DARWIN, KAKADU, KATHERINE GORGE
Kamarádka nám doporuèila navštívit jejího bratra s rodinou. Bydlí dvacet kilometrù od centra mìsta Darwin, u¾ spíš ve farmáøské oblasti. „Uvidíte nìco jiného ne¾ zase mìsto.“
To je dobrý nápad, zatelefonujeme mu a uvidíme, jak nás pøijme. Bude rád, anebo se zhrozí, co si na nìho sestra vymyslela?“
Bratr naší kamarádky byl rád, ¾e jsme se ozvali. Domluvili jsme den, kdy k jeho rodinì pøijedeme. Náš hotel byl situovaný u botanické zahrady v Darwinu a zapùjèeným autem nebude obtí¾né usedlost najít. Byli jsme upozornìni na sedm velkých psù, kteøí údajnì pozemek s domem hlídají. Máme pøed bránou zastavit, zatelefonovat a oni nás bezpeènì uvedou na farmu. Obávaných psù jsme si nemìli všímat. Ne¾ jsme odpoledne dorazili obdivovali jsme stromy ovoce manga lemující cesty a ploty farem. Netušili jsme, ¾e rostou jako jablka na vysokých stromech. Mno¾ství sadù s tìmito stromy nás fascinovalo.
Dorazili jsme na adresu a za bránou opravdu polehávalo sedm velkých psù neurèité rasy. Vylezli jsme z auta v oèekávání povyku od hlídajících psù. Naopak, ani jeden neštìkal. Nedivili jsme se, komu by se chtìlo? Bylo únavné, dusné, nesnesitelné horko. Všech sedm psù vzápìtí o¾ivlo, vrtìli ocasy a vypadali nadšení, ¾e pøijela návštìva a ¾e se koneènì nìco zajímavého dìje. Psy miluji, a tak to jejich uvítání mnì naznaèilo vše. Obì ruce jsem prostrèila bránou a ti psi jeden pøes druhého moje nastavené ruce olizovali. Tlaèili se, odstrkávali se, kdepak zabijáci! Vladimír mezi tím divadlem zatelefonoval a v pìti minutách pøišla otevøít bránu man¾elka zmínìného bratra.
Noví pøátelé se synem nás ú¾asnì pøijali, vèetnì kamarádských psù. Zapomnìla jsem se zeptat na jejich rasu. Byli však krásní, urostlí, chlupatí svìtle hnìdé barvy. Prošli jsme usedlostí s domkem. Takový útulný, stavìný s pøírodních materiálù, pøevá¾nì z døeva. Nedaleko od domku byly modré laguny, patøící k jejich pozemku. Pøekvapili nás chutnou veèeøí, kterou nás pohostili. Nepoèítali jsme s tím, v¾dy» nás vùbec neznali. Mìli jsme s nimi krásný èas a dozvìdìli jsme se hodnì zajímavých vìcí. Dostali jsme doporuèení, jaká místa je vhodné v Darwinu a jeho okolí navštívit. Botanickou zahradu, tak tu nesmíte opomenout, pøipomínali. Ovšem ¾e ne, v¾dy» tam pøímo bydlíme. Nezapomeòte na muzeum, veèerní tr¾nici a západ slunce v pøístavu! Nezapomeneme, ujiš»ovali jsme je a louèili se naplnìni novými dojmy.
Další den ráno jsme si vyšli na procházku botanickou zahradou. Zaujaly nás tropické stromy, palmy, keøe a samozøejmì ptáci. Prostì vše, co naše oko zachytilo. U¾ od rána bylo horko. Šli jsme u¾ dost dlouho a nevzali jsme si s sebou ¾ádné pití. Míjeli jsme Golfový klub, který byl situovaný z druhé strany zahrady, avšak dost vzdálený od našeho hotelu. Vešli jsme do prostorù klubu krásnì chlazeného. Hledali jsme místo, kde si sedneme a odpoèineme. Hlavnì však se napijeme vody. Pøistoupil k nám zamìstnanec klubu s tím, ¾e tam nesmíme být, proto¾e máme obuté ¾abky a etiketa klubu vy¾aduje plnou obuv. Sandály by nevadily, ale ¾abky?. Ohradila jsem se, ¾e si koupíme vodu a pùjdeme dál. S tím nesouhlasil. Okam¾itì prý musíme klub opustit. Odcházeli jsme ¾ízniví a navíc zklamaní.
Pøítomní opilci nás od baru sledovali pohledy. Pøipadali jsme si jako nìjací vyvrheli, co nìco provedli. Opilci mìli sandály, tak¾e vše podle pravidel. ®abky na nohou však nedovolily zakoupit ani vodu. Vyšli jsme pøed klub a já øíkám Vladimírovi: „Co kdyby mnì bylo špatnì, tøeba úpal a omdlela jsem, nebo tobì nebylo dobøe? Myslíš, ¾e by nám ten dùle¾itý nabubøelec podal šálek vody?“
Kousek dál od klubu byl kiosk, kde Èíòan prodával rùzné dobrùtky a hlavnì lahve s vodou. S úsmìvem nás pøivítal a divil se pøevelice našemu pøedcházejícímu rozèarování. Veèerní trh byl velice zajímavý. Místní umìlci vystavovali a prodávali své výtvory, poulièní zpìváci a komedianti bavili návštìvníky. Procházeli jsme se tr¾nicí køí¾em krá¾em. Bylo u¾ pøíjemnì a ne takové horko jako pøes den. Jak tak chodíme, zaujal nás hinduistický Mág, kouzelník, který zrovna zaèínal svoje pøedstavení. Zùstali jsme v oèekávání, co nabízí za zábavu. Mezi jinými si vybral z obecenstva i mì k jeho legraci. Moje hodinky i prstýnek jsem pøed všemi pøihlí¾ejícími páèila z uzavøené konzervy otvírákem. Jak se do konzervy mezi malé mrkvièky jeho pøièinìním moje vìci dostaly, je nám dodnes záhadou. Mìsto Darwin jsme opustili a vydali se dál, smìr národní park KAKADU. Muzea, galerie a historické budovy jsme zmìnili za pøírodní muzeum. Napøíklad Ubirr Rock a krásné malby aborid¾inálských umìlcù nás pøekvapily. Nìkteré postavièky mìly na hlavách skafandry. ®e by tyto pøírodní umìlce v dávných dobách navštívili i mimozemš»ané?
Malovali zøejmì, co vidìli na vlastní oèi a to pøírodními barvivy, které si míchají do rùzných tónù. Teorie terestialù hladila srdce Vladimíra. ®ádná jiná teorie podlo¾ená skepticismem se ho nedotýkala. Prostì malovali UFO a je to. V skrytu duše mo¾ná závidìl tìmto umìlcùm, nebo» jemu se tato èest setkat se s ufónkama ještì nenaskytla, aè by si to moc pøál. UBIRR ROCK oblast pøedala australská vláda pøibli¾nì roku 2000 do rukou domorodých obyvatel. Mám dojem, ¾e Australané místo pouze spravují, domorodci vlastní. KAKADU pøírodní park domorodci také vlastní. Byli jsme ubytovaní v jejich resortu. Brzo ráno jsme sjí¾dìli lodí po øece YELLOW RIVER. Nìco tak nádherného jsme doposud nevidìli.
Tolik cizokrajných ptákù, jako napøíklad ptáci Jabiru (symbol domorodcù), dále divoké konì, prasata pasoucí se kolem øeky. Nevìdìli jsme, co døív fotografovat, aby nám nic z té krásy neušlo. Na nìkolika místech se pøed loïkou vynoøili poøádní krokodýli. Nahánìli svou velikostí hrùzu.Sedìli jsme v bezpeèné lodi, nehrozilo od nich ¾ádné nebezpeèí. Na jiné øece ADELAIDE jsme byli svìdky krmení krokodýlù. ADELAIDE river je zakalená, s hnìdou vodou a plná je krokodýlù. V této smradlavé vodì je jejich ráj.
Na loïce sedìlo dvacet lidí a sledovalo, jak se místní domorodec naklánìl s kladkou nad špinavou vodu s cuckem masa napíchnutým na hrot kladky. Z vody se vynoøili krokodýli rùzných velikostí a prùbì¾nì strhávali maso z kladky. Domorodec okam¾itì maso nahradil pro dalšího hladového tvora. Vtom se najednou vynoøil malý krokodýlek a sna¾il se uloupnout maso z kladky. Pøihlí¾ející se mohli potrhat smíchy. Tlamièka babyho byla malá na tak velký kus masa. Nenechal se však odradit. Podaøilo se mu po velké námaze maso uloupit. S velkým aplausem se drobek potopil a u¾ jsme se nedozvìdìli, jak s koøistí nalo¾il. Po snídani krokodýlù jsme se odebrali do aborid¾inského centra, kde byli pro zmìnu hadi škrtièi. Prùvodce se mì zeptal, jestli jsem nìkdy mìla hada kolem krku? Ne¾ jsem staèila odpovìdìt, visel mnì had za krkem. Podle mého vystrašeného výrazu mì ujiš»oval, ¾e a¾ budu modrat, vèas ho ze mne sundá. Nebylo potøeba. Had strèil hlavièku do mé kapsy u kra»asù a škrcení ho nezajímalo, byl na¾raný, to bylo jisté.
Vraceli jsme se do Darwinu pøes mìsto Katherine. Tam jsme šli opìt na loïky a projí¾dìli ú¾asnými kaòony. Ještì jsme zastavili u pole, kde se tyèily snad nejvyšší termitištì, co jsme kdy vidìli. Nìkterá a¾ deset metrù vysoká. V Lichfield parku jsme se u vodopádù vykoupali a zajeli se podívat na dílo Bernarda Havlíka, našeho krajana, který u¾ ne¾ije, ale jeho dílo - repliku hradu Karlštejna - navštìvují a obdivují turisti.
S Karlštejnem jsme se rozlouèili a tím zakonèili naši cestu v Northern Territory.
Další den ráno jsme si vyšli na procházku botanickou zahradou. Zaujaly nás tropické stromy, palmy, keøe a samozøejmì ptáci. Prostì vše, co naše oko zachytilo. U¾ od rána bylo horko. Šli jsme u¾ dost dlouho a nevzali jsme si s sebou ¾ádné pití. Míjeli jsme Golfový klub, který byl situovaný z druhé strany zahrady, avšak dost vzdálený od našeho hotelu. Vešli jsme do prostorù klubu krásnì chlazeného. Hledali jsme místo, kde si sedneme a odpoèineme. Hlavnì však se napijeme vody. Pøistoupil k nám zamìstnanec klubu s tím, ¾e tam nesmíme být, proto¾e máme obuté ¾abky a etiketa klubu vy¾aduje plnou obuv. Sandály by nevadily, ale ¾abky?. Ohradila jsem se, ¾e si koupíme vodu a pùjdeme dál. S tím nesouhlasil. Okam¾itì prý musíme klub opustit. Odcházeli jsme ¾ízniví a navíc zklamaní.
