Lidová tvoøivost a humor mají v mysli našeho lidu hluboké koøeny. Pøesvìdèila jsem se o tom jednoho rána, kdy¾ jsem si na tabuli pøed masnou pøeèetla nápis: „Polosuchý turista jen za 25 Kè“.
Úvahy nad tím, jak vlastnì takový turista vypadá, mi zpøíjemnily nìkolik dalších chvil. Mìl by být zøejmì odìn do kostkované košile, vesty s èetnými kapsami a pumpek barvy khaki. Svalnatá lýtka zdobí kostkované podkolenky a na nohou má pevnou, mírnì obnošenou obuv. Na zádech batoh, na krku dalekohled a v mu¾né pìsti turistickou hùl. Tak by ovšem vypadal turista suchý.
Jako polosuchého bych si ho dovedla pøedstavit ve chvíli, kdy ladným skokem pøekonává potùèek, noha v okované pohorce náhle klou¾e po zrádném kameni a on se zmáèí a¾ do pasu.
Obrácenì, tedy, ¾e by mìl nohy v suchu, zato hrudník a záda promoèená, by to mo¾ná také šlo.
Tomuto stavu by muselo pøedcházet velmi nedùstojné škobrtnutí o koøen stromu tìsnì pøed bystøinou. Ovšem pøedstava tuláka pøírodou, který je mokrý pouze z pravo èi levoboku mì naprosto nadchla. Vidím jej napasovaného do skalní rozsedlinky, jednu polovièku tìla se mu podaøilo pøed hustým lijákem ukrýt, zatímco ta druhá je promáèená a¾ na kù¾i.
Tyto situace vypadají sice trochu komicky, ale uvìdomme si, ¾e náš nadšený obdivovatel pøírody je v divoèinì sám a mohl se zranit èi zaklínit se tak, ¾e opuštìní jeho skrýše mù¾e být provázeno menšími, ale i vìtšími odøeninami.
Ale nechme katastrofických pøedstav. Úplnì staèí, ¾e je chudák polosuchý, mo¾ná, ¾e lesem protahuje studený vítr, který v prvním pøípadì ohro¾uje jeho ledviny a v druhém mu hrozí zápal plic. Ve tøetím obojí a navíc ho zaène bolet v køí¾i. Lze tedy zodpovìdnì prohlásit, ¾e jako favorit se mi jeví turista suchý, s polosuchým èi, nedejbo¾e, úplnì mokrým turistou není asi moc veselo.
Je tu ale ještì další mo¾nost. Toti¾, ¾e ono oznaèení se nevztahuje na momentální stav. Mù¾e se pøece docela dobøe týkat turistovy povahy. Pokud by tedy byl vylo¾enì suchý, není oè stát. Suchar bez špetky smyslu pro humor doká¾e otrávit èlovìku nejen turistickou túru, ale i celý ¾ivot. Jako dobøe stravitelný pøipadá v úvahu opravdu ten polosuchý. Také nevím, jak by se projevoval mokrý. Mo¾ná by byl trochu moc bodrý a to také není zrovna to pravé.
Poslední mo¾ností, jak pojednat tuto problematiku, je fyzická podoba. Suchého turistu bych si dovedla pøedstavit jako opáleného a vìtrem ošlehaného vysokého chlapíka, bez gramu tuku na vypracovaném tìle, leè trochu moc šlachovitého. Mokrý ve mnì vzbuzuje pøedstavu obtloustlého, trochu zadýchaného a hodnì zpoceného èlovíèka, kterému ovšem nechybí vytrvalost.
Tak¾e kdy¾ to shrnu, zøejmì opìt vítìzí onen polosuchý. Tedy je to dva ku jedné a tak se vlastnì nelze divit, ¾e je jako hit nabízen právì polosuchý turista. A nekupte to – zvláš» za ty peníze!
Kouzlo nechtìného