Do tìlocvièny!
Tak plním slib a jsem tu s prvním dílkem slíbeného podílení se o poznatky hubnutí. A øeknu to rovnou - nic moc. Tedy nic moc v tom, ¾e bych za ten mìsíc nìjak viditelnì ubrala v pase - však jsem na tìch závìjích tuku taky poctivì pracovala od konce loòského léta. Ale souèasnì nic moc ani co do mo¾ností zhubnout v Kynšperku.
On ten Zpravodaj vydává Mìstský úøad - místo zodpovìdné za všechno, co se ve mìstì šustne (i nešustne) - a já jsem ráda, ¾e mi tohle povídání s vámi umo¾nil, mìla bych tedy být zdvoøilejší - ale co naplat, pravda je pravda - ty ¾eny baculky tady moc mo¾ností ke zdravému ¾ivotu nenajdou. A pøece jsou to také øádné obèanky mìsta - dokonce veleøádné, proto¾e dávají jak se patøí vydìlat místním Potravinám, øezníkùm i cukráøi. Paneèku - taková mòamka nadýchaná, šlehaèkou zdobená, nebo jemné èi pálivé klobásky od "Krkovièky" hned vedle radnice - joj, to se to uhání s taškou domù v bla¾ené pøedstavì, co nastane.
Zkuste takhle bla¾enì uhánìt s nìèím od zdravé vý¾ivy. Nebudete, proto¾e nenakoupíte. No, tedy, ne ¾e by vùbec nebyla mo¾nost. Údajnì v Jednotì i u Vlèka prý se cosi najde na polici. (Nejspíš potøebuji brýle, ale jaksi mi to uniklo.) V Sokolovské ulici jsem se nadchla! To bude ono! Nebylo. Nádhernì to v Petrklíèi voní, a¾ by tu vùni u¾ ode dveøí èlovìk nejradìji kousal - ale jsou to èaje a zdravíèko v lahvièkách. (Ale mají tam pár chytrých kní¾ek na téma zdraví tìla a duše.) Kdy¾ si vzpomenu, co všechno jsme nakoupily, kdy¾ jsem byla na návštìvì u sestry v Plzni - tìch vloèek ¾itných, špaldových, pšenièných a všelijakých (moc jsem se na to netváøila, ale zkusila jsem namíchat hrstièku s jogurtem ke snídani a nebudete vìøit - je to docela mlsné jídlo!). Ono je to tak vlastnì i s tím sojovým masem. Nemluvì o tom, ¾e pøijde levnìji, ne¾ normální, ale ono je vá¾nì dobré a má pestré mo¾nosti. Celý vtip je v tom, ¾e se to s ním musí umìt. Sestra prý to taky zpoèátku jedla jen, aby rodinì dokázala, ¾e jí to chutná. Dneska èervené maso nekupují skoro vùbec. - To víte, mu¾ovy oblíbené ptáèky z jiného ne¾ z hovìzího neudìlá - ale oba její kluci, man¾el i syn, soju dnes, kdy se s ní nauèila zacházet, berou jako normální jídlo. A ze sýra Tofu dokonce upeèe i falešnou vepøovou a na mou duši - dobré je to.
Moje sestra není ¾ádný fanatik, støídá všechny mo¾nosti - klasiku i to nové - jen¾e ona má na výbìr i v docela bì¾ných samoobsluhách. Tady u nás jsem jediné sojové maso vidìla jen to základní v chebském Kauflandu a Tofu vùbec nikde. Pak si ¾ijte zdravì! A pøece, myslím, by se to prodalo i na mìnším mìstì i pøi prodeji na více místech.
Moje rodina se ale díky mé snaze rozpoltila. Mu¾ští - man¾el a syn - si menší míru mo¾ností náramnì pochvalují a pevnì vìøí, ¾e jinak nebude. I oni prý jsou øádní obèané a mají právo na poctivý kus ¾vance. (Tak vidíte, vy na radnici, dva volièe máte jisté!) Dcera se ale mým novým trendem nadchla. Dokonce pøišla s vylepšením. Ono toti¾ sebedietnìjší jídlo neudìlá ¾ádné divy - zvláš», kdy¾ sem tam èlovìk pøece jen zobne nìèeho, co by nemìl ale: "Maminko, to chce pohyb, víš?" Holka mìla pravdu, ale kde? Ani na okam¾ik jsem se nepokusila namlouvat si, ¾e poctivì cvièit budu doma. Sama. Tak tedy hurá do tìlocvièny!
Ale zas to mìlo háèek. Copak ona, švarná málem dvacítka. Ta si chodí v pohodì do aerobiku, ale co já? Padesátka na krku, sval ¾ádný, nejménì dvacet kilo na váhu - kampak já se vrtnu? Podle dostupné literatury je aerobik dokonce sporný - ne tak zdravý, jak se myslelo. A ka¾dém pøípadì není pro nás "dospìlejší" zaèínající a to nemluvím o tìch ještì o krapítek døíve narozených. Nìjaké to vlídnìjší cvièení by to chtìlo. Z aerobiku pøišla holka celá nadšená a hned:"Mami, ty se vùbec nezajímáš! Pøece tady se cvièí taky kalanetika!" Nechtìla jsme vypadat "jako docela mimoò" (co to pro pánajána je?) a tak jsem projevila pøíslušný údiv - jak jsem jen mohla zapomenout, ¾e právì tohle cvièení je poklidné atd., atd. No zkrátka hned v týdnu tam veèer zajdu a uvidí se. A pøíštì vám to povím.
Vaše Anna Z. alias Naïa Vencovská