V našem "Bylináøi" na Seniortipu se setkáváte s èlánky o léèivých rostlinách. Doètete se kde rostou a k èemu se pou¾ívají. Ka¾dá bylinka má své jméno jak èeské, tak také latinské. Ne u všech rostlin je jasné jak pøišly ke svým názvùm, ale je mnoho bylin, u kterých víme po kom nebo po èem získaly svá jména.
A zde je nìkolik pøíkladù:
Zemì¾luè svùj latinský název Centaurium nese po bájných antických hrdinech – kentaurech, tvorech s lidskou hlavou a koòským trupem. Kentauøi se mimo jiné vìnovali vìdám a umìní. Jedním z nejslavnìjších je Chiron. Tomu Herakles proklál oko šípem. Ale Chiron, díky svému léèitelskému umìní, si zranìní vyléèil pomocí byliny, je¾ po nìm doslala jméno.
Øebøíèek latinsky Achillea dostal jméno podle Achilla. Nebyl to ten slavný bojovník z Trojské války, ale jeden z ¾ákù kentaura Chirona. Ten s ní vyléèil svého pøítele Telepha.
Pelynìk se latinsky jmenuje Artemisia. Po kom? Básníci sáhli pøi svém výkladu pøímo po bohyni lovu Artemis. Podle povìsti s ní královna Artemisia vyléèila svého man¾ela, slavného krále Mausola. Nejpravdìpodobnìjší je ale výklad øímského historika, spisovatele a cestovatele Plinia, který tvrdí, ¾e pelynìk léèitelé doporuèovali odedávna jak nemocným, tak zdravým. A øeètina má pro pøídavné jméno zdravý slovo artemes. „Dá-li si poutník vìtvièku pelyòku do bot, mù¾e ujít míle a nepocítí únavu“, píše Plinius. To asi znali i Nìmci, kteøí pelynìk nazvali Beiffus (= u nohy).
Pryšec – Euphorbia, má své jméno po mauretánském královském léèiteli Euphorbovi. Ten se proslavil spolu se svým bratrem Antoniem Musou, osobním lékaøem císaøe Augusta, tím, ¾e ve své dobì zaèínali s vodoléèbou – polévání studenou vodou a pou¾íváním koupelí.
Vlaštovièník – Chelidonium dostal své jméno pøekvapivì podle vlaštovek. Vlaštovka se øecky øekne chelidonion. Rostlina rozkvétá, kdy¾ vlaštovky pøilétají. Plinius, který ve svých spisech tlumoèí i nìkteré povìry, má pro název vlaštovièníku ponìkud zvláštní vysvìtlení. Oblíbený èernobílý ptáèek hnízdící v blízkosti lidí zná prý dobøe léèivou moc rostliny. Léèí svým mláïatùm oèi její š»ávou. Ještì do støedovìku se dodr¾ovala povìra, ¾e vlaštovièník pomáhá i èlovìku pøi oèních chorobách. Ve støedovìku získala rostlina novou popularitu. Vlaštovièník se stal rostlinou alchymistù, kteøí ho pou¾ívali pøi hledání kamene mudrcù, vaøení elixírù ¾ivota a dalších zázraèných lektvarù. Název Chelidonium si toti¾ vylo¾ili latinsky: Coeli donum – dar nebes. A k èemu jinému jim mìla nebesa pomoci, ne¾ k vyplnìní jejich pozemského snu?
Zajímavý je pùvod jména rebarbory. V antickém léèitelství se stala jakýmsi všehojem. Vdìèila za to svému orientálnímu pùvodu. Rheum officinale – reveò lékaøská se pìstovala v Èínì a do Evropy se vozila pøes Rudé moøe. Jiný druh revenì pocházel od øeky Volhy, zvané v antice Rha. A tak dostala reveò své druhé jméno, Rheum rhabarbarum – cizí, tedy barbarská reveò.
Hoøec – Gentiana dostal jméno po Illyrském králi Gentiosovi. Ten naøídil, aby se pøi morové epidemii podával nemocným hoøec.
A nakonec rostlina chlubící se jménem krásné dívky Heleny. Ta našla v zahradì svého milého uštknutého hadem, a proto¾e ho oplakávala upøímnými slzami, vyrostla z nich po vsáknutí do zemì ¾lutokvìtá bylina – Inula helenium – oman pravý.
Helena ji podala svému milému a tak ho zázraènì zachránila.
Zemì¾luè svùj latinský název Centaurium nese po bájných antických hrdinech – kentaurech, tvorech s lidskou hlavou a koòským trupem. Kentauøi se mimo jiné vìnovali vìdám a umìní. Jedním z nejslavnìjších je Chiron. Tomu Herakles proklál oko šípem. Ale Chiron, díky svému léèitelskému umìní, si zranìní vyléèil pomocí byliny, je¾ po nìm doslala jméno.
Pryšec – Euphorbia, má své jméno po mauretánském královském léèiteli Euphorbovi. Ten se proslavil spolu se svým bratrem Antoniem Musou, osobním lékaøem císaøe Augusta, tím, ¾e ve své dobì zaèínali s vodoléèbou – polévání studenou vodou a pou¾íváním koupelí.
støedovìku získala rostlina novou popularitu. Vlaštovièník se stal rostlinou alchymistù, kteøí ho pou¾ívali pøi hledání kamene mudrcù, vaøení elixírù ¾ivota a dalších zázraèných lektvarù. Název Chelidonium si toti¾ vylo¾ili latinsky: Coeli donum – dar nebes. A k èemu jinému jim mìla nebesa pomoci, ne¾ k vyplnìní jejich pozemského snu?
Hoøec – Gentiana dostal jméno po Illyrském králi Gentiosovi. Ten naøídil, aby se pøi morové epidemii podával nemocným hoøec.