Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.
Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
®ivot tropí hlouposti, aneb mé ¾ivotní paradoxy a renoncy (39)
Tak ale nyní u¾ opravdu naostro, jak jsem zaøezával v meteorologické slu¾bì na Ruzyni. Nebylo to pro mne lehké, nebo» jsem byl vlastnì geofyzik a tak jsem se musel za pochodu meteorologicky dovzdìlávat! Ale nebyl to jen mùj problém, spoleènì se mnou nastoupili na letištì i mí tøi další kolegové – geofyzici z fakulty a ještì další kolega a kolegynì – meteorologové, kteøí mìli start mnohem snazší. Ten náš zácvik probíhal samozøejmì na starém letišti a jedním ze zá¾itkù byl „zálet“ „Túèkem“, který byl nutný v¾dy po jakékoliv opravì. Ještì více nás pak v pøíštím roce nadchl na tehdejší dobu fantastický strmý start francouzské Caravelly. U¾ po necelých šesti nedìlích byl ale náš slibný zácvik pøerušen a my ètyøi geofyzici jsme v polovinì øíjna 1958 „šli na vojnu“. Bylo to jen na pùl roku, ale bohatì to staèilo a tom nìkdy pozdìji.
Kdy¾ jsem se na jaøe 1959 vrátil na letištì, zácvik pokraèoval a samostatnì jsem zaèal slou¾it a¾ v létì. Mo¾ná by nebylo na škodu, kdybych alespoò velmi struènì popsal, jak se vlastnì koncem padesátých let tvoøila pøedpovìï poèasí. Tak zvaná synoptická slu¾ba byla rozdìlena do dvou odborù na pøedpovìï všeobecnou a leteckou. Dálnopisem a z naší republiky z nìkterých povìtrnostních stanic i fonicky, tedy radiem, se pøijímaly meteorologické informace z celé severní polokoule, zašifrované v mezinárodních kódech. Kreslièky – vìtšinou mladé – dvojitými pery, které namáèely do dvojitých kalamáøù èervenou a èernou tuší zakreslovaly tak zvané pavouky, opìt mezinárodními znaèkami do synoptických map. Mìly práce jak na kostele.
Na ka¾dé mapì bylo kolem 400 stanièních krou¾kù s indikativy, které musely znát a z tìch èíselných kódù pøekreslovaly všechny údaje o poèasí, jich¾ bylo celkovì nìkolik tisícovek. Nakreslit takovou mapu trvalo kolem ètyø hodin a my meteorologové jsme pak tu mapu analyzovali. Trvalo asi hodinu, ne¾ se mapa zaplnila všemi tìmi izobarami, teplými a studenými frontami, jejich¾ vývoj a postup se sledoval na mapách po šesti, a ve støední Evropì i po tøech hodinách. Pak meteorolog podle rùzných objektivních pravidel ruènì vyrobil mapu pøedpovìdní, tehdy vìtšinou pouze na 24 hodin. A tyto mapy byly základním podkladem pro vlastní pøedpovìï poèasí. V souèasné dobì vykonává všechny tyto práce poèítaè. Tehdy jedna skupina prognostikù vypracovávala pøedpovìï všeobecnou, a to krátkodobou na druhý den a støednìdobou na další dva dny. Všechno se vìtšinou telefonicky pøedávalo sdìlovacím prostøedkùm a druhá skupina „vyrábìla“ pøedpovìdi letecké. Meteorologové se ale støídali v pravidelném „kolotoèi“ slu¾eb v obou skupinách.
I leteckých pøedpovìdí bylo nìkolik druhù. Pøedpovìdi pro oblast mìly platnost 12 a 24 hodin a pro vlastní letištì – tzv. „tafy“ - ještì trochu pøesnìjší na 6 hodin. Pro ka¾dý let se pak ještì vypracovala pøedpovìï pro jeho letovou trasu – tak zvaná „fiška, pro kterou si k nám osobnì chodil pilot nebo navigátor. Pro nìho byla velmi dùle¾itá pøedpovìï vìtru v rùzných hladinách, nebo» na jejím základì se plánovalo mno¾ství paliva. Do tìch „fišek“ se ruènì zakreslovaly rùzné druhy oblakù, rùzných stratù, altostratù, kumulù a kumulonimbù s mo¾nými bouøkami. „Díky“ mé „výtvarné“ ruce mi ty obláèky, zejména ty vertikálnì vyvinuté moc nešly, ale starší kolegové mì utìšovali milým sloganem – nedìlej s tím cavyky, vra¾ tam dva-tøi knedlíky! Nebyla to ovšem legrace, zodpovìdnost meteorologa byla veliká. O tom ale a¾ pøíštì.
Pamìtníci, vzpomínejte!