdravý odpoèinek, pøivolává vìštecké sny. Pobyt pøi kmenu lípy se doporuèuje tìm lidem, kteøí vidí všechno èernì a domnívají se, ¾e je neustále nìkdo pronásleduje a chce jim ublí¾it.
Pokroucená sosna od nás pøijme všechny smutky a výèitky svìdomí a nabídne opìt radost ze ¾ivota, sílu a energii. Sosna pøináší východiska ze slo¾itých situací. Posiluje pøi únavì, slabosti, depresi a zlepšuje èinnost všech orgánù. Sosna byla uctívána u¾ ve starovìku. Kultovním stromem byla pøedevším v Èínì a v Japonsku. Tam byla pova¾ována za strom, který posilòuje jak ¾ivé bytosti, tak i duše zemøelých. I v Evropì byla symbolem síly, zdraví, dlouhovìkosti a plodnosti. Keltové ji pova¾ovali za "matku moudrosti" a strom zdraví.
Pobyt pøi ní napomáhá k vyostøení intelektu, posiluje pamì» a navrací emocionální rovnováhu. Také zklidòuje zlost a stres a dokonce je prospìšný i pøi hubnutí.
Jedle uklidní podrá¾dìnou nervovou soustavu, blahodárnì pùsobí na dýchací cesty a plíce, podporuje prokrvení tìla, posílí intuici. Usmìròuje silné emoce, které brzdí støízlivé uva¾ování. Reguluje dýchání a èinnost za¾ívacího traktu.
Obejmout jedli se doporuèuje osobám zavaleným prací, neustále nìkam spìchajícím a s nízkým pocitem sebevìdomí. Tento strom je bude chránit pøed pøepracováním a poskytne jim tolik potøebné zklidnìní a odpoèinek. K jedli by se mìli pøitisknout také ti, kteøí trpí zablokováním v sexu.
Smrk je vysazován tam, kde má chránit dùm a rodinu pøed veškerým zlem, nemocemi a nepøízní osudu. U našich pøedkù ztìlesòoval ¾enský prvek a byl proto stromem ¾ivota a mateøství. Ve starém Øecku se pøedpokládalo, ¾e ve smrkových hájích mají své obydlí bohové. Jinde lidé zase vìøili, ¾e v korunách smrkových stromù sídlí dobøí lesní duchové a skøítkové, a proto pod nimi poøádali tajemné magické obøady. Ke smrku se mù¾eme obracet pøi jakýchkoliv potí¾ích - tìlesných, psychických i jiných. Je jako laskavá matka, která nás k sobì pøivine a sejme z nás vše nepøíjemné.
Kaštan zmíròuje napìtí, obavy, strach a obnovuje sebejistotu. V èlovìku nastoluje klidnou harmonii. Tento strom léèí nemocnou duši a pomáhá najít ztracené sebevìdomí a jistotu. Plody v kapse nebo pod polštáøem pomáhají proti revmatismu. Pobyt pøi kmenu jírovce nám pomù¾e zbavit se neklidu a strachu.
Vlašský oøech usnadòuje pøizpùsobení se okolí, dává spokojenost s ka¾dodenním ¾ivotem. Pomáhá najít smysl ¾ivota. Pomáhá boøit vzdušné zámky a postavit se pevnì na nohy. Zlepšuje èinnost dechového a obìhového ústrojí.
Olše se hodí pro pevné nervy. Povzbuzuje duševní èinnost. Obnovuje sílu, posiluje duševní moc èlovìka, ochraòuje pøed hádkami a spory. Pomáhá v nesnázích a od bolesti. Na píš»alku z olše se pøivolává vítr. Germáni vìøili, ¾e první mu¾ pochází z jasanu a ¾ena z olše.
Jestli se chcete dovìdìt nìco o sobì, dýchejte s olší. døíve se jí øíkalo strom mrtvých, to znamená, ¾e kdo se s ní pøátelí, mù¾e navázat kontakt se záhrobím.
Strachu zbavuje jasan, podporovatel vùle. V Øecku byl posvátným stromem Poseidona.
Jasan je stromem znovuzrození, je stromem síly moøe, síly spoèívající ve vodì.
Hloh uvolòuje v èlovìku zdravý egoismus. Pomáhá uvolnit se ze závislosti na druhých a uva¾ovat o svých vlastních potøebách. Pøikazuje ¾ít tady a teï. Dobøe pùsobí na srdce a obìhové ústrojí.
Zimostráz zbavuje ¾ivotní strnulosti, umo¾òuje poznat jiné aspekty ¾ivota ne¾ ty, které jsme vnímali doposud. Pùsobí dobøe pøi ¾luèových a ledvinových kamenech, astmatu, ko¾ních chorobách a ekzémech.
Vyhýbat bychom se mìli snad jen tisu, který zneklidòuje a podporuje nekonstruktivní myšlenky.
Prosba lesa
Èlovìèe,
jsem teplo tvého pøíbytku
za studených zimních nocí,
jsem pøátelský stín,
kdy¾ pálí letní slunce,
jsem krov tvého domu,
deska tvého stolu,
jsem lù¾ko, ve kterém spíš,
a døevo, ze kterého stavíš lodì,
jsem násadou tvé motyky,
jsem døevo tvé kolébky i tvé rakve,
jsem svìt dobroty a krásy!
Slyš moji prosbu:
Neniè mne!
Nápis na bronzové desce u brány jugoslávského pavilónu na mezinárodní výstavì v Paøí¾i v roce 1937.
Text:Miluše Daòková
Ilustrace: Václava Arnoštová
Další èlánky autorky: