Povánoèní fejeton (Vánoèník)
Tento povánoèní fejeton jsem nazval Vánoèník. Nyní, po létech se má vánoèní tìšení ustálila. Miluji jako vy Vánoèní èas a sna¾ím se jej pro¾ívat ji¾ týdny pøed tím a týdny potom. Mùj pocit radosti z dárkù, z rozzáøených oèí vnukù a všech dìtí, se mísí s pocitem melancholie hodné nálad Klostermannovy Šumavy. Øíká se Nostalgie a v naší èeské øeèi to znamená Nì¾né smutnìní.
Je to takové hezké zamyšlení nad odvátým èasem, spojené s písní vzpomínek, které odklepává rytmus vlaku.
A ten jede krajinou, míjí stromy, domy, a rozdrncává pra¾ce minulosti. Vánoce to nejsou jen tøpytivé ozdoby, bláznovství prskavek, to není vùnì salátu, rybích polévek, to nemusí plout skoøápky vlašských oøechù a svící Nadìje, to není dozlatova propeèená vánoèka s rozinkami od babièky z vesnice, to není jen punèová nálada èajové sešlosti...
Vánoce jsou vìènou hrou, pøi ní¾ se zapomíná na pachtìní za ob¾ivou, dospìlí lidé se stávají dìtmi ve høe Divadla vlídných srdcí, kde je uvadìèem Je¾íšek a paní Marie rozdává vstupenky zdarma. V ten èas se lidé skloní k sobì, políbí se a odpustí si nevlídné vìty. U stromeèkù si hrají maliècí a neví, jak nejistý je domov pod køídly lidské nestálosti a slabosti.
Vánoce jsou velkou hrou, kde se na chvíli zastaví sobectví a pohlazení vchází okny s písnìmi snìhové noci. A ty písnì se toulají od domu k domu a nevybírají si podle honosnosti. Jsou vánoènì spravedlivé. Zastavují se u jiných oken, kde místo pohlazení táty, mámy, dìdeèkù a babièek, jsou krabice komeníèkù, šaškù, pejskù z umìlé hmoty, panenky a kuchyòky s panenkami. Ošetøovatelky a peèovatelky rozsvìcují stromeèek od sponzora a zpívají s dìtmi: „Narodil se Kristus Pán, veselme se...“ Prskavky skomírají a hvìzdy nebeské ètou z dìtských oèí pøíbìhy opuštìných. Na Nebi bliká jiskérka nadìje.
POHODA VÁNOC
Vypøáhnu z koèáru spìchu
Odhodím kabát s migrénou
Pustím si hudbu pro útìchu
A vzkøísím lásku znavenou
Pøemýšlím nad zvláštní dobou
Na krátké pouti po zemi
Nasypu vrabcùm a» si zobou
A¾ vítr chvíli onìmí
To je má pohoda Vánoc
Bez pompy vzletných pøání
To je má pohoda Vánoc
A» si ji ka¾dý chrání
To je má pohoda Vánoc
A» pøíští roky
V dobrém uplynou
V té pouti èasu
A» se lidé neminou
A tomu kdo na dnì bývá
Zavolám Chlapèe nebuï sám
Nech øeèí u¾ se stmívá
Máme tì rádi tak pojï k nám
U stolu beze slov jíme
Otevøu láhev Tramínu
®e je nám dobøe všichni víme
Je dobré mít svou rodinu
Pozvu si náladu snìní
Na starý rok si vzpomenu
Øeknu mu Díky aè mne plení
A mám z nìj duši zjizvenu
Nevím dál co na nás èeká
Ale já vìøím všem svým snùm
®e budou vlídné na èlovìka
A na køehký lidský dùm
To je má pohoda Vánoc...
/text J.Fousek, hudba a zpìv Petr Spálený,
divadlo Semafor − osmdesátá léta/
Z knihy Josefa Fouska: " Dobré jitro èlovìèe" - vydal Euromedia Group - Kni¾ní klub.
.jpg)
POHODA VÁNOC