V roce 1848 vznikla v Rynolticích malá mydláøská firmièka Georga Schichta. Jeho syn Johann, který pozdìji firmu vedl, zmìnil v roce 1882 místo výroby a pøevedl ji do dnešního Ústí nad Labem - Støekova. Byl to dobrý nápad, proto¾e se výroba rozšiøuje a bìhem dvaceti let zamìstnává na ètyøi tisíce lidí. Byl to právì on, který si nechal v roce 1891 zaregistrovat legendární logo „mýdla s jelenem“.
Proto na výroèí jeho narození 8. bøezna 1855 u jeho rodinné secesní hrobky na Støekovì se koná uctìní jeho památky polo¾ením mýdla s jelenem. Organizují to ka¾doroènì muzejníci a v krátkém proslovu pøipomenou tuto osobnost a jeho význam pro mìsto.
V letošním roce uplynulo 170 let od jeho narození a opìt probìhlo krátké neformální setkání. Tentokráte muzeum zapùjèilo svùj exponát, 180 cm vysokou maketu mýdla s jelenem. Bylo to ale docela smutné setkání, proto¾e právì v tìchto dnech se likvidují Schichtovy láznì. Ty financovala firma rozhodnutím správní rady k 80. výroèí zalo¾ení spoleènosti (1848-1928) a vìnovala je zamìstnancùm i široké veøejnosti. Ji¾ dávno pøed tím, mìli jejich zamìstnanci k dispozici závodního lékaøe, knihovnu, jídelnu, mateøskou školku i rozsáhlou podnikovou bytovou výstavbu. To vše dokázali u¾ pøed zlínským Ba»ou. Podnikové láznì s plaveckým bazénem byly nejen u nás výjimeèné. Láznì navrhl nìmecký architekt Paul Brockardt a byly slavnostnì otevøeny 6. záøí 1931, tedy 15 mìsícù po rozhodnutí. Návštìvníky vítal nad vchodem reliéf vládce moøí, jezer a pramenù Neptun.
Bazén mìl rozmìry 25x12 metrù s nejvìtší hloubkou 3,5 metru. Souèástí vybavení byly vanové koupele, sauna, místnosti pro masá¾e a perlièkové koupele. Bylo tam holièství a kadeønictví i lékaøské poradenství. Byly ve své dobì jedny z nejmodernìjších ve støední Evropì a velmi vyu¾ívané jak zamìstnanci, tak i širokou veøejností.
Po válce se zmìnily nejen majitelé, ale i názvy. Ze Schichtových továren vznikají v roce 1951 Severoèeské tukové závody (Setuza) a láznì se mìní na „Dr. Vrbenského“. Obliba lázní neustále stoupala a¾ do 60 let. V letech 1962 a¾ 1965 tu došlo k nejvìtší zaznamenané svìtové epidemií primární amébové meningoencefalitiditì, ji¾ zpùsobuje vodní parazit Naegleria fowleri. Prvok, jen¾ napadá centrální nervový systém a prakticky po¾írá mozek.
Na hnisavý zánìt mozkových blan zemøelo 16 mladých lidí ve vìku od 8 do 25 let. Spoleèné mìli to, ¾e všichni krátce pøed smrtí navštívili bazén ve Vrbenského lázních. Lékaøi i odborníci si nevìdìli rady. Nemoc mìla prudký prùbìh, 5-8 dní po nákaze obì» umírala. Nikdo z napadených nepøe¾il. Pùvodce onemocnìní byl odhalen a¾ dva roky po epidemií. Bazén byl opraven, zlepšen byl systém vodní cirkulace, provádìly se pravidelné kontroly na výskyt améb. Další pøípady nákazy se u¾ neobjevily. V roce 1977 došlo k lokalizování zdroje parazitu v dutinì èelní stìny bazénu. Následovala další rekonstrukce a znovuotevøení bazénu.
Láznì fungovaly dál a mnozí pamìtníci vzpomínají, ¾e právì tam se nauèili plavat. Investice tam vlo¾ené byly tehdy velmi malé, spíše se jednalo jen o minimální údr¾bu. V devadesátých letech láznì koupil nový majitel, objekt chátral dál. Tìch nových majitelù se tam vystøídala celá øada, ale vìtšinou to skonèilo „nepodaøeným obchodním zámìrem“.
A budova chátrala dál, nejvìtším problémem byla propadlá a úplnì znièená støecha. Brzy se tam nastìhovali bezdomovci a ti vnitøek úplnì zdemolovali.
Dalšímu majiteli se sice povedlo prostory ohranièit, vyèistit, ale opìt konèil a chátrání pokraèuje. A nyní dochází k úplné likvidaci. Co na uvolnìném místì bude, to se zatím oficiálnì neví, nový majitel pozemku oficiálnì mlèí. A také osud reliéfu Neptuna je nevyjasnìn.
nì fungovaly dál a mnozí pamìtníci vzpomínají, ¾e právì tam se nauèili plavat. Investice tam vlo¾ené byly tehdy velmi malé, spíše se jednalo jen o minimální údr¾bu. V devadesátých letech láznì koupil nový majitel, objekt chátral dál. Tìch nových majitelù se tam vystøídala celá øada, ale vìtšinou to skonèilo „nepodaøeným obchodním zámìrem“.