Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Saskie,
zítra Bohumír.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Maturitní ples


Zdaleka jsem nepro¾ívala svùj nebo synùv maturitní ples se stejnými emocemi jako maturitní plesy svých vnukù. Nejvìtší zá¾itky mám z plesù vnuèek. U nich jako kdysi u nás zaèínaly pøípravy daleko pøed plesem. Jenom¾e naše pøípravy se znaènì lišily od jejich. Já, kdy¾ se vrátím do onìch èasù, jsem si zašla do obchodu zakoupit nìkolik metrù bílé látky po desetikorunì za metr. Doma jsem sedla k šicímu stroji a spíchla jsem si dlouhé šaty se spoustou kanýrkù, jak jsem je vidìla na Nataše Gollové ve filmu Hotel modrá hvìzda.


Byla jsem pøesvìdèena, ¾e mám elegantní šaty jak z módního salonu nejvyšší kvality. K nim jsem si zakoupila papírové støevíèky na jehláku za pakatel, jak se tenkrát øíkalo. Vylila jsem na sebe celou sklenièku voòavky, kterou jsem koupila za pìtikorunu. A s paní bytnou jsme vyrazily na ples. Konal se v sokolovnì a k pøedtanèení bylo vybráno jen nìkolik párù. Dívky v bílém dle tehdejší módy. U mikrofonu se støídali dva zpìváci: Richard Adam a Rudolf Cortés. Ten se mi zdál vìtší fešák, ale já jsem oèima hledala nìkoho jiného. Ten se mnou sice tanèil, ale jen jednou, tak¾e mne ples moc neuchvátil a ani na nìj nemám zvláštní vzpomínky. Tenkrát se kromì pøedtanèení nekonalo, ¾ádné šerpování, kvìtiny ani házení drobákù po parketách, takový hazard by nám byl tenkrát cizí. Nebyla ani tombola. Zkrátka nic, co by se odlišovalo od jiných plesù. Jen pøedtanèení bylo na hony vzdálené tomu dnešnímu.

 


Moji vnuèku ani nenapadlo, ¾e by si sama šila šaty. Zavèas jezdila autem po pùjèovnách a vybírala si a zkoušela nádherné šaty, o jakých se nám ani nezdálo. Na nìjakou tisícovku za pùjèovné snad ani nekoukala. A kdy¾ si vybrala, shánìla boty a bi¾uterii k šatùm. Poslední dny pøed plesem u¾ mìla koupenou barvu na vlasy, øasy a pozvané kamarádky. Sedìly kolem stolu, na kterém mìly pícky a lakovaly si nehty. Barva nehtù musela ladit s obleèením. Jedna si je pøála do špièky, druhé na nich kvetly kytièky, ale jedno mìly spoleèné. Byly nìkolik centimetrù dlouhé. Ka¾dý prst strèily do pícky, aby se lak zapekl. Hihòaly se pøitom, švitoøily jak vlaštovièky na hnízdì. I šla jsem se také na tu krásu podívat, pokývala jsem obdivnì hlavou a zeptala jsem se:


Dìti, jak budete s takovými nehtíky sbírat mince? V¾dy» si na moc nepøijdete.


My u¾ si nìjak poradíme, chichotaly se.


No, pokraèovala jsem: Za našich mladých let nám kluci koukali na nohy a do oèí a mo¾ná, ¾e i nìkam jinam, ale ¾e by nám zírali na nehty, o tom nic nevím. No nic, doba se mìní.

 


Slavnostní chvíle zaèala, kdy¾ si dívky oblékly krásné vypùjèené róby, kdy¾ se jejich sebevìdomí zvedlo na jehlákách a oèi stínìné nalepenými øasami pohlédly do sálu. Pøed nimi se otevíral jejich ples, veèer, jejich budoucnost. Všichni budoucí maturanti nastupovali k slavnostnímu ceremoniálu. Tøídní uèitelky dekorovaly ka¾dá svou tøídu. Studenti pøijali z jejich rukou šerpu a rù¾i. Po proslovech zamìøených na jejich záønou budoucnost zaèali všichni sbírat kovové mince, které na nì ostatní pøítomní naházeli bìhem veèera pro štìstí. Poté svinuli koberce a zaèalo se tanèit.

 

 

O pùlnoci jako pøekvapení skoèil do sálu pruhovaný mladík v skákacích botách. Myslela jsem si, ¾e se na nich stì¾í udr¾í, ale on skákal a¾ ke stropu a dìlal pøemety. Byl to sice akrobatický výkon, ale starší dámy se chytaly za hlavu, nebo» se domnívaly, ¾e na nì ten skákací mladík dopadne. V tombole vnuèka vyhrála jednu ze stovky cen a byla spokojená. Na závìr plesu sundávali šerpy a symbolicky dle tradice na ni nìkterá polo¾ila svùj jehlový støevíèek. Kluci celou botu. Potom si ji peèlivì slo¾ili a ulo¾ili k mamince. Celá tøída se shlukla pøed fotografem, zvedli sklenièky, rù¾e a jásali ¾e je èeká nebe na zemi.


Text a foto: Marta Urbanová

* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 02.02.2015  12:57
 Datum
Jméno
Téma
 02.02.  12:57 Marta U. Podìkování
 25.01.  15:54 Von Rozdíl
 25.01.  14:53 Blanka B.
 25.01.  13:57 Peter
 25.01.  13:44 Blanka