Lurdy
francouzsky se jmenují Lourdes. Je to mìsteèko, le¾ící v podhùøí Pyrenejí ve Francii. Mìstem protéká øíèka Gave de Pau. V roce 1858, 11. února, se tady zjevila poblí¾ jeskynì Massabielle mladièké Bernardettì Soubirousové Panna Marie. Bernardetta zde sbírala se svými sourozenci døevo na topení. O jeskyni se vyprávìlo, ¾e kdysi slou¾ila jako obìtištì krutých pohanských bohù. Kdy¾ Bernardetta zvedla hlavu, uvidìla jak se v jeskyni objevila ¾enská postava, v dlouhém, bílém rouchu a v rukou mìla rù¾enec, která byla obklopená svìtlem. Mimo Bernardetty nikdo jiný zjevení nevidìl. Zjeveních mìla potom celkem 18, poka¾dé to byla bíle obleèení ¾ena. Pozdìji jí øekla, podle slov Bernedetty, ¾e je Neposkvrnìní poèetí - Immaculata. To bylo a¾ tehdy, kdy¾ jí øekl faráø obce, aby se zjevení zeptala na jméno. Tento termín Neposkvrnìní poèetí - Immaculata Bernardetta sama nemohla znát, bylo teprve krátce pøedtím formulováno pape¾em.
Po prvních zjeveních, 25. února 1858, jí ukázala Panna Marie, kde má vyhrabat ukrytý léèivý pramen. Tak byl odkryt Bernardettou pramen, který tekl a poøád v jeskyni teèe. Matka Bo¾í ji naøídila tady nechat postavit kostel.
Dnes je tady velká katedrála, která je poutním místem. Vodì, která zde stéká, je pøipisovaná léèivá moc. Kdy¾ se vodou umyl jeden osleplý èlovìk, který potom uvidìl, rozneslo se to velice rychle po okolí. Pozdìjší studie dolo¾ily, ¾e voda je èistá a obsahuje chloridy sody, vápna a magnesia, bikarbonáty vápna a magnesia, silikáty vápna a hliníku, oxid ¾eleza a další substance. Tak¾e podle vìdcù voda ¾ádnou zvláštní léèivou moc nemá. Oficielní zástupci církve nejprve vidìli ve zjeveních podvod, teprve pozdìji jí uvìøil nejprve místní faráø a biskup. Ale pozdìji bylo dolo¾eno, ¾e se tady nìkteøí pacienti opravdu vyléèili, pomocí koupelí a pitím vody. Jako první zázraèné uzdravení bylo, kdy¾ èásteènì ochrnutá na ruku, Catherine Latapie, šla v noci k pramenu a ponoøila do vody svoji ochrnutou ruku. Podle jejího líèení cítila okam¾itì, ¾e s rukou mù¾e hýbat. Biskup Laurence, po ètyøech letech vyšetøování a zkoumání, 18. ledna 1862 toto jménem øímskokatolické církve uznal jako zázrak. Dodnes je takových zázraèných vyléèení uznáno nìkolik desítek. Mezi uzdravenými pøevládají ¾eny. Jsou v nich zastoupeny všechny mo¾né nemoci, od infekèních nemocí, pøes multiplesklerozu a¾ po rakovinu kostí. Zatím se u ¾ádného zázraku nejednalo o vyléèení nemocí, které jsou dìdièné. Rakovina kostí trápila Delizii Cirolli a tady byla vyléèena, její uzdravìní bylo uznáno církví jako 65. zázrak. To bylo v roce 1989. Ale k zázraku nedošlo pøímo v Lurdech, ale a¾ dva mìsíce po její návštìvì v Lurdech. Nìkteøí lékaøi se ale k tìmto zázraèným vyléèením staví kriticky.
Krátce po uznání zjevení se zaèal stavìt okolo jeskynì svatý okrsek, s Rù¾encovou bazilikou, která stojí pod jeskyní, kryptou a s procesním námìstím a na skále stojí novogotická bazilika. Pod zemí je dokonce bazilika Pia X., sem se vejde na 20 000 vìøících. Jeskynì sama stojí na bøehu øeky a je zde socha Panny Marie. Poutníci zde èekají v øadì, aby se mohli rukama dotknout skály a pak pokraèují ke studánce s léèivou vodou, taky si opláchnou ruce a oblièej. Dál se dostanou poutníci k lázním, kde po dosti dlouhém èekání, které je kráceno modlením rù¾ence, se dostanou dovnitø a mohou se vykoupat. Vypadá to asi tak, ¾e v šatnì, jsou oddìlené mu¾ské a ¾enské, se svléknete, zakryjete se pláštìnkou a èekáte, a¾ se uvolní kabinka s bazénkem. Sestoupíte s pomocí dvou sester do vody, která je opravdu ledová. Pomalu vás vedou za roce a¾ na konec, za modliteb. Na konci se v kleèe pomodlíte a najednou, bez varování, vás sestry uchopí za ruce a odvlekou zpìt na kraj tak, ¾e jste byli ponoøeni do ledové vody celí. Samozøejmì, jako skoro všude, jsou v šatnách malé kasièky, do kterých vìøící dávají penì¾ní dary. Nemocní, kteøí jsou nepohybliví, mají svoje láznì a jsou tam dopravovány pomocí vozíkù a øádových sester.
Kdo byla Bernardetta Soubirousová?
Ta se narodila jako první dítì mlynáøského tovaryše v zimì roku 1844. Rodina byla nesmírnì chudá, ale nikdo z rodiny si nestì¾oval. Mezi èleny rodiny panovaly dobré vztahy a byli všichni velice zbo¾ní. Bernardetta od mládí trpìla astmatem a byla dost èasto nemocná. Jinak se starala o své mladší sourozence, pásla ovce, ale do školy nechodila. Její vrstevníci ji popisovali jako milou, laskavou a prostoduchou dívku, která se s bídou nauèila modlit Otèenáš a Zdrávas. Kdy¾ se svým pøítelkyním svìøila o zjevení, které ji nauèilo také se správnì pokøi¾ovat a modlit, tak jí to nevìøili. Kdy¾ se ale kolem jeskynì zaèali shroma¾ïovat vìøící a nemocní, tak jí mnoho lidí uvìøilo. Tím se ale Bernardetta dostala do víru událostí, jedni ji pova¾ovali za podvodnici a jiní pomalu za svatou. Dívka nìkolik let trpìla nedùvìrou tìch, kteøí ji pova¾ovali za hysterickou a vychloubaènou a trpìla i bezohledným nadšením druhých, jejich necitlivou pozorností. Zjevení Panny Marie a zázraèný pramen samotné Bernardettì ale nepomohli, ji voda z pramene neuzdravila. V roce 1866 vstoupila Bernardetta do kláštera milosrdných sester v Neversu. Tady se jako 22letá nauèila èíst a psát a byla tu chránìna pøed veøejností. Ale nebyla zde uchránìna svých nemocí. Sestry øádu ji kritizovaly, kdy¾ øekla, ¾e její úlohou je být nemocná. V klášteøe se obìtavì starala o nemocné, pokud jí to její nemoci dovolily. V klášteøe také ve velkých bolestech 16. dubna 1879 ve vìku 35 let zemøela. Ji¾ za svého ¾ivota byla oblíbená pro svoji veselou povahu, pokoru s kterou snášela svá utrpení, snahu pomáhat jiným a trpìlivost. Kdy¾ bylo její tìlo 20. záøí 1908 exhumováno, bylo prý neporušené. Bylo umístìno do sklenìné rakve a vystaveno v klášterní kapli, tady je vidìt dodnes.14. èervence 1925 byla Bernardetta prohlášena, po dlouhém církevním zkoumání, kde byly pøezkoumány všechny detaily jejího ¾ivota a smrti, za blahoslavenou. A 8. prosince 1933 byla pak prohlášena za svatou. Je patronkou pastýøù a nemocných, tìch kteøí jsou vysmíváni pro svoji zbo¾nost a samozøejmì Lurd. Bývá nejèastìji znázoròována, jak kleèí pøed Pannou Marií a pøebírá rù¾enec. Její svátek se slaví v den její smrti - 16. dubna.
Roènì do Lurd putuje mnoho poutníkù. Celé mìsteèko je vlastnì zaøízeno z hotelù a pensionù, které poutníkùm poskytují ubytování. A já jsem pøi své návštìvì mìla pocit, ¾e jsem spíše v Itálii, všude se v hotelích, obchodech a i restauracích mluvilo nejprve italsky a pak teprve francouzsky èi nìmecky. Poutníkù prý je na šest milionù roènì. A mìsteèko je také zaøízeno na prodej všech mo¾ných upomínkových pøedmìtù, hlavnì figur Panny Marie a kanistrù, do kterých si berou poutníci vodu s sebou domù. Zùstal zde i dùm, ve kterém Bernardetta bydlela s rodièi a sourozenci, zùstal zaøízen tak, jak to bylo v její dobì. Je zde také muzeum, kde mù¾ete vidìt nejenom zjevení Panny Marie, ale také Ukøi¾ování Krista, Poslední veèeøi pánì a další. A mì osobnì nejvíce zaujala krásná Køí¾ová cesta. Dennì se zde slou¾í v bazilikách mše a veèer se konají prosebné procesí.
Olga Kotaèka