Uprkovský trojúhelník

Správný prostor, čas, lidé jsou důležití pro vznik určitého centra. V Uherském Hradišti stály tyto tři složky u vzniku kulturního středobodu, určeného k trojí prezentaci: výtvarného umění, folklorních tradic, vzdělávání.

Vhodný prostor

Královské město Uherské Hradiště se stalo tím pravým místem pro vznik Jezuitské koleje.
Po dobytí Kroměříže Švédy získali jezuité azyl v Uherském Hradišti v kostele sv. Jiří. Roku 1644 byl jejich řád převeden z Kroměříže právě sem oficiálně. Odkaz Kateřiny Alžběty Zoubkové ze Zdětína jim umožnil realizaci nového objektu. Stavba, inspirována jihlavskou, začala roku 1654: základy skončeny za tucet týdnů, položen základní kámen. Nedostatek materiálu řešil nový lom v Mařaticích, realizaci zájem, finance, materiál i od okolní šlechty. Monumentální dvoupatrová budova – o délce 85 metrů a výšce 12 metrů, s bočními křídly a ve střední části s místem pro kostel – byla ukončena roku 1658. Velký požár města i výbuch prachové věže ji poškodily. Mezi lety 1700 – 1729 přibyl trakt u severní strany kostela, budova s divadelním a koncertním sálem zvaná "reduta", dokončen byl raně barokní refektář. Proběhly interiérové práce, pokryta byla nová střecha. Jezuité postavili i kostel sv. Františka Xaverského a gymnázium. Sídlili zde do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Po převzetí armádou bylo v objektu vojsko se skladištěm, velitelství a vojenský špitál. S odchodem posledního pluku město upravilo část na byty pro chudinu. Roku 1913 tu bylo zřízeno regionální muzeum: Musejní společnost do prostor umístila národopisné, archeologické a umělecké sbírky. Slovácké museum zde sídlilo od r. 1914. Po čtyřech letech kolej sloužila opět armádě k formaci dobrovolnických jednotek i jako sídlo útvarů. "Stará kasárna" plnila tuto funkci do dokončení výstavby Kasáren Přemysla Otakara II. roku 1932. Po osvobození 1945 vojska prostor opustila nadobro. Poté v něm sídlil městský úřad i různé provozovny. Od devadesátých let Městské informační centrum.

Výtvarná trojice

V kraji se narodili tři umělci, kteří nejen tento prostor daleko přesáhli.

Joža Uprka - malíř a grafik, narozen 1861 v Kněždubu. Po otci malířský talent. Z Pražské AVU přešel na mnichovskou Akademii. Kreslil do časopisů Paleta, Zlatá Praha, Světozor. Volné směry otiskly jeho díla. Na Slovácku a Slovensku zachycoval lidové typy a kroje. Získával přátele, obdivovatele, mecenáše, osobnosti kulturního života UH. Vystavoval v Praze a po celé vlasti. Navštívil Paříž, země Evropy s výtvarnou historií a tradicí. Připravil Všeslovanskou uměleckou výstavu. Na pařížském salonu byla vystavena jeho Pouť u sv. Antonínka (1894). Císařem Františkem Josefem byl vyznamenán rytířským křížem. Od 1897 trvale sídlil ve Hroznově Lhotě, mezitím v Klobušicích u Ilavy zachycoval lidové náměty. Zemřel roku 1940. Spolupracoval s výtvarníky, spisovateli, skladateli, sběrateli, národopisci, publicisty. Zasloužil se o rozvoj uměleckého života Moravy: skrze brněnský Klub přátel umění, Spolek výtvarných umělců v Bratislavě. Sdružení výtvarných umělců moravských pomohl ke vzniku jeho střediska – Domu umělců v Hodoníně. Usiloval o rozvoj tradic lidové kultury Moravy, propagaci a spolupráci výtvarných umělců slovanských národů. Spojil moravské a slovenské výtvarníky k výstavě Umělecké besedy slovenské v Hodoníně (1902). Přijal Augusta Rodina ve Hroznově Lhotě. Úspěch jeho výstavy v Praze (2011 – 2012) potvrdil, že Joža byl Evropan slováckého venkova.

Franta Uprka – sochař a řezbář, bratr Joži (1868 v Kněždubu – 1929 Tuchoměřice u Prahy). S řezbářskou průpravou, působností v kamenických dílnách a ve Schnirchově ateliéru v Praze. Vyšel z řemeslné tradice. Vytvářel díla z oblasti lidového žánru Slovácka, četné portréty tehdejších známých osobností. Pomníky, například: p. padlým hrdinům v Uherském Ostrohu na Moravě. Jeho díla mají silný umělecký výraz a je v nich patrná snaha prodloužit a umocnit obrozenecký ráz českého umění. Zapsal se jako Umělec národního romantismu.

Antoš Frolka – učitel a malíř, autodidakt, narozen 1877 v Kněždubu. Jeho velkého talentu si všiml právě Joža Uprka. Frolka důsledným studiem zvládl kresbu, akvarel, pastel i olej. Stal se přítelem J. Uprky a předním umělcem jeho okruhu. Výtvarným jazykem, vrozenou hudebností, vztahem k lidovému kroji, tanci a folkloru umělec celou bytostí přirozeně zobrazoval prostředí rodného Slovácka – v tématech prací všech ročních období, zvyků, tradic, lidových a svátečních obřadů. Jeho velice originální, kresebně bravurní a etnografickou stránkou svébytné „malířské kroniky“ jsou proto stále uchovávány pro další generace. Jako Malíř mizejícího světa.

Výtvarná Trojice je pochována na "Slováckém Slavíně"- v rodném Kněždubu.

Pravý čas

V bývalé jezuitské koleji funguje od roku 2012 Galerie Joži Uprky se zázemím, realizována třemi stranami: Nadací Moravské Slovácko, Městem UH a Veselím nad Moravou.

Počtem děl Joži Uprky a pojetím je úctyhodnou kolekcí jednoho malíře 19. a 20. století u nás i v celé Evropě. Dvanáct výstavních sálů o ploše 1100 m2 nabízí 127 malířových děl. Jako nenahraditelný zdroj o životě předků a důkaz jeho talentu oslovují všechny věkové kategorie návštěvníků z českých a moravských krajů, z Evropy, USA i velkých dálek.

Tři zdroje vytvářejí duch expozice: díla z Nadace Moravské Slovácko, z Národní galerie a sbírek státních a církevních a od soukromých sběratelů. Prostorné chodby poutají rozměrnými fotografiemi (z archivu pražského Památníku národního písemnictví) o životě a díle J. Uprky a bratra Franty, jehož plastiky jsou ve všech sálech. Velkému zájmu se těší zejména obrazy Pro pérečko, Kristus na hoře Olivetské, Štěrkař, Úvodnice z Velké. Kvalitu zvyšuje obměna děl, například studie jezdce k monumentální Jízdě králů ve Vlčnově ze SGVU v Litoměřicích, koupě Vinobraní na Slovácku. Ze soukromých sbírek portrét Františka Xaverského, nalezeného ve sklepě umělcova domu: vytváří symboliku se sousedním kostelem, zasvěceným tomuto světci. Z NG jsou zapůjčena vrcholná Uprkova díla: Vláčení, Hudci, Lanžhotský šohaj. Poprvé obrazy ze SNG v Bratislavě: Jeseň, Odvážanie perin, Sedliacka svatba, Lanžhoťan. Dovezeno bylo i rozměrné plátno Boží tělo ve Velké ze ZGVU v Plzni. Zdejší výstavní expozice bývá doplňována výstavami malířů Slovácka, ovlivněných autorovou tvorbou.

Galerie malířů Slovácka v nedalekém Veselí nad Moravou se nachází v budově železáren. Na ploše 1200 m2 je vystaveno na 300 děl od A. Frolky, C. Mandela, O. Molitora (činný při dostavbě Svatovítské katedrály v Praze), L. Ernhafta, F. Bezděka, J. Koudelky, R. Černého, O. Ottmara, F. Štěpánka a dalších umělců, působících na Slovácku.

Centrum kultury se zázemím v bývalé jezuitské koleji poskytuje odborníkům, studentům a veřejnosti knihovnu s čítárnou. Realizuje komorní výstavy malířů nejen Slovácka. Přednášky a besedy o veškerém umění, setkávání přátel výtvarného umění. Dokončuje filmový dokument o Uprkovi k výročí jeho narození. Za symbolické vstupné umožňuje prohlídku nejen důchodcům a studentům, ale za speciální vstup i nezaměstnaným. Spolupracuje se Základní školou Joži Uprky v Hradci Králové v návaznosti na její návštěvu v roce 2012. Nyní se ve spolupráci s Národní galerií bude realizovat obsáhlou výstavu českých malířů 19. a 20. století ze soukromých sbírek.

Ve spolupráci s krajany v USA chce o životě a díle Joži i Franty Uprky uspořádat výstavu na americkém kontinentu.

Galerie Joži Uprky v Uherském Hradišti – Galerie malířů Slovácka ve Veselí nad Moravou – Muzeum J. Uprky v rodném domě v Kněždubu se zakončením na kopci sv. Antonínka – tři místa, které poskytnou milovníkům výtvarného umění i turistům opravdový kulturní zážitek. Proto se "Uprkovský trojúhelník" stává stejně známý – jako například trojúhelník lázeňský.

Olga Szymanská

* * *

Zobrazit všechny články autorky