Pøi procházce areálem Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava lze v tomto jarním období spatøit na nìkolika místech v okolí bahenních a vodních ploch rozkvétat hroznovitým kvìtenstvím asi 20 cm vysokou rostlinu lidovì nazývanou vodní jetel. Jedná se o ohro¾enou vachtu trojlistou.
Rostlina získala tento lidový název díky tvaru listù. Ale je známa pod mnoha jinými jmény – napøíklad tøílistník, tøíro¾ka, bobøek, hoøký jetel apod. Vìdecký název Menyanthés je odvozen z øeckého menýein (odhaliti se) a anthos (kvìtina), zøejmì pro nápadné kvìty. Odborný èeský název je pak vachta trojlistá. Je to vytrvalá bylina se silným oddenkem a pøímou lodyhou, která je zakonèena hroznem kvìtù. Listy jsou støídavé, trojèetné a dlouze øapíkaté. Kvìty jsou pìtièetné, kalich je 2–3 mm dlouhý, koruna je nálevkovitá, bìlavá a¾ narù¾ovìlá, tøásnitá. Plodem je tobolka. Vachta roste na rašelinných a jiných vlhkých loukách, v pramenných mísách, vodních pøíkopech, na okrajích tùní, a prosvìtlených ba¾inných vrbových køovinách.
Jde o starou léèivou rostlinu pou¾ívanou od 16. století. U¾ívala se pøi ¾aludeèních potí¾ích a nechutenství, proto se její listy pøidávaly i do hoøkých ¾aludeèních likérù. Dnes se uplatòuje pøedevším homeopaticky. U¾ívá se list, který se sbírá v dobì kvìtu. Suší se rychle ve stínu nebo jen krátce na slunci, pøi umìlém sušení by teplota nemìla pøesáhnout 50 °C. Droga obsahuje glykosidní hoøèiny. Bývá také pìstována jako okrasná vodní rostlina v zahradách. Vachta trojlistá je v Èerveném seznamu ÈR hodnocena jako ohro¾ený druh naší kvìteny (C3), stejná kategorie ochrany jí pøísluší i podle zákona. Ve volné pøírodì by se tedy nemìla trhat.
V ostravské zoo lze tuto rostlinu spatøit v expozici Mokøady, v tùních u expozice Èitván nebo pøi komentovaných prohlídkách pìstebních skleníkù.
Text: Šárka Nováková, Zoo Ostrava
Foto: David Kubala
