Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme sna¾it zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi budeme popisovat dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
Ze vzpomínek : KLAUN
Autor místopøíse¾nì pøi plném vìdomí prohlašuje, ¾e veškeré popisované události, osoby, místo dìje a vše ostatní jsou pouhopouhým výplodem autorovy fantasie. Prosí laskavé ètenáøe , aby toto prohlášení vzali na vìdomí s tím, ¾e jediným nezpochybnitelným a dolo¾itelným faktem je postava autora.
„Máte okam¾itì naklusat k šéfovi !” s hlavou vystrèenou z kukanì pokøikovala vrátná nejmenovaných Mrazíren, n.p..
Celej ¾havej, pátek poledne, Puòta svítí jako prokoplej, u Mostu mi stojí totálnì rozhašenej návìs ! Všechno se do pár hodin rozteèe, na dvoøe ani kolo, není jak a kam to pøelo¾it a starej si zase vymyslí urèitì nìjakou blbost! Skuteènost pøedèila oèekávání. Pøed schody stála èerná Volha. Uvnitø fabriky kam nesmìl nikdo, jenom naši a zásobování ! Tøeba si nìkterej papaláš pøijel pro pravidelné všimné. Pár krabièek mra¾eného špenátu, nebo taštièek a slepièích polévek, a¾ vyveze maminu s dìckama na chalupu, utìšoval jsem se.
„Dr¾te se – a moc nevyskakujte!” – hodila za mnou ekonomka, ne¾ jsem pøistoupil ke dveøím šéfova kanclu.
Postupovat podle zabìhlých literárních klišé, musel bych pokraèovat: V místnosti atmosféra která se témìø nedala ani krájet. Øíïa, na prodlou¾eném èele krùpìje potu, klouby za»atých pìstí se bìlaly na stole. Proti nìmu stál ve výhru¾né póze mu¾ík s prstem zapíchnutým v Karis bloku.
„Dobøe, ¾e jste tady, soudruhu ! Mám hlášení z øady provozoven, ¾e váš kamion nedorazil! Je to prý vaše zodpovìdnost! Nesete spolu se soudruhem øeditelem (další krùpìj potu pleskla o sklo na psacím stole , já v duchu dával dohromady pravidla první pomoci jak se zachovat, kdy¾ nìkoho klepne pepka) , OPAKUJI !!!, nesete plnou zodpovìdnost, pokud bude dìlnická tøída ochuzena o to, na co má vzhledem k poctivé práci, kterou pro stranu a všechen lid odvádí, zaslou¾ený nárok! Jsem tady osobnì, abych zajistil okam¾itou, ROZUMÍTE!!!, okam¾itou nápravu !
„A ty, soudruhu, (prst se zvedl z bloku a zamíøil do støedu ustrašené šéfovy tváøe ), jako èlen OV KSÈ, uvìdomuješ si, ¾e se jedná o vá¾né narušení zásobování? Skoro bych to kvalifikoval jako pokus o útok na podstatu našeho zøízení, na samotný socializmus ?! “
Šéfovy oèi vyjadøovaly zoufalou prosbu : Chlape, øeknìte nìco, pomozte , a» se tohodle veledùle¾itýho trouby zbavíme !
„Soudruhu, plnì chápeme vaše rozhorèení. Pokusme se spoleènì nìjak tuhle zapeklitou situaci vyøešit ku prospìchu vìci. Vlastnì, víte vùbec, kde uvízl ? “
„Nevím, a nezajímá mne to ! To je vaše starost, mnì s tím nezatì¾ujte !“
Tak pracující? Podle rozvozáku mìl skoro pùlku vylo¾it v base v Libkovicích, na pondìlí pøedzásobit kuchynì ve školách a mateøinkách, zavést asi deset prodejen Jednoty na vesnicích kolem Mostu a jednu velkoprodejnu ve mìstì. Tam je vedoucím „vùl jak andìl“. Odtud vítr fouká, ten urèitì nìkomu nahoøe slíbil norský pøídìlový filé, které se rozdìluje na lékárnických vahách. Pár nedodaných nanukáèù a Ledo medo - cuc na drátì nabourají socializmus? To jsou vìci !
„Chápeme, soudruhu Vaši oprávnìnou obavu. Pøedpokládám, ¾e máte dostateènì velký vliv.“
Oslovený povyrostl.
„Buïte tak laskav, zavolejte k vám šéfovi dopravky, a» nám pomù¾ou bloknout asi na pùl hodiny silnici. Zùstal viset v místì, kam se za sebou dva tahaèe nevejdou, jedinì kdy¾ se zastaví celý provoz. Bude to tak o pùl ètvrté, døív se nikdo z linek nevrátí. Nemám tam koho poslat. Pro tebe, soudruhu nebude asi ¾ádným tajemstvím, ¾e na tom v pátek odpoledne budou stejnì i masòáci. V tuhle dobu nese¾eneme ani kolo, aby nám vypomohli ! Nejsem si ale vùbec jist, ¾e soudruzi budou rádi, kdy¾ zablokujeme hlavní tah, zrovna kdy¾ budou pracující po celotýdenní poctivé døinì odjí¾dìt na chalupy za zaslou¾eným odpoèinkem? “
Houby s octem! V pùl druhý u¾ je fronta u píchaèek a ve dvì nenajdeš na fabrikách ¾iváèka! Bodej» by se šoféøi vraceli døív, kdy¾ všichni mají pøesnì spoèítán návrat , aby jim vyšly diety. Stejnì bude fuška nìkoho pøesvìdèit, aby ještì jel! Prachy, co se jim budou muset slíbit! Prémie pro ostatní v hajzlu !
Znejistìl . „ Snahu to nìjak vyøešit vidím rád !”
„A ty soudruhu (pøedcházející obavy o mrtvièku mizely, do øíïových tváøí se zaèala vracet barva), ty si buï plnì vìdom dùvìry, kterou na tvá bedra strana vlo¾ila ! Doufám, ¾e jí nezklameš !”
Mrknul na hodinky, dùstojnì odkráèel. Øíïa rychle vstával ze ¾idle. Ne aby se louèil, spíš proto, aby kámen, padající ze srdce, mu nespadl na nohu. Tì¾ko by se podobný malér dal oznaèit za pracovní úraz !
„Støeèkoval moc? To je mu podobný! Je to klaun!” konstatoval panský koèí zvedající se od kafe a hlavnì od výstøihu mladièké fakturantky, kterou “ okouzloval “ pøíbìhy. V téhle disciplinì – oblbování - byli a jsou všichni panští koèí zaslou¾ilými mistry sportu.
„Zdr¾eli jste ho dost. Ne¾ jsme vyjeli, sliboval po telefonu maminì, ¾e v tuhle dobu u¾ budou na chalupì, aby nemusel jet ve špièce! Øídí jako ponocnej! Tak èau, nìkdy pøíštì! Pìknou nedìli, dámy !” Fakturantce, zejména jejímu plnému výstøihu vìnoval okouzlující úsmìv .
„ Co to bylo, dìvèata ? To musí bejt velký zvíøe ! ?”
„Prdlajz, stará Bla¾ková! Jenom referentík na ONV. Od doby, co si jeho dcerunka vzala nìjakýho papaláše z kraje, je dùle¾itej, víc ne¾ Šalamounový tento! Však víte ! ” odtušila jako v¾dy velmi dobøe informovaná ekonomka.
Dlu¾no dodat, ¾e pøíhoda mìla š»astný konec. Muselo se zvládnout pár drobností. Umluvit noèní vrátnou. Obìma šoférùm záchranáøùm píchla odchod, aby mìli k proplacení celou další šichtu. Stazky si holoubkové dokázali upravit sami. Premiový fond zùstal nedotèen.
Spokojenosti obyvatel “okresu na severu” dosa¾eno; socializmus byl zachránìn !
Dùvìra strany v daném okam¾iku a pracujících (tìch v neposlední øadì) nezklamána!
Øíïa - jinak celkem prima chlap, pøe¾il ve zdraví. Dodnedávna byl ještì aktivnì zapojen v pracovním procesu. Jen u¾ nebuduje socializmus.
PS. Veškeré kritiky pro jistotu odkazuji na úvodní preambuli pøíbìhu:
„….jediným nezpochybnitelným a dolo¾itelným faktem je postava autora !“
Další èlánky autora