„Mladá noha nepoèítá s holí,“ øíkávala moje babièka Kristýnka z Nemanic. Má chodidla se dotýkala zemì, ale nekoneèná budoucnost mì lákala vzletìt do zázraèných dálek.
Pøi návštìvì Luhaèovic jsem vyzkoušel v hotelu Fontána taneèek. Zaslechl jsem upøímné povzbuzování: „Hele, vole, ten dìdek válí techno!“
Abych mladíkovi ukázal, ¾e jsem formát, dal jsem do figur všechno.
Druhý den jsem pokulhával lázeòskou promenádou a sbíral síly na odpoèinkových lavièkách. Nelíbil se mi verš mojí ¾eny: „Kdo si hraje na mladíka, druhý den si zanaøíká“.
Pozoroval jsem nemocné s pohybovým ústrojím a myslel na to, ¾e nejlepší ze všech èinností je vysedávání v kavárnách. Tam nikdo nevidí, ¾e èas opotøeboval údy a tìlo veškeré.
V milosrdném pøítmí popíjím èervené víno a vzdávám hold ¾ivotu. Obèas se podívám z oken na pøecházející ¾eny vonící parfémem mládí a vzdychnu.
Nejlepší je ¾ít vsedì na ¾idli, pøed sebou sklenku, kávu a umìlou kytièku. Pøi zpáteèní cestì Janáèkovou alejí jsem našel za kanadskou jedlí schovanou pevnou hùl. Vypùjèil jsem si ji a kráèel s Jarmilou do hotelu. Samozøejmì, ¾e jsem potkal toho kluka, který vèera komentoval mùj taneèní um. Vykulil oèi a rozesmál se. Nezlobil jsem se. Neznal výrok mé babièky.
NIKOTINOVÉ POMETLO
- Kouøí dìcka, kouøí národ, dým se vznáší nad topol, jen a» mì ti blbci ¾iví, jásá státní monopol! –
Pøátelé pokroku nechali dál bujet reklamy na cigarety. Paní Rakovina se usmívá: „Díky! Dál mohu pronikat do dìtských i vašich plic!“
Ne, nikoli, nejsem puritán! Sám jsem podlehl dávné reklamì a spatøiv filmové hrdiny s cigaretou, zaèal jsem té¾. To pøece patøí k frajerùm!
Mám bronchitidu a trojitý by-pass! A hlavnì – jde o prachy!
Zdravotnický „celebrit“ pravil: „Z výtì¾ku za tabák financujeme další potøebné projekty!“
Jaké?! Napøíklad choroby vzniklé z kouøení. A také jsou potøeba peníze na tunely pod horami. Perpetuum mobile!
A také je nás moc. Na nìco zemøít musíme. Díky, tr¾ní snìmovno!
Vy víte, jak by chudì vypadala naše mìsta. U stanic autobusù, pøed hospodami, pøed supermarkety, pøed èekárnami, na chodnících, pod roho¾kami v sídlištích, všude dìsivé èisto. ®ádné špaèky v záchodových mušlích, ¾ádné plivance a ozdobné chrchly na chodnících.
„Reklama není ¾ádné lákadlo!“ øíkali jste.
Jistý pan Goebbels pravil, ¾e stokrát opakovaná le¾ se stává pravdou. K drogám a k nikotinu musíme být tolerantní! Je lepší mít generaci nemocnou, ne¾ myslící!
A hlavnì – cigareta uklidòuje! A klid? O ten pøece jde! Psí drek je malý a také kouøí! A neokolkovanì!
Ukázky z knihy FOUSKOVY FEJETONY, kterou vydalo nakladatelství Jindøich Kraus - PRAGOLINE