Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libor,
zítra Kristýna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Malé zamyšlení k pøedvolební kampani øíjen 2013


Vìtšina lidí cítí dnešní spoleènost jako rozpadající se, nefunkèní a rozporuplnou. To budí beznadìj a mnohá radikální øešení. Obvykle zmatená, filosoficky a historicky nepodlo¾ená, proto také nebezpeèná. Ozývá se volání po radikální zmìnì, volání po autoritì, vládì silné ruky, která bude zakazovat a pøikazovat. Autorita rozhodne, co je dobré a co u¾ ne.


Dìsí mì to, tím vším u¾ jsme prošli a víme, co to znamená. Pøesto ale souèasný stav se hroutí a nový se doposud nezrodil. Nebo snad ano? Moc o nìm zatím nevíme.


Souèasnou spoleèenskou situaci vnímám jako dvojí. Na stranì jedné stojí státní „establišment“, souèasné oficiální vìdecké instituce, finanèní korporace a mnoho dalších podobných institucí, které jsou obrácené k hmotné sféøe. Jsou duchovnì vyprahlé a èerpají ze starých, pøe¾itých struktur.
Na stranì druhé je velká skupina hledajících. Lidé s morálním kreditem, poctivých, oklamaných, cítících potøebu zmìny a zároveò bezmocnost. Neví kudy kam, upadají do negativity, stresu, myšlenkovì bloudí, hledají jednoduchá øešení. Milují svoji zemi, rodinu, ¾ivot a pøejí si ustavení funkèního øádu. Pøibývá hledajících lidí, kteøí navštìvují rùzné pøednášky, semináøe, seskupují se podle cítìní do nábo¾enských spolkù a jejich øady rostou. Tak¾e taky já jsem se chtìla k dnešnímu dìní vyjádøit.


Vìøím, ¾e uvìdomìním si èlovìka, jako svobodné duchovní bytosti a dobrovolným pøijetím základních morálních zásad do ¾ivota jako samozøejmost, mù¾e pomoci ustavit novou spoleèenskou etapu.
Jak praví klasik: „bude li ka¾dý z nás z køemene, je celý národ z kvádrù“.
Lidé od nepamìti neustále tou¾í po spravedlivém a proslunìném spoleèenském systému, vìøí, ¾e právì teï nám ho nìkdo nadìlí, ale zatím taková situace nikdy nenastala. Naopak, dám-li dùvìru nìkomu jinému ne¾li sobì, èasem se vyplaví šmejd, který nikdo nechtìl, který se stane neúnosným a musí být v¾dy stále znovu odstraòován.


Dovolte mi malé zamyšlení, historický exkurs do minulosti èeských dìjin a Evropy. Malý filosofický návrat do minulosti:
V¾dycky, kdy¾ dochází ke zmìnì cyklu, vývoj lidstva se posunuje. V èeských dìjinách mù¾eme takovýto posun v minulém miléniu zaznamenat nìkolikrát. V dobì vystoupení Jana Husa, jako reformátora spoleènosti, která šla dvìma smìry. Jednak vnìjší obrodou, cestou síly, vnìjších manifestací, ukonèených husitskými válkami a jednak vnitøním, duchovním hledáním. Patøí k nim tøeba sekta adamitù, dílo Petra Chelèického a jeho knihy o duchovní obrodì, o teorii nenásilí, dále pak doba reformace, kterou poznáváme pøedevším v díle Jana Amose Komenského, který na pøelomu 17. století usiloval o toté¾. Tenkrát se Evropa vydala jinou cestou.


Je zajímavé, ¾e po tøicetileté válce - 1648 nastalo jakési pomyslné myšlenkové rozdìlení Evropy na severní a ji¾ní. Severní, více racionální, maskulinní èást, se vydala cestou individuálního hledání, svobodného názorového vyjádøení, osobní zodpovìdnosti, technického pokroku. Netvrdím, ¾e vývoj byl jednoduchý, jednoznaèný, bez tì¾kostí èi strachù. Byl to boj, vedený jako v¾dycky, kdy¾ se usiluje o nìco nového, pokrokového. Protestantismus vedl lidskou individualitu k hledání bo¾ství ve své síle, zodpovìdnosti za sebe, rodinu, spoleèenství. Dùle¾itá byla sebejistota, sebedùvìra, seberealizace, pevný postoj. Ve výsledku vyrostla svobodná, racionální, technicky vyspìlá spoleènost, s vyvinutým sociálním systémem.
Ji¾ní Evropa, katolická, se spíše zamìøovala na proci»ování, velebení, oddání se a víru. Dùle¾itou roli hrála citová stránka èlovìka. Po tøicetileté válce èeské zemì byly zaèlenìny do èásti ji¾ní, tedy silného vlivu katolictví. Pøesto ale v hlubinách spoleènosti døímala potøeba protestantismu, vzpomínky na Husa, ®i¾ku, Chelèického, Komenského se nedaly umlèet. Mù¾eme tedy u nás hovoøit o dvou rovnocenných myšlenkových proudech.


Navenek katolictví pøinášelo rozvoj emocionálního vnímání, napojení èlovìka na pøírodu a její proci»ování. Hovoøí se v tomto smìru o specifickém èeském baroku, velkém kulturním rozmachu, který se dodnes projevuje v lidové tvoøivosti. Pøipomenu pouze stavby barokních kostelù zasvìcených mariánskému kultu, stavby bo¾ích muk v polích, mariánských kaplièek, studánek s léèivou vodou, která koná zázraky, vyhledávání posvátných míst a jejich uctívání. Kult Marie matky byl v Evropì ustaven právì v té dobì, kdy ji¾ní èást Evropy pøijímá ¾enskou, pasivní energii. Duchovní rozvíjení se èlovìka tady spoèívá v proci»ování, tou¾ení, vnímání krásy. Je to doba vzniku pohádek s mystickým námìtem, lidových písní, dìkovných poutí na silová místa, nejrùznìjších procesí do polí s prosbou za úrodu a další emocionálnì silné obøady a rituály, které provázely ¾ivot èlovìka. Hlavní úlohu zde hrál knìz, který dohlí¾el na èistotu projevu a oddanost øímské církvi. Poslušnost autoritì byla primární.
Myslím, ¾e s tímto naším zakoøenìním 50 na 50 se setkáváme i v dnešní spoleènosti. Evropa musí najít zpùsob, jak obì energie plus a mínus, tedy mu¾skou a ¾enskou, aktivní a pasivní, sluneèní a mìsíèní sjednotit. To je ale také souèasný úkol dnešního èlovìka, aby v sobì obì tyto energie objevil a nauèil se je propojovat, sladil se s nimi a harmonizoval je.


Mu¾skou energii vnímáme jako aktivní, silnou, projevuje se zde silná vùle. „Vím, co chci a doká¾u to“. Pøeká¾ky je tøeba pøekonávat a ka¾dý, kdo mi stojí v cestì, je mùj nepøítel. Tak se zesiluje soutì¾ivost, bojovnost, cílevìdomost, urputnost. Chybí tady nìha, citlivost pro potøeby jiných, vnímavost, oddanost. Mu¾ská energie musí hledat ve sférách ¾enských, propojovat a harmonizovat.


®enská energie, pasivní, ze sebe vyzaøuje bezmocnost, potøebu ochrany, opory, oèekávání pomoci od silnìjších, nesamostatnost, pomluvy, závist, intriky. Vzdání se všeho co mám ve prospìch druhého. Chybí tady síla vùle, odhodlání nìco sám vykonat, samostatnost, sobìstaènost. ®enská energie musí hledat ve sférách mu¾ských, propojovat a harmonizovat.


Tímto propojením a harmonizací mù¾e být nalezen vnitøní støed, klid, vnitøní i venkovní mír. Cesta ovšem není jednoduchá, jednoznaèná a lehká. Je to pouze potenciál, který mù¾e být buï dobøe vyu¾itý, nebo zneu¾itý. Bo¾ská moudrost nebo chaos. Èlovìk jako jedinec a Evropa jako celek, mají spoleèný cíl. Sjednocení. Sjednocení obou energií, té racionální i té emoèní, se nalézá v srdci. Jmenuje se láska. Vesmírné energie, které k tomu potøebujeme, nám pomáhají. Dùvìøujme jim a dìkujme. Myslíte, ¾e to doká¾eme?


Jana Muroòová, astrolo¾ka



Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma