Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohumír,
zítra Bohdan.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Historky obrozenecké – Vùdce národa


Kdy¾ se tak obèas toulám Palackého (døíve Pasíøskou) ulièkou, která spojuje vìtší a významnìjší ulici Vodièkovu s Jungmannovou, obèas se zastavím pøed prùèelím u¾ trochu zastavìného pozdnì barokního paláce. Tady se v pøíjemném prostøedí rodiny Palackých a Riegrù scházela kdysi èeská vlastenecká spoleènost. Chodila sem ráda i Bo¾ena Nìmcová se svými ctiteli, vzpomínalo se i na vzdáleného Havlíèka.


František Ladislav Rieger (1818 –1903) je postava sice za školy povìdomá, ale co o nìm opravdu víme. Pocházel z mlynáøské rodiny za Semil a je zajímavé, kolik originálních a zajímavých lidí nám tahle profese pøinesla. Namátkou Dyk, Machar… Mo¾ná jim u¾ byla dána do vínku urèitá svoboda ducha, ovšem vìtšinou také lepší hmotné podmínky, které dìtem umo¾nily studovat. Nechci to povídání natahovat zase na dva díly, a tak zùstanu jenom u konstatování, ¾e mladý Rieger studoval v rodném kraji gymnázium a vystudoval v Praze práva. Zpoèátku trochu potají, pøi práci v rodném mlýnì, ale kdy¾ ukázal otci skvìlé vysvìdèení z prvního roèníku, mohl studia úspìšnì završit. V dobì studií se mohl osobnì seznámit s øadou tehdejších vlastencù, zajímavé je jeho opakované tvrzení, ¾e se jednou zúèastnil výletu i s mladým Máchou. Pøipomeòme, ¾e byl mladší o osm let.


Pracoval zpoèátku jako soudní úøedník, také publikoval a do praktické politiky ho pøivedl revoluèní rok 1848. Ani tady nebudu podrobnì rozvádìt jeho jednotlivé fáze. Podle pamìtníkù mìl Rieger velký øeènický talent, navíc i odborné pøedpoklady a dokázal svými projevy strhnout i velká shromá¾dìní. Po revoluèním roce pøišel zákonitý útlum. Rieger byl pronásledovaný císaøskou policií, dokonce se nìkolik let pohyboval v zahranièí, aby se vyhnul zatèení. K jeho velkým pøínosùm patøí, ¾e v roce 1858 zaèal redigovat Slovník nauèný, první èeskou encyklopedii.


Na Riegerùv ¾ivot mìl velký vliv jeho starší pøítel a pøíznivec Palacký, a tak je jistì pochopitelné, ¾e kdy¾ se potkal s jeho dcerou, skoro o 15 let mladší, vznikl vztah, podle pamìtníkù velmi krásný a pevný. Man¾elka mu porodila tøi dìti, zejména o dceøi Èervinkové-Riegrové se ještì zmíním. Man¾elství se správcem Riegrova panství nebylo pøíliš š»astné, ale copak se mohla rozvést dcera vùdce národa? Navíc Èervinka byl ve své dobì celkem respektovaný spisovatel i skladatel, který svého tchána velmi ctil. Jenom to man¾elství se nepovedlo. Bohu¾el ani ¾ivot dcery Marie, který nebyl pøíliš dlouhý. Pøesto vstoupila do historie jako spisovatelka i libretistka tøeba A. Dvoøáka (Jakobín, Dimitrij). Asi ¾ádného otce nepotìší, kdy¾ se musí dívat do hrobu své milované dcery.


Rieger za svého ¾ivota za¾il hoøkých zklamání víc. Pøedevším jako vùdce staroèechù (po tchánovi Palackém), spoléhal na jakési narovnání uvnitø øíše. Kdy¾ k nìmu v roce 1867 došlo, Èeši, jak víme, ostrouhali, vzniklo Rakousko Uhersko s personální unií císaøe Františka Josefa I. a Èeši mohli jenom trochu trucovat. Ze školy si mo¾ná ještì pamatujeme „drobeèkovou politiku“. Rieger byl otcem pasivní rezistence, která prakticky usilovala o jistou formu èeského vyrovnání smìrem k øíši. Nebudu podrobnì rozvádìt tøeba odpor Uherska k takovým krokùm, prostì Riegerùv politický smìr prohrál, postupnì na politické scénì prohrávali i staroèeši, které po Palackého smrti vedl. Jeho politický vliv pomalu upadal, pøesto zùstával uznávanou osobností. V pøedveèer osmdesátin byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován èlenem Panské snìmovny.


Rieger do¾íval na svém statku ve východoèeské Malèi. Koupil ho kdysi z výnosu prodeje rodného mlýna a pøidaných úspor. Pro mne je trochu pøekvapivé, jak skoro nenávistnì na nìj a¾ do své smrti reagoval jako novináø Jan Neruda a vlastnì i jeho dávná láska,   Karolina Svìtlá. Naštìstí to byly názory dost ojedinìlé, vìtšina národa a zejména politikù ho vnímala i po smrti velmi pozitivnì.

 

Proto zakonèím vzpomínkou jeho politického odpùrce, mladého profesora Masaryka: pøed èím se všichni sklánìli, byla láska a vìrnost Riegrova jeho politickým ideálùm, neúmornost jeho práce, jeho osobní poctivost a nezištnost.“

 

Ké¾ by to platilo i pro dnešní politiky.


Josef Hejna

***

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 30.07.2013  08:17
 Datum
Jméno
Téma
 30.07.  08:17 autor
 29.07.  22:18 Milada
 29.07.  12:43 Marta
 29.07.  12:14 ferbl
 29.07.  11:09 Jarek
 29.07.  08:53 LenkaP
 29.07.  08:00 Jolana