Kvìtnové pranostiky
Dnes si to ani neuvìdomujeme, ale první máj býval velmi významným dnem dávno pøed tím ne¾ byl vyhlášen Svátkem práce! Pøímo èarodìjná moc byla pøitom pøipisována zejména filipo – jakubské noci, tedy noci z 30. dubna na 1. kvìten. Staèí uvést nìkolik pøíkladù – Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok. Mù¾eme si ale vybrat, nebo» také – Filipa – Jakuba déš» – to» zlá zvìst. Z toho plyne pouèení, ¾e na povìry není radno vìøit! Buïme ale rádi, ¾e se nám z této noci zachoval hezký, i kdy¾ mo¾ná trochu nebezpeèný zvyk – pálení èarodìjnic. Jinak také mìlo platit – Prší-li na prvního máje, bude pozdìji sucho a neurodí seno, a podle další pranostiky ani víno!
1.5.
První kvìten deštivý – polím, pícím škodlivý.
Svátek práce dneska neslaví se tolik,
novým vzorem stal se èeský workoholik!
2. 5.
Studený máj – v stodole ráj.
Tohle rèení urèitì zná doslova snad ka¾dý,
pro našeho Zikmunda pak bude platit nav¾dy.
Sníh v máji – hodnì trávy.
Alexej sníh odmete, i kdy¾ je bez dìvèete,
veškerý svùj volný èas na zahradì tráví.
Déš» svatého Floriána je ohòová rána!
Florián je Kvìtoslav, jako hasiè ¾ízeò hasí,
kdy¾ to nìkdy pøe¾ene, bez ohledu na poèasí,
následují kalná rána!
5. 5.
Kdy¾ se máji blýská, sedlák si výská.
Klaudie si taky výská a spolu s ní celá víska.
Na návsi se mláde¾ rojí, o svou májku moc se bojí!
Roj, který se máji rojí, za plný vùz sena stojí,
v èervnu rojení, nestojí za zvonìní.
Radoslav dnes pro nikoho není prostì k mání,
jako divý svoje vèelky z úlù popohání.
Deštivý kvìten – ¾íznivý øíjen.
Standa ¾íznivý je stále, voda není jeho hobby,
na pøírodu nezlobí se, ale na vinaøské loby.
Májová voda vypije víno.
Náš státní svátek, ba i Den matek, do kalendáøe vnášejí zmatek.
Buïme však rádi, ¾e je co slavit, ¾e aspoò obèas mù¾em se bavit!
Není-li kvìten ani pøíliš studený, ani mokrý, naplòuje stodoly i sudy.
Pro Ctibora toto rèení nejlepší je ze sta,
opìt se zde uplatòuje zlatá støední cesta!
Mnoho chroustù v máji – dobrý rok.
Naše Bla¾ena chrousta nechroustá,
v máji je bla¾ená – není pøece cvok!
O svatém Mamertu zima je po èmertu.
Svatava Mamerta nezná, neví ani kdo je èmert,
proto¾e má ráda teplo, doufá, ¾e je to jen ¾ert.
Pankrác, Servác,Bonifác, pro sadaøe jsou zlí chlapci.
Jméno Pankrác pro nás ale dávno u¾ se køí¾í,
s tou vìznicí velmi známou – s tou se zlatou møí¾í!
Pøed Servácem není léta - po Serváci s mrazy veta.
S úsmìvem na svojí líci, radují se zahradníci,
nejen pro nì je to jistì velmi hezká vìta.
Pankrác, Servác, Bonifác, jsou ledoví mu¾i.
Jeden velký problém s nimi ale dneska máme –
i kdy¾ s mrazíky se tu¾í,
pouze z našich kalendáøù jejich jména známe!
Výskyt mrazíkù v druhé kvìtnové dekádì bývá postrachem zahradníkù i sadaøù a v minulosti byl vykládán rùznými, èasto velmi kuriózními teoriemi. Podívejme se alespoò na nìkteré. Jedna tvrdila, ¾e ty mrazíky pøinášejí meteorické roje, které oslabují sluneèní záøení, jiná vidìla pøíèinu v chladném svitu Mìsíce! A jeliko¾ i v minulých stoletích u nás nìkteøí lidé vzývali východ, tak ti dokonce vidìli pøíèinu kvìtnových mrazíkù v tání ledu na sibiøských øekách! Nejznámìjší je ale domnìnka o pùsobení ledovcù, které se v tomto období odtrhávají od grónského ledovce, plují k jihu a ochlazují vody Atlantiku a tím i vzduch nad oceánem. Dnes však víme, ¾e podobné hory ledu sice mohly potopit Titanik, ale bylo spoèítáno, ¾e na ochlazení, které by dorazilo a¾ do Evropy zdaleka nestaèí!
Správnou pøíèinu kvìtnových mrazíkù najdeme v povìtrnostních situacích, pøi nich¾ se po vpádu studeného arktického vzduchu vytvoøí nad støední Evropou tlaková výše a v ní se vzduch pøi noèním vyjasnìní dále prochlazuje. A nakonec souèasné statistiky potvrzují, ¾e ledoví mu¾i nás v minulosti navštìvovali v kvìtnu èastìji, ale nyní se prosazují jen s pravdìpodobností asi 45%! A tak tøeba v letech 1945, 1969 a 1997 jsme u nás v tomto kvìtnovém období mìli dokonce tropická vedra kolem 30 st.C.
15. 5.
Déš» svaté ®ofie švestky ubije.
To¾ lící pøesmutných bude dnes více,
odnese to toti¾ i slivovice!
Kdo o svatém Janì len zasévá,
stébla zdéli lokte mívá.
Dnes místo Jeníka z Pomuku,
Pøemek se na ten len usmívá.
Májová vla¾ièka – naroste travièka,
Májový deštíèek – poroste chlebíèek.
Radost má koníèek, radost má kravièka,
Aneta dodává – dej¾ nám to Pánbíèek
Bøezen - za kamna vlezem, duben -
ještì tam budem, máj – vy¾enem kozy v háj!
Nataša však vùbec nikdy, tedy ani v máji,
nikam kozy nevyhání, neb pøírodu hájí.
Suchý bøezen, mokrý máj, bude humno jako ráj!
Humno je slovo málo známé, ve slovníku ho vyhledáme.
Je to slad – dá dobré pivo, u¾ dnes raduje se Ivo!
V máji aby ani hùl pasákovi neoschla.
Není pasák, jako pasák – pastýøi s tím souhlasí.
Právì pro tu vláhu po jaru chrání Zbyšek svoji fujaru.
21. 5.
Máj kvítí dává a stromy listím odívá.
Monika se ráda podívá, jak se to sluníèko tu¾í,
pomáhá rozvíjet tulipán, pivoòku, kosatec, rù¾i.
V máji høímoty nedìlají trampoty.
Dnes Emil, kdy¾ døímá, není rád, ¾e høímá,
k poèasí se staví èelem, tak øíkajíc – zpøíma!
23. 5.
Je-li máj u¾ zahradníkem, není stodol milovníkem.
Vladimír se diví, proè milovat stodoly?
Mnohem lepší je milovat krásné ¾enské idoly!
Veèerní rosy v máji hodnì sena dají.
Rosy veèer a na mezi nemá ráda Jana,
veèer preferuje seno, rosu pouze zrána.
Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná!
Viola mu pøizvukuje – pohoda ¾e není
zcela jistì, po celý rok, prostì k zahození!
Den svatého Filipa pøinese buï po¾ehnání nebo lopocení.
O Filipovi se øíká, ¾e je ledový mu¾ malý,
neøíká však tak ani tak, je to patron svìta znalý..
27. 5.
Kdy¾ kvete len, a» kvete i víno!
Waldemar tìší se u¾ nyní zkraje,
a» víno rozkvétá a pìknì zraje!
Jestli v máji neprší, èerven to dovrší.
Vilém nejen peèe housky, kdy¾ se kouøí z komína,
suché jaro se mu vleèe a na Máchu vzpomíná.
Je-li kvìten bez deštì, schází to všude!
Maxmilián bez deštì pøesmutný bude.
Jako obchodníèek s deštìm bude míti práci,
a tak jako loni v máji opìt se k nám vrací.
30. 5.
Májový déš» dra¾ší je ne¾ celá Praha!
Ferdinand zná déš» i Prahu,
tak se tomu vìøit zdráhá.
31. 5.
Kdo se v máji o¾ení, pøivodí si sou¾ení.
Svatba v máji volá máry!
My voláme – láry – fáry!
Kamilu taková morbidnost leká,
a proto na èerven pokornì èeká!
A my, laèní SeniorTip pranostikáøi, èekáme taky!
Text: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: František Kratochvíl
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora