Zrozen pro baroko Talent a odvaha, cílevìdomost a píle, vlivy raného baroka v symbióze s osobitým stylem pøedurèily KARLA ŠKRÉTU Šotonovského ze Závoøic stát se zakladatelem èeského barokního malíøství a nejvìtším umìlcem období od konce støedovìku do 19. století.
Datum narození: 1610, Praha
Úmrtí: 30. èervence 1674, Praha
VLIVY
Dìd Jan z moravské Olešnice se vypracoval z ko¾ešníka na senátora staromìstské pra¾ské rady: povýšen na vladyku u¾íval pøídomek Šotonovský ze Závoøic. Karel se narodil 1610 v domì U èerného jelena v Týnské ulici na Starém Mìstì úøedníkovi královské komory Konrádu Škrétovi a Kateøinì Herkulesové z Morchendorfu. Po smrti otce byl poslán ke strýci Pavlovi, kutnohorskému mincmistrovi, kde dostal humanitní výchovu a zvládl jazyk latinský, nìmecký a francouzský. S výuèním listem od neznámého pra¾ského cechovního malíøe odešel (1627) za dalším vzdìláním z Èech.
Proto¾e rodina Škrétù byla po Bílé hoøe nábo¾ensky i politicky perzekuvována, odešla matka s druhým synem Jindøichem do zahranièí. Karel pobýval v Basileji a Stuttgartu, poté v Benátkách, Florencii a Bologni. V Øímì se stal èlenem spolku záalpských umìlcù a zaujala ho tvorba pøedevším Rafaela a Michelangela. Po návratu do Prahy (1637) konvertoval ke katolické víøe. Jednáními s královskou komorou se mu podaøilo rodový majetek (domy v Praze, vinice v Litomìøicích a Mìlníku) získat zpìt.
Mohl se o¾enit s dcerou malostranského mìš»ana Veronikou Gröbergerovou, Narodil se jim syn Karel. Škréta zalo¾il a vedl nejvìtší pra¾skou malíøskou dílnu. Stal se nejvyhledávanìjším umìlcem. Skonal 30. 7. 1674 ve svém domì na Ovocném trhu, 1. srpna byl pohøben do krypty sv. Havla na Starém Mìstì v Praze (syn Karel zemøel 1691 a je pohøben tamté¾).
VŠESTRANNOST
Deset let po první dolo¾ené malbì Posmívání Krista (1630) vytvoøil Karel Škréta Narození sv. Václava – první obraz výpravného Svatováclavského cyklu pro augustiánský klášter na Zderaze. Vynikal „vypravìèským“ mistrovstvím v námìtech monumentálních oltáøních obrazù pro pøední pra¾ské kostely sv. Tomáše a sv. Mikuláše na Malé Stranì, sv. Štìpána, Panny Marie pøed Týnem a pro chrám Nanebevzetí Panny Marie cisterciáckého kostela v Plasech. Významné je Ukamenování sv. Štìpána pro hlavní oltáø katedrály v Litomìøicích, obrazy pro boèní oltáøe salcburského dómu kní¾ecího biskupa G. Thuna.
Úspìšnì završil zápas pra¾ských umìlcù o zachování gotického kamenného baldachýnu nad cechovním oltáøem v Týnském chrámu. Navrhl a realizoval díla u pøíle¾itosti korunovace èeského krále Ferdinanda IV. a úmrtí hrabìnky Sylvie, markrabìnky Bádenské. V Drá¾ïanech dohlédl na realizaci kovové plastiky Krista, její¾ koupi a umístìní na Karlùv most místo sochy znièené Švédy inicioval Leopold I.
V Antverpách vyšla kniha (1661) Cornelie de Bie Het Gulden Cabinet s ¾ivotopisem Karla Škréty. Navrhl grafiku Oslava Leopolda I. Restauroval díla Dürera a Tintoreta v Obrazárnì Pra¾ského hradu. Vytvoøil portrét Marie Maxmiliány ze Šternberka.
Podobizny pøíslušníkù dobových elit, oblíbené kostýmovì stylizované portréty i mytologické a alegorické kompozice Karla Škréty jsou pùsobivé svou psychologickou hloubkou. Jemnost a køehkost a zároveò vícevrstevný obsah kreseb a návrhù grafických listù z nìj udìlal velmi ¾ádaného umìlce. Vysoce cenìného pro pøizpùsobení výtvarného výrazu objednávkám a aplikací po¾adavkù, èemu¾ se nauèil z osvìdèených vzorù v Itálii. Jeho pøemýšlivý a odvá¾ný duch se nespokojil s pouhým pøejímáním èi napodobováním: do dìl promítl jak elegantnì vytøíbený klasicismus, tak ¾ánrové vyprávìní, které pozdìji ještì prolnul caravaggiovským šerosvitem. Zvláštì pozdní tvorba dodnes upoutává dokonalostí formy a hloubkou a naléhavostí myšlenky. Díky této všestrannosti se stal nejvýznamnìjším malíøem své doby.
VÝZKUM
Dílo zakladatele novodobého èeského malíøství Karla Škréty bylo poprvé souhrnnì uvedeno v Rudolfinu (1910) u pøíle¾itosti 300. výroèí jeho narození. Výbìr tvorby v Mìstské knihovnì v Praze (1938) pøedstavil Vincenc Kramáø. V Národní galerii pøipravil výstavu umìlce (1974) Jaromír Neumann. Souèasný výstavní projekt vychází také z výsledkù výzkumu Národní galerie, Univerzity Karlovy a Ústavu dìjin umìní AV ÈR, bìhem nìho¾ probìhly analýzy a restaurování – leckdy s fyzickou záchranou øady dìl samotného malíøe i jeho souèasníkù. Byla nalezena èi identifikována jeho dosud neznámá díla i díla, pokládaná ji¾ za ztracená. Dùle¾ité poznatky pøinesl historický výzkum v èeských a zahranièních archivech. V rámci èeského výzkumu byly na výstavì ve Valdštejnské jízdárnì Pra¾ského hradu v roce 2011 pøedstaveny poprvé dva zahranièní oleje. Rané dílo Hra o jablko (Dìti pojídající jablka a zápasící o nì), pùvodnì v lichtejštenském zámku ve Valticích na Moravì a pøipisované Poussinovi, odhalil J. Neumann jako dílo K. Škréty. Druhým byla Podobizna mladého mu¾e (fragment z vìtšího plátna: portrét dle Škrétovy Podobizny øezaèe drahokamù Dionysia a jeho rodiny): jde pravdìpodobnì o dílo souèasníka.
