JAZYKOVÝ KOUTEK
aneb co se nám u¾ z hlavy vykouøilo
Pøed nìjakým èasem se v komentáøích pod vyprávìním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi èeštiny objevil nápad, aby se souèástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vìdomostí, které jsme kdysi ve svém dìtství do hlav pracnì vpravili. A kdy¾ se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšíøen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, ¾e si oøe¾e tu¾tièku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomnìla ovšem, ¾e nejvìtší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznaèují se oøezanou tu¾tièkou, nýbr¾ pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky polo¾eným nenápadnì na uèitelský stolek…) Nu co¾! Mateøština mì ¾ivila po nìkolik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A kdy¾ ètenáøi nebudou spokojeni èi pomine zájem, jazykový koutek prostì skonèí…
Psaní velkých písmen ve vlastních jménech a názvech
aneb není Pra¾an jako pra¾an
1.èást
Psaní velkých písmen ve vlastních jménech a názvech pùsobí problémy pisatelùm školou povinným i (u¾ dávno) nepovinným. Nebude tedy jistì na škodu, kdy¾ si hlavní zásady pravopisu velkých písmen pøipomeneme.
Nechci Vás podceòovat, ale jen pro poøádek pøipomenu zásady obecnì známé.
1. Chceme-li vyjádøit úctu (hlavnì v korespondenci), píšeme tvary osobních zájmen ty a vy a pøivlastòovacích zájmen tvùj a váš velkým písmenem: Dìkuji Ti za dopis…. Blahopøejeme Vám k narozeninám… Èekám na Tvoji odpovìï…
2. Velkým písmenem píšeme všechna jednoslovná vlastní jména a vlastní názvy:
- Alois Jirásek = jméno a pøíjmení)
- Karkulka, Paleèek, Krakonoš, Bùh = jedineèné pohádkové a nadpøirozené bytosti
(ALE! obr, víla, hejkal…nejsou jedineèné bytosti)
- Šemík (kùò), Baryk (pes),Straèena(kráva), Míca(koèka) = jména zvíøecí
- Habsburk, Pøemyslovci = jména rodová
- Slovan, Germán, Èech, Francouz, Valach,Hanáci, Chodové = jména pøíslušníkù národù a kmenù
- Evropan, Amerièané, Seveøan (i Skandinávec),Pra¾ané (ALE! pra¾ané jako husité pra¾ského køídla), Malostraòan, Brnìnští (ve významu Bròané), Mar»an (ALE! nebeš»an,pozemš»an) = obyvatelé místa nazývaného vlastním jménem
- Evropa,Skandinávie, Polsko,Èechy, Morava, Haná, Valašsko… Praha, Kolín,Rejdištì (mìstská èást)…Vltava, Morava, Svodnice, Rýn, Pád(øeky a potoky)…Svìt, Kaèák (rybník) = jednoslovné zemìpisné názvy
3. Pøídavná jména pøivlastòovací (odpovídají na otázku èí?) vytvoøená od vlastních jmen se píší velkým písmenem. :
Janiny kamarádky (od Jana), Jirkovy èlánky (od Jirka), Dvoøákova opera (od Dvoøák), Èapkovy knihy (od Èapek), Masarykovy zásady (od Masaryk)…
ALE! Pøídavná jména tvoøená pøíponami ský, -ovský, aèkoli jsou vytvoøena od vlastních jmen, se píší písmenem malým:
dvoøákovská hudba (pøipomínající hudbu A.Dvoøáka), èapkovský styl psaní (pøipomínající styl K.Èapka), masarykovské ideje ( zalo¾ené na myšlenkách T.G.Masaryka)….
4. A ještì „chu»ovky“ na závìr:
a) oznaèení stoupencù urèitého myšlenkového smìru, uèení, èlenù spolku apod. se píše písmenem malým, tak¾e husité, masarykovci, slávisté, sokoli,jezuité, tatrováci…
b)stejnì píšeme i pøíslušníky antropologických skupin, proto bìloch, rudoch, èernoch, indián…
c) malé písmeno píšeme i tehdy, u¾íváme- li vlastní jméno jako obecnou charakteristiku osoby s urèitou vlastností, napø:
Je to jidáš (zrádce). To je ale švejk!(vtipnì ze sebe dìlá hlupáka) Je to donchuan.(záletník)
Míla Nová