Amerika, Amerika
Jsem povahy mírné, nepanovaèné,
tolerantní a pøizpùsobivé. Velmi smrtelná kombinace v pøípadì, ¾e potkáte
èlovìka, který to nejen vycítí, ale vrhá se na svou obì» velmi mazanými a
za¹ifrovanými metodami! Choval se pøesnì tak, jak jsem
si ve svých dívèích snech pøedstavovala prince na bílém koni. Nebylo minuty,
dne, týdne, aby mne nìèím mile nepøekvapil, aby mne ne¹okoval v kladném slova
smyslu.
Byly v¹ak i problémy. Napøíklad
pøi brouzdání obchodními domy jsem nemohla na ¾ádném pøedmìtu spoèinout okem
více ne¾ tøi vteøiny. Po této mìøitelné dobì toti¾ okam¾itì vìc mého zájmu
putovala do ko¹íku a to i pøes mé hlasité protesty. Marnì jsem namítala, marnì
brblala! Mìla jsem v¹e, co jsem ani netu¹ila, ¾e lze mít.
Pøi pohledu v Brnì do výlohy
s ko¾ichy u¾ ale zaèalo být horko. V té dobì jsme u¾ vìdìli zcela jasnì, ¾e
chceme být zbytek ¾ivota spolu. To znamená ve slunné a horké Kalifornii.
Nechápala jsem, proè na mne rve ko¾ich za 30 tisíc, kdy¾ ho za pùl roku nebudu
potøebovat! Poprvé - a asi zøejmì naposled - jsem se vzepøela silou v¹í své
osobnosti a poprvé - zcela evidentnì naposledy - jsem uspìla.
Vyprávìl mi o svých snech
Aby jeho dìti vystudovaly
universitu - stalo se.
Aby mìl krásný dùm s obrovským
pozemkem na samotì - stalo se.
Aby vlastnil pozemek na Hawaii
- mìl ho.
Pøi odjezdu mi daroval parfém,
který mìl hodnotu krátkého ko¾í¹ku a já jsem mìla strach ho otevøít (!) nato¾ se
navonìt. Dal mi 2000 dolarù na vánoce a odjel.
Co¾ o to. Naplánované a
naèasované to bylo perfektnì! V¹echno! Realita mne v¹ak zaskoèila!
Po mìsíci, kdy jsem tady
kvílela a on kvílel tam (v Americe) mi napsal, ¾e se od rodiny odstìhoval.
Nechal jim dùm, man¾elce "vìnoval" pozemky na Hawaii a sám teï bydlí v motelu,
kde mu táhne pod dveøe, nevyspí se a je mu neskonale smutno. Poèítal hodiny, kdy
za ním pøijedu.
Jak bych mohla odolat? Co
v¹echno pro mne obìtoval! Jak pro mne trpìl! Vzdal se rodiny, podal ¾ádost o
rozvod, vzdal se majetku, v¹ech svých hmotných snù, jen aby byl volný! Pro mne!
Netrvalo ani mìsíc, aby mne
pøesvìdèil, ¾e mám pøijet ihned, vyka¹lat se na v¹echny plány a pracnì
vybudovaný harmonogram. ®e u¾ beze mne nemù¾e, nechce a nevydr¾í ¾ít. I mnohem silnìj¹í povaha by
podlehla, nato¾ já, zklamaná minulým ¾ivotem, domnívaje se, ¾e se na mne koneènì
usmálo ¹tìstí!
V únoru jsem dala výpovìï v
zamìstnání, zru¹ila v¹echna spoøení, poji¹tìní, s bolavým srdíèkem pøedala svého
pejska známým, vnitønì se rozlouèila s rodinou, pøáteli, známými - pár nocí
probreèela, propøemý¹lela a rozhodla se. Pojedu!
Dana ©»astn