Ústecké mosty
Nejstarší most pøes øeku Labe byl slavnostnì otevøen 14. 2. 1874 a byl dvoupatrový. V prvním patøe byla komunikace pro pìší a povozy. Nad ním vedla jednokolejná ¾eleznièní tra». Slou¾il svému úèelu a¾ do dubna 1945, kdy byl poškozen pøi náletu spojeneckým letectvem. Èásteènì byl opraven a s omezeným provozem fungoval do padesátých let.
Pak byl nahrazen ¾eleznièním mostem s dvoukolejnou tratí a s lávkou pro pìší. Ten byl dokonèen, vèetnì elektrifikace tratì roku 1958. Právì tato tra» získala svou dùle¾itou roli pøi záplavách v roce 2002, kdy byla jedinou cestou mezi Ústí nad Labem a jeho èástí Støekovem.
I kdy¾ dvoupatrový most slou¾il pøes 70 let, pro rozvíjející se prùmyslové mìsto a vznikem automobilové dopravy dávno nestaèil. První zmínka o vybudování druhého mostu byla ji¾ v roce 1908, ale nebylo dostatek penìz na tak nároènou investici. V roce 1920 byl projekt hotov, ale a¾ od roku 1926 zaèaly pøípravné práce. Projektové práce pokraèovaly v letech 1927 - 1931, hlavní èást vedl profesor Josef Melan, patøící mezi nejvýznamnìjší stavitele ¾elezobetonových mostù v Evropì.
Ve své dobì byl most technickým unikátem s nejvìtším obloukem v republice. A¾ v roce 1933 byly vybrány ve veøejné soutì¾i dodavatelské firmy. První soutì¾, které se zúèastnily i zahranièní firmy byla anulována. V té dobì se dostala do problémù banka, která pøislíbila úvìr. Nakonec bylo financování zajištìno nìkolika pùjèkami z vybraného mýtného po dobu 40 let. Mýto se vybíralo necelé 3 roky, pak bylo ji¾ nìmeckou nacistickou správou zrušeno.
V souvislosti s výstavbou mostu probìhly další stavby. Co¾ bylo vybudování nového ¾eleznièního viaduktu, pøelo¾ky trati, demolice nìkolika budov a továren. Pøes most vedla i tramvajová doprava na Støekov. Zahájení stavby mostu bylo v roce 1934 a slavnostní otevøení v srpnu 1936. Byl pojmenován po druhém prezidentovi Dr. Edvardu Benešovi. Název byl v roce 1938 zrušen, pùvodní jméno po roce 1945 bylo obnoveno jen na nìkolik let.
Od roku 1952-1989 nesl jméno po øeckém politikovi a bojovníkovi ze 2 svìtové války Nicosu Belojannisovi (1915-1952). Po roce 1989 opìt se vrátil k pùvodnímu jménu druhého prezidenta. Most zasáhl do dìjin mìsta nìkolikrát. V roce 1938, kdy poslední zbytky èeskoslovenské armády opouštìly mìsto a na mostì došlo k pøestøelce s pøíslušníky sudetonìmeckého Freikorpsu. 31. èervence 1945 došlo k masakru Nìmcù po výbuchu skladu vojenského materiálu v Krásném Bøeznì. Pamìtní deska pøipomíná tragédii, která se dotkla stovek lidí.
V roce 1993 byla zahájena generální oprava mostu za 27 milionù korun, dokonèena v 1994. Most Dr. Edvarda Beneše od zahájení stavby slaví 90 let, od generální opravy 30 let. Nyní ho èeká další dùkladná generální oprava, která je plánovaná na 2 roky a negativnì zasáhne do ¾ivota lidí ¾ijící na støekovské stranì. Bude vybudována široká provizorní lávka pøes Labe pro pìší, cyklisty a zároveò bude slou¾it i k pøemostìní in¾enýrských sítí vedených po mostovce.
Bìhem rekonstrukce bude nadzvednuta ocelová nýtovaná konstrukce, opraven pilíø na støekovské stranì a zcela nahrazen ten na ústecké stranì (pilíøe zasahují do hloubky pøes 10 metrù pod dnem øeky). Ji¾ je na nìm doprava omezena jen na osobní auta. Ostatní, vèetnì MHD musí jezdit pøes Mariánský most s tím, ¾e trolejbusy jezdí na baterie.
Nejmladším mostem je Mariánský a byl dokonèen v roce 1998. Patøí k nejkrásnìjším mostním konstrukcím na svìtì. Návrh zpracoval profesor Roman Koucký a tvoøí ho dva pylony, 60 metrù vysoké. Z ka¾dého vychází jednostrannì 15 ocelových lan, nesoucí mostovku dlouhou 179 metrù. Ji¾ v roce 1999 získal cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí a Mezinárodní asociace pro mosty a stavební in¾enýrství ho zaøadila mezi deset nejlepších staveb svìta posledního desetiletí.
Je zèásti ocelový, zèásti ¾elezobetonový a vá¾í 3500 tun. Most odolal velkým povodním v letech 2002, 2006 a 2013, ale nedokázal plnit funkci spojení mezi Støekovem s dalšími èástmi mìsta Ústí nad Labem. Výjezd z mostu je veden na silnici, která je pravidelnì zaplavována øekou Labe.
To je jen krátký popis z dlouhé historie stavbaøù mostù, jejich¾ výsledky práce a umu mù¾eme obdivovat dodnes.