21. èervna Slunce kulminuje na obratníku Raka, ¾ijeme letní slunovrat.
„Mé milé léto, cos nám pøineslo? Mnoho dobrého, kvítí pìkného, modrého, bílého i èerveného".
Tak zpívá lidová píseò a mnoho dalších písní, ve kterých naši pøedkové uctívali léto jako dobu po¾ehnanou.
Letní slunovrat je den, který si v roèním bìhu uvìdomujeme jako mezník, kdy velmi silnì vnímáme vesmírné energie.
Naši pøedkové, kteøí byli silnì spojeni s pøírodou, cítili tento den a rùznými rituály ho uctívali. Pøedevším se nabízí spojitost s vánoèními svátky, zimním slunovratem. O nìm se øíká, ¾e obratník Kozoroha je otvírán zlatým klíèem a Slunce se k nám vrací. Oslavujeme zrození. Opaènì je tomu v èervnu. Obratník Raka je zavírán støíbrným klíèem a Slunce od nás odchází do temnot a chladu, aby se opìt zrodilo.
Byly zaznamenány rituály našich Keltských pøedkù, jak oslavovali svátek Slunce – Coamhain.
Den 21. èerven má nejvìtší sílu
V tento den se konaly oslavy letního slunovratu. Veleknìz vedl oslavné modlitby pro „Pána nejvìtšího svìtla“ a prosil o ochranu pøed silami temnot. Prosil o dobrou úrodu a štìdrost, zdravý dobytek a dobrý lov. Prosil o slunce a duchovní naplnìní také pro lidi. Magickými pøedmìty bývala nádoba a hùl. Lidé sedìli v kruhu okolo ohnì. Dùle¾itou souèástí obøadu byl zápas starého Krále s novým svatým Králem, který musel vyhrát.
Veleknìz pøipomínal, ¾e nesmíme zapomenout, ¾e se Slunce zaène blí¾it svému zániku a znovuzrození v èase zimy. Jak je to s Bohem, tak je to i s èlovìkem. Procházíme svým èasem od narození a¾ k smrti, stejnì jako pøíroda, se blí¾íme svému zániku, abychom opìt povstali do nového ¾ivota. Lidé sedící v kruhu zpívali rytmické písnì, bubnovali, tanèili. Pøi východu slunce brali hoøící šípy a házeli je k obloze.
Nábo¾enství našich pøedkù bylo o uctívání pøírody. Aby umìli ochránit úrodu, vèas sklidit nebo zasít, potøebovali sledovat pohyby hvìzd, Slunce a Mìsíce. K tomu si stavìli posvátné kameny – menhiry, které slou¾ily jako kalendáøe. Nejznámìjší Stonehenge v Anglii. Ale i na našem území je takových památek velmi mnoho. V køes»anských dobách na jejich místì byly stavìny kostely a kaple.
Lidové písnì a pohádky uchovaly mnoho tajemného okolo svatojánské noci 24. èervna (je to rovnì¾ zrcadlo štìdrého dne). Byliny sesbírané v tuto dobu mìly nejvìtší léèivou sílu. Vyrábìly se rùzné ochranné talismany èi škapulíøe pro zamilované. Mnoho zaøíkávadel a tajemných rituálù mìlo vyvolat pøedevším plodnost. Bylo dovoleno chlapcùm vybírat si dìvèata.
Pøíroda v tento den je obzvláš» tajemná a silná, opojná a je dobøe, ¾e ji umíme procítit a hledáme cestu zpìt. V¾dy» odklon od pøirozených vesmírných rytmù pøináší zkázu a zánik všem. Oslavme proto tento jedineèný den vesele a pøejme si plnou sílu a štìdrou sklizeò.