Útulný rybník
Já vím, ¾e v Èechách i na Moravì je plno rybníkù (a jakých!), ale náš stradonický rybník je tak útulný, ¾e má i svého vodníka Baèálka, starého dobráka. V první listopadovou sobotu konal se výlov s veškerou parádou, davy lidí, dìtí a psù rojily se na hrázi kolem kádí, kde zmítali se prvotøídní kapøi.
Noc pøed výlovem neslo se nad vesnicí jásavé halali, je¾ nacvièovali strá¾ci kádí u vypuštìného rybníka, majíce ve svém støedu kotlík guláše, pivo aj i rum, dávající horkému èaji ten správný šmrnc.
Ráno, ještì se úplnì nerozednilo, u¾ byl první na hrázi sám Baèálek, objí¾dìje své teritorium svìdomitì na kole. Staral se, aby se rybám zbyteènì neubli¾ovalo, ale co chvíli usedl stranou ruchu unavenì na lavièku. Je v tom rybníku u¾ celé vìky, není divu, ¾e ho to zmáhá, proto mu i soused Prošek pùjèil své kolo. Baèálek je ve vsi i okolí, kam a¾ jeho povìst sahá, oblíben.
On to také není vodník ledajaký, povìst o nìm praví, jak ¾e se do Stradonic dostal – on byl pìkný chytrák! To prý šel jednou dávno jeden soused stradonický se ¾enou pìšky domù a¾ z Kladna. A jak tak jdou, vidí na louce pásti se ovci a nikde nikdo. I hodil si ten mu¾ ovci na záda a ¾e ji ponese domù. Ona se vùbec nebránila, a tak se s ¾enou tìšili na skopovou peèínku. Ale, jak pøecházeli lávku nad potokem u stradonického rybníka, ovce sebou škubla a hup – u¾ byla v rybníku. Kdepak ovce, vodník to byl, z vody na ty lidi zavolal podìkování za tu donášku a od té doby je tady.
A proè se jmenuje právì Baèálek? Proto¾e èásti obce s rybníkem a mlýnem se øíkalo Baèálka, dostal ten zelený šibal jméno Baèálek.
Jsou v pamìti doby, kdy rybník mìl èisté travnaté bøehy, rostly tu bøízky a pod nimi lavièky. Na rybníku byly k volnému pou¾ití loïky a a v létì jezdili sem lidé z širého okolí na koupaèku. To ještì i ve mlýnì se pracovalo a pøes pevný kamenný most jezdily koòské povozy s obilím a zpátky s moukou. Zdejší mlynáøi pomáhali hladovým lidem v okolí v první i druhé svìtové válce.
Dnes, kromì kamenné hráze jsou bøehy bahnité, nový majitel chová tu kapry a na hladinì se usadilo mno¾ství kachen. Stalo se pomalu tradicí, ¾e zdejší výlov podobá se pouti, kde nechybí bohaté obèerstvení všeho druhu a k tomu všemu shonu hraje svi¾ná kapela.
Okolo poledne ruch pomalu utichal, auta s návštìvníky, obtí¾ena rybami, rychle uvolòovala témìø ucpanou silnici ve vsi, a kolem rybníka se ulo¾ilo zas obvyklé ticho. Ještì odvézt kádì se zbylými rybami a zavøít stavidlo.
Baèálek ulehl do svého koutku v rákosí a spí. A¾ se probudí, bude u¾ hladina v rybníku opìt stoupat. Zima mù¾e pøijít.
Text, fotokolá¾ a fotografie: Olga Janíèková