Maastricht - TEFAF
Mnohým z vás je toto mìsto asi známo jen
z toho mála, co víte o Evropské Unii. Víte, ¾e tam byla pøed èasem uzavøena tak
zvaná Maastrichtská smlouva.
Krásné, staré a burgundsky vlídné nizozemské mìsto Maastricht v¹ak hostí ka¾doroènì v bøeznu presti¾ní veletrh umìní a staro¾itností na svìtì. Apartní výstava probíhá pod názvem - The European Fine Art Fair (zkratka TEFAF).
Letos èekalo na veøejnost (obdivovatele umìní, ale i pøípadné kupce) pod jednou støechou na 30 000 vysoce kvalitních exponátù. Vystavovatelé pøijeli z 201 zemí Evropy i Ameriky. Ke zhlédnutí v¹ak bylo ji¾ tradiènì vynikající staré, pøedev¹ím holandské umìní, pro které si do Maastrichtu jezdí nejvybíravìj¹í sbìratelé.
Vystavovalo tu jako ka¾doroènì mnoho vybraných obchodníkù z celého svìta, obchodníkù s v¹emo¾nými drahými a jedineènými antikvitami, výtvarným umìním, ¹perky, knihami o umìní. Jen to nejlep¹í z nejlep¹ího je uznáno pøísnou komisí za tak dobré, aby to mohlo být na TEFAF vystaveno. Tito obchodníci, vystavovatelé, pochopitelnì pøicházejí do Maastrichtu pøedev¹ím proto, aby na¹li zákazníky, kteøí si mohou tyto vystavované drahocennosti dovolit. Hledají ty, kteøí na nì mají.
To ov¹em vùbec neznamená, ¾e v¹ech tìch 75 tisíc náv¹tìvníkù, kteøí ka¾doroènì výstavu pøijdou zhlédnout, pøichází proto, aby si nìco koupili. Chtìjí se vìt¹inou jen podívat na krásné vìci, které nikde jinde na svìtì nejsou vystavovány v takovém mìøítku. Oddìlení obchodníkù s obrazy je nejznámìj¹í, proto¾e je zde mo¾no vidìt ¹pièkové nabídky toho, co je momentálnì na svìtovém trhu. Ze starého i souèasného umìní. Ale nìkteøí náv¹tìvníci mají zase pøedev¹ím zájem o nábytek z minulých století, nebo o staro¾itné hodiny.
Námìstí ¹perkù
Mnohé dámy se vydaly hned smìrem k "Námìstí ¹perkù", kde vystavovala svìtová jména, jako Cartier, Bulgari a Graff své nejkrásnìj¹í kusy v peèlivì støe¾ených vitrínách. Tøpytící se diamanty jsou mnohdy tak velké, ¾e vypadají k neuvìøení. Procházka touto výstavou se podobá procházce jedním ze svìtoznámých muzeí.
A koho umìní neoslovuje, mù¾e se dívat se sklenkou ¹ampaòského v ruce na "¾ivé umìní". Na elegantnì obleèené náv¹tìvníky, dámy a pány v¹ech národností, opravdu z celého svìta, na výstavný interiér nebo na pøekrásné kvìtinové dekorace. Proè si neudìlat pøíjemné, trochu snobské odpoledne? Vstupné bylo 35 Euro a v nìm je ji¾ zapoèítán mnohastránkový, krásnými barevnými ilustracemi vybavený katalog. I tento katalog je u¾ sám o sobì "collector's item".
V¹echno je to nìkdy opravdu jako v pohádce z tisíce a jedné noci.
Hvìzda jihu
K mnohým vystaveným pøedmìtùm se vá¾í
neobyèejné pøíbìhy. Ve výstavním stánku známé francouzské klenotnické firmy
Cartier se napøíklad letos skvìl neobyèejný 128 karátový diamant Star of South
neboli Hvìzda jihu. Jeho zajímavý pøíbìh zaèíná v roce 1853, kdy byl nalezen
mladou otrokyní v diamantovém dole v Brazílii. Ta byla
za nález odmìnìna
celo¾ivotní penzí a propu¹tìna na svobodu. Majitel dolu a tedy i diamantu mìl z
tohoto nálezu pochopitelnì mnohem více. Pøesto není známo, za jakou cenu nakonec
tento kámen prodal syndikátu obchodníkù s diamanty v Paøí¾i. Kdy¾ se o tomto,
je¹tì nevybrou¹eném diamantu dozvìdìl Holandský král Willem III., zaèal se o nìj
velice zajímat. Loboval, pokou¹el se toti¾ o to, aby byl dán do práce
amsterodamským brusièùm diamantù a tím zvý¹il presti¾ Amsterodamu jako mìsta
zruèných brusièù diamantù. Tím i presti¾ královu. To se mu nakonec povedlo a
firma Martin E. Coster mìla tu èest nevzhledný kámen vybrousit na krásný, 128
karátový diamant, Hvìzdu jihu. Antverp¹tí brusièi diamantù závidìli.
V roce 1855 byla Hvìzda jihu prezentována na svìtové výstavì v Paøí¾i, za pøítomnosti
francouzského císaøe Napoleona III. a jeho ¾eny, císaøovny Eugenie. Nechybìl ani holandský král Willem III. a jeho man¾elka, královna Sophie.
Koncem ¹edesátých let devatenáctého
století koupil tento neobyèejný diamant londýnský klenotník Edward Dresden za
dva miliony zlatých frankù. Krátce poté jej opìt prodal, a to maharad¾ovi Khande
Rao z indické Barody. Jeho následník, Mulhar Rao nemìl ¾ádné vlastní dìti a
proto adoptoval prostého pasáèka, aby se stal jeho
dìdicem a následníkem.Takové vìci se
opravdu stávají. Na pøipojené fotografii vidíte toto vyvolené dítko ve vìku
dvanácti let. Na krku má náhrdelník, který mìl dohromady dokonce celých tisíc
karátù. 128 karátová Hvìzda jihu je vidìt nahoøe uprostøed. Tváøí se pøíslu¹nì
hrdì a souèasnì dost zarputile. Byl si mo¾ná vìdom nejen ceny náhrdelníku, ale i
toho, jaký tì¾ký úkol na nìj v ¾ivotì èeká. Uhlídat takovou cennou nádheru a
nenechat se zavra¾dit závistivými poddanými.
Od této chvíle a¾ do dne¹ních dnù je osud Hvìzdy jihu zcela zahalen tajemstvím. Nynìj¹í klenotník Cartier, který diamant koupil, slíbil bývalému vlastníkovi, ¾e nikomu neodhalí jeho identitu.
Nechce také prozradit, kolik by Hvìzda jihu mìla pøípadného nového majitele stát. "Myslím, ¾e za 19 milionù Euro si ho domù neodnesete." øíká s úsmìvem. Pro toho, kdo si kámen koupí, navrhnou a vytvoøí zlatniètí mistøi firmy Cartier moderní ¹perk, který se k Hvìzdì jihu hodí. Bude-li si to pøát. Mo¾ná také, ¾e kámen prostì zmizí v trezoru na dal¹í desítky let.
Vystavený diamant hlídali nepøetr¾itì dva zamìstnanci bezpeènostní slu¾by. Dokonce pøedtím, ne¾ kámen v elegantním pouzdøe, pota¾eném èerveným sametem, do vitríny umístili, nechali na výstavì vyklidit celý Cartierùv stánek. Obdivovatelé byli sice vzne¹ení, ale èlovìk nikdy neví.
Výstavu jste letos ji¾ nestihli. Mo¾ná pøí¹tí rok? Nebo prostì pøijeïte a
prohlédnìte si Maastricht a okolí, je tam mnoho zajímavostí a v¹echny nejsou tak
drahé jako diamanty. Pøesto se nìkteré tøpytí!
Vìra Pokorná, Holandsko