Dny evropského dìdictví 2023
Návštìvu míst, kam se èlovìk bì¾nì nedostane, umo¾òující se vrátit i v èase do dávné historie, to jsou Dny evropského dìdictví. Mezi taková ménì pøístupná místa v Ústí nad Labem patøí i administrativní budovy Spolchemie.
Historie Spolku spadá do roku 1856, kdy byla zalo¾ena akciová spoleènost Rakouský spolek pro chemickou a metalurgickou výrobu, se základním kapitálem jednoho milionu zlatých rakouských korun. Akcionáøi byli známé a bohaté osobnosti té dobyby ¾ádný Èech nebyl tak bohatý, aby se mohl stát akcionáøem. Vznikl na zelené louce a ovlivnil ¾ivot mìsta i obyvatel na další století. Rozhodnutí pro malé mìsto bylo z dùvodu rozvíjející vodní a vlakové dopravy, vodní zdroje pro výrobu a hlavnì blízkost k nìmeckým solným dolùm, základní suroviny pro výrobu. V této dobì se zaèíná rozvíjet prùmysl textilní, skláøský, keramický a zemìdìlství, v blízkém okolí byly bohatá nalezištì hnìdého uhlí. Výroba se zamìøila na jejich potøeby, sodu, kyseliny sírové a chlorovodíkové, a chlorové vápno. Byly vybudovány vlastní laboratoøe, první v rámci Rakouska-Uherska, pro zjiš»ovaní kvality pøivá¾ených surovin a kontrolu kvality vlastních výrobkù. V neposlední øadì i pro dùle¾itost vlastního výzkumu. Výroba se rozšiøovala, Spolek se podílí na výstavbì továren v zahranièí, uzavírá kartelové smlouvy, nakupuje a prodává licence.
K výrobì se pøidru¾ují další nezbytné provozy, jako byla vlastní sklárna na výrobu demi¾onù pro transport kyselin. V roce 1901 dochází k elektrifikaci závodu. Spoleènost tedy byla velmi bohatá a na jejich reprezentaèních sídlech je to znát. První administrativní budova byla postavena ve stylu neogotiky architektem Robertem Langsem s výzdobou malíøe Josefa Reinera v roce 1895. Na první pohled se svou hodinovou vì¾í pøipomíná zámeèek. Ji¾ na vstupní chodbì si návštìvníky prohlí¾í a mo¾ná i kontroluje sám pán architekt. Ne¾ vás ohromí malby Josefa Reinera nad schodištìm, mimochodem zrestaurované, upoutá pozornost velký krb u vchodu. V prvním patøe, kam se dostanete po širokém schodišti, vás oèekává pùvodní zasedací místnost. Na schodišti se ohlédnìte ke vchodu, kde vystupují ze døevìného obkladu stìny dvì døevìné busty prvních význaèných øeditelù, zejména pøipomíná nejvýznamnìjšího Dr. Maxe Schaffnera. A nejspíše se pohledem, stále kochají tìmi nádhernými malbami pøedstavující úèel, pro který podnik vznikl.
A pokud nepøehlédnete na prostøedním obraze sedícího mu¾e v hnìdém kabátì, tak vìzte, ¾e to je pan malíø osobnì. Zato vy vidíte od nich i krásnì vitrá¾e u vchodových dveøí. Zasedací místnost vypadá, jakby ji právì tehdejší akcionáøi opustili. Na stropì vévodí ohromný lustr pamatující rozsvìcování plynem. Kdy¾ se u¾ díváte nahoru na nìho, nepøehlédnete krásný kazetový strop, pod kterým vám malíø opìt pøipomene, k èemu podnik slou¾il. Jistì jste zaregistrovaly i prùduchy na stìnì, tak to se dole zatopilo v krbu a místnost se pøes nì ohøívala. Nábytek, tedy velký stùl je pùvodní, pouze ¾idle dostaly nový kabát.
Ovšem budova slou¾ila hlavnì jako velká laboratoø, do laboratoøí pøístup nebyl, ale zahrály si v nìkolika filmech toèených v Ústí nad Labem. V roce 1930 vzniká nová správní budova, a obì budovy byly spojeny propojovací chodbou. Dnes u¾ má pùvodní správní budova nového majitele a tak prùchod byl zazdìn. Zámeèek zùstává v pamìti pamìtníkù jako Výzkumný ústav, kterým dlouhá léta byl. A nová správní budova? Tak to je další kapitola v historii Spolchemie.
