Zemì kvìtin i vìtrných mlýnù
Naskytla se mi v zamìstnání mo¾nost a já jsem mìla pøíle¾itost podívat se do zemì nádherné pøírody, holandských ní¾in. Pùvodnì jsem tam jen na krátkou pracovní cestu, která sice skonèila ale zároveò, díky pøátelství, které jsem tam navázala se posléze cesta opakovala a protáhla se na nìkolik mìsícù.
Nizozemsko je konstituèní monarchie s parlamentním systémem vlády. Administrativnì se dnes dìlí na 12 provincií, hlavním mìstem je Amsterdam a sídelním mìstem Den Haag. Oficiálním jazykem je nizozemština, která se øadí mezi jazyky germánské a z laického pohledu je, dle mapy i lingvistického základu, nìèím mezi západní angliètinou, východní nìmèinou a ji¾ní francouzštinou.
Nizozemsko je oblast evangelické víry, typické anglosaské kultury a tvoøí je rozsáhlá ní¾ina, protkaná øadou stu¾ek kanálù, øíèek a potùèkù vìtšinou umìle vytvoøených, které zároveò nahrazují elektrické èi drátìné ploty, tak èasto viditelné u nás. Èím jsem byla fascinována, byly vìtrné mlýny, které opravdu ke koloritu Nizozemí patøí - je jich tam rozseto tolik, ¾e opravdu pøipomínají armádu zakletých obrù z Dona Quijota. Zemìdìlství má zde tradici i budoucnost, v¾dy» export sýrù (nejznámìjší Eidam a Gouda) a kvìtin do celého svìta nezná v Evropì konkurenci. Mimochodem právì kvìtiny jsou v Holandsku tak výborným vývozním artiklem, ¾e se zde prodávají všude a vlastnì skoro zadarmo - pro pøedstavu na ka¾dodenním trhu v ka¾dém vìtším mìstì koupíte kytici 20 rudých rù¾í za pøibli¾nì stejnou cenu jako bochník chleba.
Jako ka¾dá vyspìlá zemì západu usiluje o èistotu prostøedí a i zde slovo ekologie nemá pro domorodce planý význam. Dùkazem toho je i chování lidí. Ve vìtších mìstech nemají tradici tramvaje a trolejbusy, auta a taxíky, ale kola, obyèejné bicykly, na kterých se jezdí do práce, do školy, do obchodu, do firmy, prostì všude. Není ¾ádnou raritou vidìt v saku s ko¾eným kuføíkem šlapat do kopce právníka èi paní profesorku, která se zaøadí do stejného cyklistického pruhu vedle dìlníka nebo školáka s aktovkou na zádech. Všem se zdá popojí¾dìní v autech pøes køi¾ovatky a plné ulice zbyteènì zdr¾ující - tak¾e vìtší cenu pro nì má seøízené kolo a k tomu velký zámek s øetìzem, jeliko¾ kráde¾e kol jsou stejnì na denním poøádku jako jejich nákup. Jiný kraj, jiný mrav. Jednoduše, kdy¾ se Holanïana zeptáte, co bude dìlat o víkendu, tak vám vìtšinou odpoví, ¾e si vezme sváteèní kolo a projede se po stezkách kolem mìsta.
Nejvìtší dobu pobytu jsem pro¾ila v Utrechtu - krásném, historickém, tichém mìsteèku podobném naší Praze a pak v Groningenu, který je hlavním mìstem Severního Holandska - a patøí do Groningenské provincie - správnímu celku. Ale samozøejmì jsem se jela podívat do hlavního i sídelního mìsta a také do Rotterdamu, moderního pøístavu, obchodního centra a místa sbírek nejmodernìjšího umìní.
Co se mi vrylo do pamìti?
V Utrechtu to byla nejvìtší vì¾ Holandska, která se tyèí nad mìstem do výše 112 m a jmenuje se Domtoren. V Amsterdamu rozhodnì nesmíte vynechat Van Goghovo muzeum se svìtovou sbírkou, na kterou jsou všichni právem pyšní, ale také vás nesmí pøekvapit špína, uvolnìná morálka, drogy a promiskuita - inu je to pøístav plný cizincù a obchodníkù. Rozhodnì zajímavìjší se mi zdál Den Haag - sídelní mìsto milované královny Beatrix. Dominuje toti¾ nepoèetným mno¾stvím historických staveb v èele s Binenhofem - sídlem královské rodiny, s dnes representativním posláním a sídlem parlamentu. Navíc v dobì, kdy jsem Den Haag navštívila já, probíhala ve mìstì obrovská nezapomenutelná výstava Rembrantových dìl sesbíraných a zapùjèených z celého svìta.
Èástí mìsta je také Scheveningen - pískové pobøe¾í a samozøejmì pøístav.
Co mne ale potìšilo v Holandsku ze všeho nejvíce, byla pøátelskost a ochota lidí, která se u nás teï málo vidí. Ale snad, kdy¾ se všichni budeme moc sna¾it, tøeba se to i u nás v brzku zmìní a my budeme k cizincùm pøátelštìjší a budeme je vítat s úsmìvem. Urèitì jim jinak máme co nabídnout.
Milena Horáková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky