Historky obrozenecké
Praotec èeského divadla
Kdy¾ se øekne èeské divadlo, vìtšinì vzdìlancù asi naskoèí Josef Kajetán a jeho Fidlovaèka, Švandové, Jiøíkové a další. Byl ovšem ještì jiný zapálený vlastenec, který vyšlapával stopy èeskému divadlu, které pro naše národní obrození tolik znamenalo.
Jan Šimon Václav Thám (1765 – asi 1816…) se narodil jako druhý syn hrabìcí kuchaøky a komorné v Praze. Je dobré vìdìt, ¾e i jeho starší bratr Ignác byl velmi nadaný, vìnoval se akademickému ¾ivotu jako filolog a velký zastánce naší mateøštiny. Také Václav vystudoval úspìšnì gymnázium a zdá se, ¾e i filozofii, která v té dobì byla jistým pøedstupnìm k akademickému vzdìlání. Jako mladý a schopný mladík nastoupil jako úøedník pra¾ské policie. Tam ovšem velkou kariéru neudìlal. Také spolupracoval s V. M. Krameriem jako novináø, ale postupnì se plnì vìnoval divadlu, divadlu vlasteneckému, nejen v legendární Boudì. (Mimochodem mìla rozmìr zhruba 10x 20 m a zkušený tesaø ji postavil za dva dny.)
Ti, kdo sledovali známý televizní seriál na Jiráskovy motivy F. L. Vìk, jistì si vybaví ušlechtilou, ale rozpornou postavu divadelníka v podání Radovana Lukavského. Zdá se, ¾e základní a trochu smutný pøíbìh Thámova ¾ivota je pravdivý. Vzal si za ¾enu krásnou, ale nìmou dceru divadelního øeditele Heina (ne toho souèasného z Ungeltu). Té se po prvním porodu vrátila øeè, stala se z ní celkem úspìšná hereèka, ovšem ménì u¾ man¾elka a matka. Od Tháma utekla a zdá se, ¾e skonèila v bídì tehdejší šmíry. Podobnì ovšem dopadl i man¾el Václav.
Nebudeme si tajit fakt, ¾e na rozpadu man¾elství mìl velkou vinu i Thámùv alkoholismus. Tì¾ko øíct, kdy mu propadl, jisté ovšem je, ¾e u¾ jako pra¾ský herec byl pro opilství na scénì napomínán. Zda se to promítlo i do man¾elství, tì¾ko soudit, alkoholismus spojený s bídou a nouzí si s man¾elstvím pøíliš nerozumí. Ostatnì podobných hercù alkoholikù se v té dobì asi toulalo po kraji víc. Patrnì nejznámìjším slu¾ebníkem Thálie, který svùj talent utopil v alkoholu, je František Krumlovský, Tylùv obèasný spoluherec na divadelních toulkách.
Thám byl také básník, dramatik a pøekladatel. Pøekládal z nìmèiny, také krátce novinaøil pro Krameria. Na jeho kontì je asi padesát pùvodních her a snad desítka pøekladù. Vydal také zajímavý sborník, Básnì v øeèi vázané. Jeden díl sborníku nabízel starou èeskou poezii, aby dokázal naši literární tradici.
Václava Tháma vnímám jako smutnou postavu zmarnìného talentu. Místo ani èas jeho úmrtí nejsou známé. Stejnì není známa jeho podobizna. Zùstává jenom vzpomínka na zapáleného èeského vzdìlance. A¾ nìkdy pùjdete v Praze okolo dnešního Stavovského divadla, vzpomeòte si, ¾e tady kdysi hrával praotec èeského divadla, Jan Šimon Václav Thám.