Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vzpomínka na výtvarníka


Milan Vavro (* 21. záøí 1933 - † 9. prosinec 2011)


V záøí si pøipomínáme nedo¾ité 80. narozeniny klasika a legendy èeské èasopisecké a novinové karikatury posledního pùlstoletí - Milana Vavra. (Sám se za legendu nikdy nepova¾oval, ale pouze za aktivního spolutvùrce èeské karikatury...)


Milan Vavro byl pøední slovenský malíø, kreslíø, portrétista, ilustrátor, animátor, autor plakátu a pøedevším karikaturista, dlouholetý výtvarný redaktor, dnes ji¾ kultovního humoristicko-satirického èasopisu Roháè (1948-1991), populárního a pod Tatrami oblíbeného všemi generacemi, ve kterém pùsobil od roku 1949 a¾ do jeho zániku (pùsobil ve spoleènosti takových slovenských výtvarných umìlcù a mistrù úsmìvné výtvarné jako byli Bednár, Èunderlík, Guderna, Weisskopf, ale i Born, Jelínek, Neprakta, Zábranský... z Èech, kteøí ho nauèili být v otázce profesionality nekompromisním), z toho 34 let pùsobil jako vedoucí jeho výtvarného oddìlení. Nejen formoval jeho výtvarnou tváø, ale od 60.let i vychoval celou plejádu kvalitních a úspìšných tvùrcù èeské karikatury od Rady, Krumpolca, Míšánka, Lešša, Stana, Mráze, Tverïáka, Lesyka, Kotrhy, Dur¾a, Bøízy, a¾ po G¾ondu, ®ivického, Juháse a desítky dalších..., kteøí úspìšnì reprezentovali a reprezentují slovenskou karikaturu doma a ve svìtì dodnes. „Starý“ Roháè byl velkou motivací pro mladé zaèínající karikaturisty - kdy¾ platilo, ¾e kdo byl v Roháèi byl ji¾ nìkdo - pan karikaturista (jak mi prozradili jak ¼ubo Radena èi ¼ubo Kotrha a Miro Dur¾a...) .


Jak Vavro sám pøiznal - Roháè byl pro nìj tou nejlepší školou ¾ivota a výtvarného kumštu. A také pravdivou výtvarnou kronikou doby, kterou jsme ¾ili. Odrazem doby, ale i jejích tvùrcù. Znal se a udr¾oval pøátelské a kolegiální vztahy s èeskými výtvarníky – karikaturisty:Hoffmeistrem, Pelcem, Novákem, Nepraktou, Nesvadbou, Renèínem, Radom, Bornem èi Danielem..., znal se i s Francouzi - Jeanem Effelem èi Guillermem Mordillem.

 

 


Karikatura se stala prvoøadým cílem jeho umìlecké realizace. Klasik, legenda a jeden ze základních výtvarných pilíøù, bez jeho výtvarného díla si moderní slovenskou karikaturu posledního pùlstoletí nelze pøedstavit. Po zásluze ho øadíme k osobnostem naší karikatury, jako byli Kováèek, Cincík, Richter, Bednár, Weisskopf, Èunderlík, Chmel, Zachar, Semian a jsou ještì Kotouèek, Plocháòová, Míšánek... Dosáhl toho, po èem tou¾í ka¾dý karikaturista, jeho excelentní švihové kresby byly poznatelné i bez podpisu. Zastával zásadu, ¾e humor a satira mají vyjadøovat ve zkratce a zkratka nesmí být povrchní. A jejich základem je neodmyslitelné dokonalé zvládnutí kresby realistické... Bez toho karikatura nebyla, není a ani nemù¾e být... Kritéria, která po¾adoval od „kolegù“ spoluautorù v dresu „Roháèe“ (tak je i nazýval), odraz doby, kterou jsme ¾ili pod Tatrami - ale i jejích tvùrcù. Své švihové kresby signoval na bílé ètvrtky více ne¾ deset tisíc krát...

 


Sám se za legendu nikdy nepova¾oval, ale pouze za aktivního spolutvùrce èeské karikatury...


Vavro, excelentní kreslíø, figurista a portrétista, ilustrátor a autor plakátù, se vìnoval vedle karikatuøy i volné tvorbì - malbì a animovanému filmu. Jak sám prozradil - volná tvorba (po oleji pozdìji postupnì pøešel k nitrolaku a kombinovaným technikám) byla pro nìj v¾dy sondou do vnitøního svìta a zároveò i odpovìdí na základní otázky podstaty našeho ¾ivota a lidské existence. Za svou „kartún tvorbu“ získal ocenìní doma i za hranicemi - v Brazílii, Rusku, Jugoslávii èi Turecku... V roce 1998 byl ocenìn Cenou ministra kultury ÈR. Vystavoval doma na více ne¾ 200 spoleèných výstavách (Bratislava, Košice, Trnava…) i v zahranièí, na 140ti samostatných výstavách (Èesko, Turecko, Maïarsko, Rakousko, Francie, Belgie... ).

 

 

Málokdo z generace Slovenských karikaturistù posledního pùlstoletí se dokázal ve své tvorbì smìle a s takovou dravostí zmocnit toho, èemu se podvìdomì sna¾íme vyhýbat, proto¾e máme strach - z tragédie ¾ivota, našeho ¾ití, vùèi kterému se skrytì v závìtøí bouøíme a zmítáme v krutém zápase s obludnou mašinérií dobové moci, pokoušející se nám namluvit takové nesmysly (tehdejší i dnešní konšelé), ¾e máme zde na zemi jednou prov¾dy urèené místo. Ètenáøe oslovoval silou svého nadèasového poselství. O jeho tvorbì se pochvalnì vyjadøovali i respektování výtvarníci a karikaturisté, jako napøíklad ji¾ zmínìní - Èeši Adolf Hoffmeister a Jiøí Winter Neprakta, ale i známí souèasníci Vladimír Moèalov, Sergej Tjunin èi Francouzi Jean Effel a Guillermo Mordillo, který osobnì pøijel - pouze za ním na Slovensko - a navštívil ho ve Vinièní (kam se pøestìhoval z Prahy).

 


Vedle karikatury se vìnoval úspìšnì jako mistr figuralista i volné tvorbì a také animovanému filmu. Známé jsou: 14ti dílný seriál „Ceruzkine príbehy“, 7mi dílný seriál Snílek èi Valibuk... (s kameramany Milošem Hlaváèem a Miškom Klátikom). Ceruzkine príbehy vidìli diváci v Rakousku, Belgii, Francii a Anglii, ale i v Dubaji, Kuvajtu, Libyi a Sýrii.


Po roce 1989 se ji¾ vìnoval pøevá¾nì komorní malíøské a portrétní tvorbì, kde dùraz kladl na kombinované malíøské techniky nebo nitrolak, a kde portrétní miniatury postupnì nahrazoval rozmìrnìjšími figurálními kompozicemi, ve kterých se snoubila imaginace a fantazie a tajemný svìt barvy se svìtem reálným, vidìným okem perfektního kreslíøe. I nadále vyu¾íval svou spontánní švihovou kreslíøskou pohotovost a vzácnou, pøímo nevyèerpatelnou a nenapodobitelnou figurální kompozici, pøi tvorbì politické karikatury na stránkách slovenských deníkù a èasopisù, kde reagoval neúnavnì na aktuální dobové dìní na Slovensku, na aktuální skuteènosti, které nejen jím zatøásly. Kreslil proti obrovské masivní pøesile, která byla trpkou realitou, pøinášející a zpùsobující nepøíjemnosti. Svou oblíbenou fixkou nás ka¾dodennì pøesvìdèoval, ¾e humor a satira mají vyjadøovat ve zkratce. Ale zkratka nesmí být v ¾ádném pøípadì povrchní. Jeho ¾ivotním krédem bylo: „To, co kritizuji, pod to se i podepíšu a nesu za to svou odpovìdnost.“


Po roce 1989 si vyzkoušel i pùsobení v zahranièí jako kreativní øeditel studia animované tvorby v Lucembursku. Byl spoluautorem knihy Ne DON - Chichotajsa (spoleènì s M. Lopašovskou, vyšla v nákladu 65 tisíc kusù, a vydal vlastní album Milan Vavro (1998) a úspìšnou knihu autorských kreseb Milan Vavro 96. Vdìèni jsme mu a za skupinovou sérii kariportrétù osobností a klasikù èeské literatury (nìkolik desítek osobností), kterými zachoval pro historii a budoucnost øadu výtvarných podob našich vynikajících literátù, jako jsou Smrk, Heèko, Matu¾ka, Ni¾òanský, C. Hronský, Jesenský, Krasko ...


Curriculum Vitae
Milan Vavro se narodil 21. záøí 1933 v Bratislavì. V letech 1950-1954 studoval na Vyšší škole umìleckého prùmyslu v Bratislavì u profesora T. Lugsa, v letech 1982-1985 absolvoval i studium ¾urnalistiky na Filozofické fakultì UK v Bratislavì. Jeho kresby jsou i v muzejních sbírkách renomovaných karikatur ve Varšavì, Basileji èi Gabrovo... Poslední roky ¾il a tvoøil ve Vinièné (u Pezinku), kde ho osobnì navštívil i Guillermo Mordillo, který pøijel na Slovensko, aby se s ním setkal, kdy¾ vidìl jeho kresby na výstavì v Turecku. Zemøel po krátké nemoci ve Vyšných Hágoch 9. prosince 2011.

 

Návštìva karikaturisty Mordilla na Slovensku ve Vinièné
Sousedé populárního slovenského karikaturisty Milana Vavra, po jeho pøíchodu z Prahy a pøesídlení do vesnièky Vinièné si velmi brzy zvykli na èetné auta s rùznými "ešpzétkami", které zastavují pøed jeho domem a ateliérem, v jejich dosud klidné obci u Pezinku. Ale v ten dubnový den to byl naopak sám výtvarník, který neskrýval své velké pøekvapení, kdy¾ pán v letech, který vystoupil v ten den z auta pøed jeho domem se mu sám pøedstavil, jednoduše: „Mr. Vavro, já jsem karikaturista Mordillo! A chtìl jsem Vás poznat i osobnì...“
Sám velký a svìtoznámý karikaturista Guillermo Mordillo zná tvorbu jednoho z našich nejuznávanìjších pøedstavitelù satirické kresby Milana Vavra. Touha, vidìt na vlastní oèi Vávrovu volnou tvorbu ho pøivedla z Monaka (kde støídavì ¾ije) na Slovensko, do Vinièné.


Jak mi prozradil náš výtvarník Milan Vavro - jeho host, jak se ukázalo si neumìl pøedstavit našeho karikaturistu i jako malíøe. Mordillova návštìva klasika slovenské karikatury vìru pøíjemnì pøekvapila, ale i mile potìšila. Nestává se toti¾ èasto, aby umìlec svìtového jména se unavoval a vyhledal slovenského umìlce doma pod Tatrami - na Slovensku. Síla volné tvorby Milana Vavra hosta prý pøekvapila natolik, ¾e vyslovil podezøení, zda náhodou netvoøí pod vlivem nìjakého dopingu. „Nakonec jsme se dohodli, ¾e ka¾dé ráno u¾ívám hrst vitamínù a to je mùj doping,“ zavzpomínal s úsmìvem na jarní návštìvu mistr Vavro. Jak mi on sám prozradil, vzácný, ne ka¾dodenní host (a jeho vrstevník - rodák z Argentiny) se mu prý pøiznal, ¾e jeho tvorbu obdivuje u¾ nìkolik desetiletí. Osobnì se prý nesetkali... a pokud ano, tak nejspíš v Turecku, kde byl Vavro vícekrát ocenìn a Mordillo tam èasto býval èlenem poroty...

 

Mordilla upoutala zejména jedna z Vávrovych maleb – podobizna krásné ¾eny, kterou si nakonec i odnesl do svého - dnes monackého ateliéru. Mordillo se narodil v Argentinì, ¾ije støídavì v Paøí¾i, New Yorku a Monaku. Je tvùrcem kreslených filmù a animací, které realizuje ve vlastních studiích. V 70. letech jeho tvorba obletìla svìt. U nás byly známé zejména jeho obrázky s neodmyslitelnou „¾irafou“ v oblíbeném dobovém èeském èasopise 100+1...

 

Ve vzpomínkách hostitele zùstal Mordillo (jeho vrstevník) jako pøíjemný starší pán, milý spoleèník, upøímnì zvìdavý a pøímý, který dlouho nevìøícnì kroutil hlavou, kdy¾ na jeho otázku, za jaké ceny prodává své obrazy, mu odpovìdìl, ¾e i za „tisíc“ euro... prý, proè tak „levnì“, nedovedl nijak pochopit... I proto si Mordillo odnášel z Vinièné tak hrdì a pyšnì, vzácný "levný" obraz kolegy a u¾ i pøítele Vavra, kdy hostiteli tuto návštìvu bude pøipomínat pouze jeho katalog, který vybral s velkou okázalostí z uzamèeného boxu ze zavazadlového prostoru auta zaparkovaného pøed domem è. 18...

 

Peter Závacký

***

Další èlánky autora:

Neprakta na Slovensku

Kní¾e èeské litografie

Rúfus 85 - výtvarná pocta



Komentáøe
Poslední komentáø: 23.09.2013  07:38
 Datum
Jméno
Téma
 23.09.  07:38 Blanka B.