Pøed nìjakým èasem se v komentáøích pod vyprávìním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi èeštiny objevil nápad, aby se souèástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vìdomostí, které jsme kdysi ve svém dìtství do hlav pracnì vpravili. A kdy¾ se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšíøen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, ¾e si oøe¾e tu¾tièku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomnìla ovšem, ¾e nejvìtší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznaèují se oøezanou tu¾tièkou, nýbr¾ pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky polo¾eným nenápadnì na uèitelský stolek…) Nu co¾! Mateøština mì ¾ivila po nìkolik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A kdy¾ ètenáøi nebudou spokojeni èi pomine zájem, jazykový koutek prostì skonèí…
Podmiòovací zpùsob na pøání Jitky I.
aneb Kdybysem to byl býval vìdìl, tak bysem sem nechodil!
Podmiòovací zpùsob (kondicionál) bývá èastým kamenem úrazu jak v projevu mluveném, tak v projevu psaném, zvláštì pak tvary 1.osoby èísla jednotného a 1. a 2.osoby èísla mno¾ného. Podmiòovací zpùsob vyjadøuje dìj, který je mo¾ný a stává se podmínkou nebo pøáním (zavolal bych ti veèer, pøál bych si nové kolo…), nebodìjpodmínìný, který by nastal, pokud by se splnila urèitá podmínka (kdybys bì¾el rychleji, zvítìzil bys…).
Zpùsob podmiòovací je pøítomný , ten vyjadøuje dìj uskuteènitelný, tedy mo¾ný v pøítomnostinebo budoucnosti ( chtìl bych se stát lékaøem, kdybyste si dali zále¾et, mohli byste to dokázat…) a minulý, ten vyjadøuje dìj v minulosti mo¾ný, ale neuskuteènìný neboneuskuteènitelný (kdybych to byl tušil, vùbec bych tam nešel…).
Podmiòovací zpùsob pøítomný se vyjadøuje tvarem slo¾eným z pøíèestí èinného a tvarù bych, bys, by, bychom, byste, by.
Jednotné èíslo:
1.os. dìlal bych
2.os. dìlal bys
3.os. dìlal by
Mno¾né èíslo:
1.os. dìlali bychom
2.os. dìlali byste
3.os. dìlali by
Tak¾e rozhodnì NEdìlalbysem, chtìl bysem, dìlali bysme, nebo ještì horší, rádoby „spisovné“, dìlali by jsme, chtìli by jsme a úplnì nejhorší dìlali by jste, chtìli by jste!!!
Tvary bych, bys, by, bychom, byste, by se spojují ve spojkách kdyby a aby v jeden tvar, napø.:
Kdybyste mohli pøijít, byl bych rád. Kdybychom pøijeli døív, mohli jsme je zastihnout…
Chtìl, abych mu s prací pomohl. Pøáli si, abyste se vrátili…
V podmiòovacím èase minulém se k tvaru pøidává ještì byl, byla nebo býval, bývala, napø. byl bych dìlal, byli bychom pøinesli… byl bych býval chtìl vìdìt, byli byste bývali odpovìdìli…
U sloves zvratných (koupat se, pøát si…) se v 2.os. èísla jednotného oddìluje -s od tvaru „bys“ a pøipojí se k zvratnému zájmenu, napø.:
koupal by ses, díval by ses, uèil by ses…
pøál by sis, koupil by sis, hrál by sis…
Kdybyste nìèemu z uèiva o podmiòovacím zpùsobu (který je také souèástí spojek „kdyby“, „aby“) nerozumìli, radìji se zeptejte znovu, abych mìla jistotu, ¾e jste uèivo pochopili!:-)