Dnes má svátek Štìpán
Štefan je obdobou jména Štìpán. Obì jména mají základ v øeckém Stephanos, co¾ znamená vìnec. Nositelé jména Štefan nebo Štìpán jsou tedy ovìnèení, vìncem korunovaní, vítìzi.
Svatý Štìpán, první køes»anský muèedník, byl jedním ze sboru sedmi jáhnù první køes»anské komunity v Jeruzalémì. Podle Skutkù apoštolù neohro¾enì hovoøil o vzkøíšení Je¾íše Krista. Za tvrzení pøed synedriem, ¾e jsou ¾idé vinni Je¾íšovou smrtí a ¾e Je¾íš je roven Bohu byl odsouzen k smrti ukamenováním. Rozsudek byl vykonán mezi lety 35 a 37 pøed Damašskou bránou v Jeruzalémì.
Stal se patronem námoøníkù, jako svìtce si ho oblíbili nìmeètí králové a císaøi i panovníci uherští. Štìpán je oslavován i jako patron koní - proto se napøíklad v Dolním Bavorsku ¾ehná oves. Ve Francii se ¾ehnalo vinné révì, proti zlému povìtøí se rozhazovala svìcená sùl a vinice se kropily vínem.
Na svátek sv. Štìpána navazují další významné dny:
Sv. Jan Evangelista (27. 12.) je dnem lásky a porozumìní. Støídá ho den dìtí - svátek Mláïátek (28. 12.). Následuje sv. Silvestr (31. 12), Obøezání Pánì (1. 1.) a Tøi králové (6. 1.).
Svatý Štìpán je spojen pøedevším s koledou. Kdysi se toti¾ vìøilo, ¾e mù¾e pomoci ovlivnit osud. Koleda kdysi souvisela s magickými pohanskými obøady. Vìnovala se jí velká pozornost, proto¾e z darovaných pøedmìtù se soudilo, co na koho èeká. Køes»anství však postupnì vytlaèilo pohanské obøady a z koledování se stala zábava dìtí a skrytá ¾ebrota dospìlých.
„Na Štìpána není pána“, tvrdilo staré poøekadlo - na tento den toti¾ kdysi zaèínal rok a mìnila se i slu¾ba vesnické chasy. I ve starém Øímì dostávali otroci v tuto dobu pøi saturnáliích doèasnou svobodu. Veselí souviselo s tím, ¾e se vyplácela celoroèní odmìna, co¾ byly kromì penìz i naturálie, šaty a dary - napøíklad pìkná vánoèka.
K charakteristické atmosféøe venkovských Vánoc patøilo pastýøské vytrubování. Právì pastýøi si toti¾ jako obecní zamìstnanci chodili dùm od domu pro výplatu. Dary dostával i dobytek. Pro krávy a konì to byly oplatky se zapeèeným lístkem petr¾ele, trocha medu, chleba, ovoce i sùl. Slepice dostaly zrní, které bylo pøi štìdroveèerní veèeøi pod ubrusem, houser i kohout byli podìleni èesnekem. Hospodáøi obdarovávali i stromy, mlynáøi házeli zbytky mlýnu a pile.
Koledou se obecnì otevøel veselý èas vánoc. V øadì míst se konaly rùzné jeslièkové hry. Malá divadelní pøedstavení, kde v jednoduchém ztvárnìní vystupovali vedle Svaté rodiny a andìlù i pastýøi, èasto humornì se dohadující o cestì do Betléma.
Jan Kareta
Pranostiky:
Na svatého Štìpána ka¾dý se má za pána.
Jestli na Štìpána vìtry uhodí, pøíští rok se všecko špatnì urodí.
Kdy¾ na Štìpána silný vítr bouøí, vinaø smutnì oèi mhouøí.
Na svatého Štìpána kdy¾ vítr prudce zavìje, víno pøed zkázou jistou se chvìje.
Svítí-li na koledu v noci mìsíc, bude ve stodole hojnì obilí.
Svítí-li na den svatého Štìpána slunce, bude drahé ovoce.
Jestli Štìpán valným vìtrem fouká, vinohrad na nìj smutnì kouká.
Znáte-li ještì další pranostiku - pøidejte ji do komentáøù.