Chvála prùšvihù a pohrom
Stalo se u¾ zvykem, ¾e v¾dy kdy¾ horko-tì¾ko vypotím nìjaké „objevné“ téma tìchto chvál, zaš»ourá mi kdesi v nitru èervík pochybnosti, zda mám pokraèovat. Tentokrát hlodá tìch èervíkù hned nìkolik a tak se s nimi musím nejprve vyrovnat.
Jednak váhám, zda v názvu této chvály má být singulár èi plurál, co¾ je ale banální a vyøešil jsem to tak, ¾e se mi zdá slovo se dvìma „ù“ „pøita¾livìjší“. Druhak váhám, jak moc mám odhalit zdroje svých inspirací, a zde jsem nebyl schopen se rozhodnout – tak¾e lituji… Tøe»ak pak nevím, zda budu schopen pøinést na toto téma nìco originálního. A koneènì ètvr»ak – dlouho jsem váhal, zda místo slova prùšvih by nebylo lépìjší pou¾ít slova pohroma, ale to jsem vyøešil šalamounsky, ¾e? Nejvíce mi dal zabrat tøetí èervík, který jistì souvisí s tím druhým, ale jdu do toho!
Nebude od vìci, kdy¾ nejprve uvedu nìco málo mezinárodní jazykovìdy. Nemohu to zastírat, ale témìø ve všech svìtových jazycích nacházíme pøi pøekladech slova prùšvih nìco, co si chválu jistì nezaslou¾í. Posuïte sami – Anglièané mají „scarpe“ a „pickle“, Nìmci „Debakel“ a Pleite“, Italové „fiasco“, „casino“ i „cancan“, Španìlé „quillotranza“ a quilottro“. Rusové, snad pro jistotu, pro prùšvih nemají termín ¾ádný a pouze do franštiny je pøeklad neutrální – „pépin“ a „tisane“. A v pøípadì pohrom je to ještì horší! Termíny „Calamity“ a „Catastrophe“ v nejrozmanitìjších variantách najdeme snad ve všech jazycích. Na rozdíl od prùšvihu si v pøípadì pohromy troufla i ruština, a i kdy¾ se katastrofì vyhnula, pojmenovala si to jako „bìdstvie“ èi „upadok“. V arabských, èínských a japonských slovnících jsem nehledal, ale stejnì by to na našich klávesnicích nešlo napsat. A tak pøi svém ztøeštìném nápadu chválit prùšvihy a pohromy jsem si tedy tímto jazykovým koutkem nasadil la»ku setsakra vysoko, pøevysoko, ale neš»!
Abych alespoò èást nejvìrnìjších ètenáøù pøesvìdèil, ¾e prùšvihy a pohromy je záhodno chválit, musím zaèít znaènou oklikou. Myslím, ¾e nikomu, a tedy ani mnì, nedá moc práce pøesvìdèit širokou veøejnost o tom, ¾e se vývoj lidské spoleènosti u¾ dlouho neubírá k záøným zítøkùm. Negativní, truchlivé a¾ morbidní zprávy o všemo¾ných kalamitách a katastrofách, jak pøírodních, tak ekonomických a politických, jsou na denním i noèním poøádku a pozitivní zprávy jakoby vùbec neexistovaly. Marnì se hledají viníci této neutìšené situace, jejich okruh bohu¾el stále roste a zdá se, ¾e nikdo neví, jak z toho ven! Obèas se sice objeví „spasitel“, který nabízí øešení, vìtšinou líbivé, leè posléze zrádné. Pøitom je docela mo¾né, ¾e staèí jen málo, aby se øešení nalezlo!
Staèí se správnì podívat právì na zde provìøované prùšvihy a pohromy. V pøípadì pøírodních pohrom si staèí uvìdomit, ¾e nikdy neporuèíme vìtru a dešti a moudrá Matka Pøíroda nám je posílá jen proto, abychom se z nich pouèili! A tak – ménì betonu, neregulujme øíèní toky nesmyslnì a nestavme v záplavových oblastech.
V pøípadì prùšvihù ekonomických je to trochu slo¾itìjší, ale opìt bychom si mìli z ka¾dého „Pleite“, „fiasca“ èi „upadoku“ vzít pøíklad a nevìøit rùznobarevným „slibotechnám“, nebo» není nad zdravý selský rozum.
No a pøi rùzných více ménì u¾ pravidelných „katastrofách“ politických vlastnì nevím, zda je øešení nejslo¾itìjší èi nejjednodušší. Zde je toti¾ tøeba se zamyslet, jak je mo¾né, ¾e ka¾dé ¾ivoèišné spoleèenství, ka¾dé stádo, ka¾dá smeèka si dovede do svého èela vybrat ty nejlepší a nejvhodnìjší jedince, jen nám, údajným pánùm tvorstva, to stále tak nìjak nejde. I zde tedy jistì platí, ¾e kdy¾ u¾ nás nepouèila ani zkušenost ani rozum, je poøádný prùšvih a pohroma to poslední, co by nás mìlo osvítit. A nejen pøi volbách!
Mìli bychom se tedy pøímo modlit, aby nás všechny prùšvihy a pohromy koneènì pouèily. Tak¾e – chvála prùšvihù a pohrom je nejen potøebná, ale dokonce i nutná!
Text: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: FrK Kratochvíl
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora