Významný èeský rytec Václav Hollar
Václav Hollar se narodil 13. èervence 1607 v Praze v rodinì císaøského dvorního úøedníka Jana Hollara z Práchnì. Nikdo netušil, ¾e svìtlo svìta spatøil umìlec, jeho¾ dílo bude obdivovat celá Evropa. Znám byl pod jménem Wenceslaus Hollar Bohemus èi Wenzel Hollar. Hollarovy umìlecky dokonalé panoramatické pohledy na evropská mìsta a krajiny, pøírodopisné námìty èi kresby holandských lodí patøí ke skvostùm všech sbírek. Vìtšinu ¾ivota pro¾il v cizinì, ale na svou
vlast nikdy nezapomnìl. Ke svému podpisu pøipojoval pøízvisko Wenceslaus Hollar Bohemus.
Hollarùv otec si pøál, aby syn studoval práva a pak se dal na úøednickou dráhu. Jeho syn se ale vzepøel otcovì vùli a vstoupil do dílny rudolfínského malíøe i rytce Egidia Sadelera. Tehdejší pomìry v Praze ovlivnily ¾ivotní i nábo¾enské postoje mladého Hollara. Po rekatolizaci zemì, která vyvrcholila vydáním Obnoveného zøízení zemského v roce 1627 Hollar odchází do ciziny.
Jeho první kroky vedly do Stuttgartu a posléze do Frankfurtu nad Mohanem, kde pøijal zamìstnání rytce v nakladatelství Matthaea Meriana. Po dvou letech opouští Frankfurt. Na èas pobýval ve Štrasburku a v Mohuèi. Posléze se se skicáøem v ruce vydává na cesty. Bìhem svého putování dorazil a¾ do Holandska. V roce 1636 se v Kolínì nad Rýnem potkává s lordem Thomasem Howardem z Arundelu, který cestoval jako anglický vyslanec k císaøi Ferdinandu II.
Arundel byl mimo jiné i sbìratel umìní a Hollara si všiml pøi nákupu dìl od Abrahama Hogenberga. Nabídl Hollarovi ilustraci cestopisného cyklu o Evropì. Hollar nabídku pøijal a jejich cesta vedla pøes Frankfurt, Würzburg a Norimberk do Regensburgu a po Dunaji do Vídnì. Anglický šlechtic zavítal i do Prahy. Hollar ho provázel po Praze a ve slu¾bách šlechtice zùstal a v roce 1637 se usadil v Londýnì. Dostal nové zakázky - graficky zpracovat katalog rozsáhlé pøírodopisné sbírky. Hollar dokonce pùsobil jako uèitel prince waleského, budoucího krále Karla II.
Je autorem mnoha leptù, jeho námìty byly pøírodní motivy, krajiny, mapy, portréty, kroje a další… Pøi své návštìvì Prahy v roce 1636 vytvoøil pohled na Prahu.
Pohled na Prahu z Petøína vytvoøený v roce 1649 podle kreseb z roku 1636
Po návratu z cest se v roce 1641 o¾enil a v roce 1643 se mu narodil syn James. Díky neklidné dobì, která vládla v Anglii se spolu s hrabìtem Arundelem uchyluje do Antverp, kde v letech 1644 - 1652 pracuje pro nizozemské nakladatele. Po smrti hrabìte Arundele se vrátil do Anglie, ale byl oznaèen za vyzvìdaèe a na nìjakou dobu uvìznìn. Bìhem nìkolika let umírá jeho ¾ena v roce 1665 také syn James.
Znovu se o¾enil, pøi velkém po¾áru Londýna roku 1666 pøichází o vìtšinu majetku. Kdy¾ na anglický trùn usedl Karel II. vzpomnìl si na bývalého uèitele Hollara, udìlil mu èestný titul Scenographus regius a povìøil ho úkolem doprovázet královskou expedici do afrického Tangeru. Výprava roku 1669 byla nebezpeèným dobrodru¾stvím, nebo» loï na zpáteèní cestì pøepadli piráti. Hollar vyvázl bez zranìní, ale jeho ¾ivotní i tvùrèí síly však slábly a v roce 1677 v Anglii umírá.
Byl pohøben na høbitovì kostela sv. Markéty ve Westminsteru.
Vlastimil Valeèko