Rozhledny jsou vì¾ovité stavby, které se zøizují zpravidla na vyvýšených místech tam, kde kruhovitému rozhledu èi dobrému výhledu brání nìjaká pøeká¾ka, a» u¾ je to les, terénní nerovnost, skála èi budovy.
Historie lázeòské rozhledny na Borùvkové hoøe (898 m) se zaèala psát v 70. letech 19. století. Byla to nevelká døevìná stavba, postavená správou lázní Landek tìsnì pøi hranicích tehdejšího Pruska s Rakousko-Uherskem. Rozhledna umo¾òovala návštìvníkùm lázní nejen výhled do Kladska a na Králický Snì¾ník, ale i na druhou stranu do Slezska a na Moravu. Lázeòská rozhledna však brzy zchátrala a novou vyhlídkovou vì¾ na jejím místì postavila v roce 1890 ji¾ turistická organizace. Byla to místní sekce Kladského turistického spolku (Glatzer Gebirgs Verein – GGV, 1880), kterou podpoøila obec Landek bezplatným poskytnutím stavebního døeva a moravskoslezský turistický spolek finanèní podporou. Nová rozhledna byla pak hojnì navštìvována jak lázeòskými hosty, tak i turisty z Kladska a Slezska, zejména z Javorníku.
Po deseti letech se však pod dvìma turistkami z Javorníku prolomily schody, došlo k vá¾ným zranìním a odškodnìní stálo sekci znaènou èástku penìz. Pøi obhlídce rozhledny se pak zjistilo, ¾e vìtšina døeva je ztrouchnivìlá. Ne¾ se podaøilo turistické sekci rozhlednu strhnout, zchátralá stavba se 11. záøí 1900 sama pod náporem vìtru zøítila. Nìkolik let pak trvaly dohady o tom, zda novou rozhlednu na vrcholu Borùvkové hory má postavit moravskoslezská nebo opìt kladská turistická organizace. Proto¾e však v té dobì byl Moravsko-slezský sudetský spolek ji¾ silnì zadlu¾ený stavbou rozhledny na Pradìdu, ujala se nové stavby opìt turistická sekce v Landeku. Døevo jí znovu poskytla obec a finanèní prostøedky získala od dárcù, k nim¾ patøila i javornická sekce MSSGV. Tentokrát byla rozhledna postavena podle plánù ing. Huberta Utnera z Javorníku jako døevìná stavba s prostornou vyhlídkovou terasou ve výšce 21 metrù. Slavnostnì byla otevøena 30. srpna 1908. Vedle ní pak byla vybudována jednoduchá ochranná chýše, kde bylo mo¾no získat prosté obèerstvení. Kdy¾ se po 14ti letech rozhledna opìt zøítila, ujala se nakonec nové stavby javornická sekce MSSGV. Po letech soustøeïování prostøedkù a váhání však Javorniètí postavili na moravské stranì hranice místo rozhledny chatu. Byla vybudována opìt podle plánù ing. H. Utnera a otevøena 29. kvìtna 1930. Po druhé svìtové válce však chata zanikla a nebyla ji¾ obnovena.
Mìstu Javorník se podaøilo získat prostøedky na stavbu rozhledny na Borùvkové hoøe a navázat tak na tradici lázeòské rozhledny na Borùvkové hoøe, která se zaèala psát v 70. letech 19. století. Po administrativní pøípravì, která spoèívala mimo jiné ve zpracování projektové dokumentace, vyøízení stavebního povolení, neúspìšné ¾ádosti o dotaci z programu SAPARD, se podaøilo získat dotaci z programu pøíhranièní spolupráce INTERREG IIIA ÈR - Polsko.
Ji¾ nyní je Borùvková hora souèástí turistických tras jak pìších tak cyklistických a ly¾aøských. Stává se atraktivním cílem pro turisty pøicházející jak z Javorníku, tak i z polské strany.
Vlastní stavba vì¾e kruhového pùdorysu je navr¾ena z nosné ocelové konstrukce a døevìného opláštìní. Souèástí stavby je také zdìný pøístøešek pro turisty.
Vyhlídka je ve výšce 24 m, nejvyšší místo rozhledny je 25,4 m.
Rozhledna umo¾òuje výhled mimo jiné na Otmuchowské a Nyské jezero, Londek Zdroj na polské stranì a na Šerák, Pradìd, Smrk, Kralický Snì¾ník na stranì èeské.