Následující pøíklady tak zvané aliterace, tedy opakování stejných hlásek na zaèátku slov, je tøeba také pøijmout s velkou dávkou tolerance, o ni¾ tímto laskavé ètenáøe sna¾nì prosím. A bude to tentokrát, bohu¾el èi bohudík, i trochu kratší…
G :
Gramotný gigolo, googlovaje, gestikuloval.
Grónský generál giganticky glosoval gonokok gejši.
Gigantický, skandální neúspìch! Snad bude „H“ snadnìjší a „lépejší.“
J :
Jasné jitro, jinovatka jiskøí. Jednooký Josef jí jitrnici. Jeho jazyk jímá jídlo jako jehnìèí, jako jakýsi jed! Jatka jen jásají!
Jubilant Josef junior jezdí Jawou Jihlavou jako jogín. Jeho jízda je jedineèná, jeho Jawa jakbysmet! Jen Japonci jízlivì juchají.
K :
Karel Koneèný, kladenský kleptoman, koèíroval královský koòský kabriolet. Kradení koníci klusali krásnou kvetoucí kvìtnovou krajinou ke Krkonoším, kolkolem klid. Klapot koòských kopyt kolísal, Karel klimbal, kebuli klonil ke kozlíku. Konì klopýtli. Køap! Kolo køaplo, klasický kardinální karambol! Karel kleèmo kolosálnì klel. Ke karambolu kráèí Krakonoš. „Krucifix! Kdo kleje? Kdo kòuèí? Kuš!“ - konejší krkonošský král Karla Koneèného. Kouzelná „K“ kompozice konèí, kam koukneš, ký¾ený klid! Konec!
Koneènì po èase opìt nìco pøijatelnìjšího. Kdy¾ se chce, tak to jde! (To jsem ale psal u¾ nìkolikrát! Tentokrát teda krátké a se støídavým úspìchem…
Text: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: František FrK Kratochvíl
