Podle obèanského kalendáøe má dnes svátek Zbynìk. Podle jedné varianty je domáckou formou jména Zbyhnìv, je¾ lze vylo¾it jako posilující hnìv.
Jméno Zbynìk se v Èechách pou¾ívá po staletí. Nejvíce je proslavil èeský rod pánù Zajícù z Hazmburka, kde jich bylo po¾ehnanì. Nejznámìjším z nich byl Zbynìk, který roku 1403 usedl na arcibiskupský stolec. Spíše ne¾ knìzem však byl váleèníkem. Zpoèátku pøál i Husovým reformám, ale doba byla zlá. Církev mìla tøi pape¾e a král Václav IV. naøídil pro jistotu neuznat ani jednoho. Arcibiskup však jeho rozkazu neuposlechl a radìji uprchl. Avšak ji¾ roku 1409 se pøed králem pokoøil a spoleènì uznali za pape¾e Alexandra V. Pak vše vzalo rychlý spád.
Arcibiskup odsoudil uèení Viklefovo, a tím i Husovo. Toho dal navíc do klatby. Král Václav IV. s tím nesouhlasil a za trest zabral všechny církevní poklady. Zbynìk zaèal mít v Èechách horkou pùdu a chtìl uprchnout do Uherska. Po cestì však onemocnìl a 28. záøí 1411 zemøel v Bratislavì. Na pohøbu prohlásil sám Mistr Jan Hus, ¾e si Zbyòka vysoce vá¾il, a jen litoval, ¾e dal na špatné rady jiných.
Podle církevního kalendáøe se dnes pøipomíná Benno z Míšnì, patron Mnichova, Altbayernu a drá¾ïansko-míšeòského biskupství, který se stal také ochráncem rybáøù a soukeníkù. Narodil se roku 1010 v Sasku nebo Durynsku ve významné šlechtické rodinì. Vybral si však duchovní dráhu a roku 1040 pøijal knì¾ské svìcení a krátce na to i úøad opata v Hildesheimu. Proti jeho vùli jej roku 1066 jmenovali biskupem v Míšni. Pøesto¾e zpoèátku úøad odmítl, byla doba jeho episkopátu pro celou diecézi po¾ehnáním. Nechal vystavìt kostely a kláštery a obrátil mnoho pohanù na køes»anství. Nesouhlasil však s váleènými akcemi císaøe Jindøicha IV. v Sasku a ten ho dal na rok uvìznit. Roztr¾ka mezi nimi se dále prohlubovala, a¾ jej v roce 1085 panovník z biskupského úøadu sesadil. Teprve po uplynutí tøí rokù se mohl Benno opìt vrátit. Od té doby se vìnoval obracení slovanských pohanù, co¾ mu pozdìji vyneslo titul "apoštol Slovanù". Zemøel v po¾ehnaném vìku 16. èervna roku 1106 v Míšni a v roce 1523 jej pape¾ Hadrián VI. svatoøeèil. Jeho nejznámìjší zobrazení je malba od Johanna Michaela Rottmayra v Mnichovì.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.