Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohdan,
zítra Ev¾en.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála náhody a omylu

Náhoda a omyl – jak spolu tyto dva pojmy souvisí, ¾e jsem se rozhodl vychválit je v double? Myslím, ¾e kdy¾ se zamyslíme, je souvislost pomìrnì nasnadì. I kdy¾ u omylu máme spíše negativní asociace a u náhody jednoznaènì pøevládají ty pozitivní. Navíc se øíká, ¾e náhoda je vlastnì prùseèík mnoha nutných dìjù. Pøesto jak omyl tak i náhoda hrály, hrají a v¾dy budou hrát v osudech ka¾dého jednotlivce i v celé historii lidstva podstatnou roli. A tak doufám, ¾e se nedopustím omylu, a ¾e š»astnou náhodou se mi podaøí pøesvìdèit vá¾ené a milé ètenáøe o chvály hodnosti této zajímavé dvojice. Nejprve ale bude asi nezbytnì nutné, rozdìlit toto chválení náhody a omylu na „chvály hodnost individuální“ a „chvály hodnost spoleèenskou“.

I kdy¾ ka¾dý jedinec našeho lidského druhu je jistì naprostá individualita, nesmíme být nikdo tak domýšlivý a pova¾ovat se za støed vesmíru, èi za jakýsi pupek svìta. Zatímco ka¾dý ¾ivoèišný druh se zcela spontánnì sna¾í zplodit potomky a udr¾et tak svùj druh na této rotující planetì, ani¾ si to kolotání a další nepøeberné mno¾ství dìjù a situací uvìdomuje, u èlovìka je tomu jinak. I kdy¾ si vìtšinou tu velkolepou slo¾itost svìta uvìdomujeme, velmi èasto zapomínáme, ¾e náš ¾ivoèišný druh zcela jistì vznikl pouhopouhou náhodou! V pøirozeném vývoji genetického kódu jakéhosi ¾ivoèišného mezièlánku se pøíroda dopustila náhodného omylu a objevil se první homo sapiens. A nejen to. U¾ pøed statisíci lety se vlastnì objevil první zajímavý dùkaz chvály hodnosti náhody a omylu, a dokonce v té nejtìsnìjší symbióze!

Mnohým se to asi nebude líbit, ale ještì nìco si bì¾nì neuvìdomujeme. Je velice velmi pravdìpodobné, ¾e co svìt svìtem stojí, vìtšina lidských jedincù – na rozdíl od jiných ¾ivoèichù - spatøila svìtlo svìta neplánovanì, opìt pouhým omylem a buï š»astnou èi dokonce neš»astnou náhodou… … 

Opus»me ale sebestøedný individualistický pohled a pohlédnìme na nezastupitelnou a chvályhodnou roli náhody a omylu pøi rozvíjení celé lidské spoleènosti. Od samého poèátku vývoje lidského rodu a pota¾mo lidské spoleènosti provázela tato nerozluèná dvojice naši cestu na vrchol potravinového øetìzce. Náhoda a omyl stály pravdìpodobnì na poèátku snad ka¾dého objevu a pozdìji i na poèátku vìtšiny vynálezù. A tak si dovolím, alespoò nìkolik pøevratných renoncù pøipomenout.

Na prvním místì je to asi objev ohnì. Zcela jistì první èlovìk poznal jeho ¾hnoucí úèinky náhodou, kdy¾ nìjaký blesk zapálil strom a on chudák si na roz¾havenou vìtev sáhl. Tehdy urèitì zaklel a teprve kdy¾ mu po nìjakém èase do ohnì upadlo kus mamuta, tak zjistil, ¾e to maso se pak nejen lépe kouše, ale i výbornì chutná. A vùbec netušil, ¾e peèené maso se bude zdárnì podílet i na vývoji jeho mozku! Matièka pøíroda ale èlovìku pomohla nejen pøi prvních technologicko-kulináøských pokusech, ale i pøi prvních pøevratných vynálezech, ke kterým se øadí na pøíklad vynález luku.

 
  
 
Nìjaký šikula si všiml síly vìtve, která ho poøádnì šlehla, kdy¾ ji ohnul. A pak vykoumal, ¾e tu ohnutou vìtev spojí tìtivou, ¾e upraví další klacík zašpièatìním na šíp a – mo¾ná i opìt náhodou - ten šíp vystøelil. Tím pøi svém lovu podstatnì zvýšil rádius dostøelu oproti hodui kamenem èi oètìpem a posunul se o notný kus dopøedu na u¾ zmínìném potravinovém øetìzci. A to vše se odehrálo u¾ ve starší dobì kamenné!

Tak – a teï se pøiznám, ¾e tyto banality jsem hodil do poèítaèe z hlavy, jen tak mírnix-tírnix. Na pokraèování ve chválení náhody a omylu pøi dalších objevech jsem u¾ ovšem opìt musel zabrousit na stránky milé Wikipedie. 

Proto¾e my lidièkové jsme odjak¾iva museli jíst a pít, dalším velevýznamným objevem za pomoci náhody a omylu bylo kvašení. To u¾ ovšem lidé dovedli pìstovat obilí, drtit jej na mouku, z ní dìlat s vodou tìsto a to pak péct. Kdy¾ ale jednou omylem nechali ve starém Egyptì tìsto na slunci ponìkud déle, ono „zázrakem“ vykynulo. Pekaøi ale bylo líto tìsto vyhodit, upekl ho a na svìtì byla pochoutka, která se nikdy nemù¾e znechutit!

 
 
A nakonec nìco pro milé ¾íznivce. Kromì kvašení tìsta objevili naši prapraprapøedkové pro mnohé ještì dùle¾itìjší kvašení. Ještì pøed tím, ne¾ se z nich stali zemìdìlci a zaèali pìstovat vinou révu a chmel, poznali med divokých vèel a výrobu medoviny znali u¾ prastaøí Sumerové. Víno a pivo pøišlo na øadu a¾ o nìco pozdìji a je opìt jisté, ¾e první zkvašené nápoje poznal èlovìk náhodou. Jako jasný dùkaz tohoto tvrzení lze poskytnout zajímavý poznatek z Yucatanu. Tamní medovinu vyrábìli Mayové z velmi øídkého medu, kterým si mladé dívky vyplachovali své pusinky a tak dodávali do nechtìného technologického procesu  potøebné kvasinky! Tím by samozøejmì mohla tato chvála skonèit, ale musím dodat ještì malý bonus.

Náhoda a omyl nepomáhaly lidem pouze v pravìku a starovìku, ale je známo, ¾e i mnoho novodobých objevù a vynálezù bylo dílem této chvályhodné dvojice. A» u¾ to bylo známé  Newtonovo jablko, které pomohlo objevit gravitaèní zákon, nebo Flemingem nevymytá Petriho mistièka, díky které máme penicilin. A ještì musím pøipomenout tøi velké vynálezce. Nikolu Teslu, který pracoval v elektrotechnice témìø výluènì metodou pokus-omyl, nezmara Járu Cimrmana a pak bohu¾el zcela opomíjeného chemika – man¾ela tety Kateøiny z Jirotkova Saturnina.

Ale to bych se uchválil, tak¾e radìji pokornì skonèím.

Ilustrace: internet
 
Vladimír Vondráèek
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 03.06.2022  20:56
 Datum
Jméno
Téma
 03.06.  20:56 olga janíèková
 03.06.  20:44 Von
 03.06.  15:55 Vesuviana
 03.06.  10:51 Ivan
 03.06.  08:11 Pøemek