Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohdan,
zítra Ev¾en.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

LÁSKA V KNEDLÍKU
 
Sedím na lavièce pøed kostelem a vìøím. Vìøím, ¾e po mši koneènì všichni vyjdou. Zatím vyšel jen holub domácí a šnìruje si to ke mnì. Hlava mu jede v rytmu techno music a s ka¾dým krokem vy»ukává zobákem do vzduchu morseovku. Techno vypne, a¾ kdy¾ se pøede mnou zastaví. Koukáme na sebe. Tak ten se zamiloval. Do mojí tortily. Nedám! Odmìna za krmení téhle holubí helikoptéry je smradlavý koláè na autì. Kdyby koláè! Minule to byla pizza pro šest osob. Musela jsem pou¾ít škrabku na sníh a vyšetøování uzavøít tím, ¾e kráva lítá. Tohle nemohlo vypadnout z holuba. 

Najednou se holub vznesl. Výhled na mùj obìd mu toti¾ zastínilo nìco, co se nedá sníst. Èasopis Probuïte se! Tak¾e mo¾ná ani èíst. Kdyby se ten èasopis jmenoval Najezte se, zvedla bych hlavu ochotnìji. V tomhle jsme byli s holubem za jedno. Tak teï jsme na mou tortillu pro zmìnu tøi, sakra. Já a dvì seniorky. "Pøemýšlela jste o konci svìta?" Øekla ta s brýlemi pùjèenými od mé èestináøky. "Ano, konec svìta nastane, kdy¾ se teï nenajím." Èeštináøka pozvedla oboèí smìrem k té druhé, která mìla baloòák zapnutý od krku a¾ po poslední knoflík u kolenou, co¾ pøi jejím obvodu pasu pùsobilo, jako by byla v pytli. Vysoké kozaèky pod pytlem jen potvrzovaly, ¾e jde sbírat brambory, nikoliv Jehovovy fanoušky. A z pytle se ozvalo: "Víte nìco o lásce?" 

No nazdar! Na zkoušku chodím v¾dycky našprtaná. Jen¾e já ta skripta ani nevidìla. Ani jejich autora. Ale lásku jsem vidìla. Tak to nìjak vokecám. Láska má hlavu i patu. No, ne v¾dycky. A navíc hlavu nìkdy ztrácí a èasto je i slepá. Má velikánské rozpìtí pa¾í a velkou sílu, proto¾e obejme víc lidí najednou a pøenáší hory. A umí malovat. Naoko pou¾ívá jen èervenou barvu, ale v zásobì má nepøeberné mno¾ství barev a odstínù. A velká ústa. Slyšíte o ní všude. Rozhodnì má bijící srdce. Jeho intenzitu hladiny zvuku popsal ve svém díle Decibely lásky známý láskofil Michal David. A taky má nohy. Prochází toti¾ ¾aludkem! Teda mohla by. Kdybych tu teï neskládala zkoušku z lásky. 

Láska je všude. Našla jsem ji tøeba v knedlíku. Kdy¾ øeknu mámì, ¾e chci k obìdu jen tøi knedlíky, poèítám s tím, ¾e tam stejnì prskne ten ètvrtý. To je ten láskyplný. Nakonec se cpu knedlíky šesti, abych lásce uèinila zadost. Jen máma toti¾ umí všechnu lásku zavaøit do knedlíku. Poèet knedlíkù se s vìkem potomka pochopitelnì mìní. Ale mámy láska nikdy.

Sedím na lavièce pøed kostelem a kruèí mi v bøiše. Holub somruje jinde a laskavé dámy tu zakoøenily jako rozpínavý bøeè»an. Z pytle se rozsypaly vìty o Nìm, který nejspíš stvoøil i ten knedlík. Èeštináøka pøikyvuje. Laskavì. Jak jinak. Chci z lásky za jedna. Ale láskou se nenajím. Potøebuju rychlé obèerstveni.

 

McDonald! I tam jsem vidìla lásku. Nešlo ji pøehlédnout. Vypadalo to, ¾e nìkdo z chumlu lidí chce zrychlit rychlé obèerstvení: "Hamugl, hamugl!" Šum provozu trochu utichl. Rychlá obsluha nezrychlila. "Hamugl!" Od stolu se zaèali vyklánìt lidi s plnou pusou. Tak to tam snad musí být sám Brat Pitt. Aè hladová ve frontì, taky jsem se vyklonila. Stál tam obyèejný, témìø dospìlý kluk. Rytmicky se kýval do stran. Vedle nìho stála drobná ¾ena a dr¾ela ho za ruku. "Hamugl!" Zase. S ka¾dým dalším hamuglem se k nìmu pomalu naklonila a nìco mu zašeptala. Podaøilo se jí tím oddálit další hamugl a roz¾výkat lidi u stolu. Nevím, kolik odvahy máma takové celebrity spotøebuje, a kolik pozornosti vydr¾í. Nevím, kolik hamburgerù spotøebuje mentálnì posti¾ené dítì. Tuším však, ¾e spotøeba lásky jeho mámy bude rovna spotøebì hamburgerù v Evropì.

Sedím na lavièce pøed kostelem a èeštináøka mì poøád pøetahuje do nebe. Nejsem holub! Chci zùstat na zemi. Tak to asi nebudu vyvolená pøe¾ít Armagedon. Stejnì to nepøe¾iju, kdy¾ nejsem vyvolená ani se najíst.

Nemohu dìlat zkoušku nalaèno. Pøed zkouškou mám v¾dycky navaøeno. Kdy¾ se šprtám, objeví se mi rajská na zahrádce. Vá¾nì!  Hned za plotem. Kdy¾ mám nudli u nosu, najdu tam hovìzí vývar. Nebo koláè k snídani. To tam pøece musí dávat láska. Nebo moje kamarádka. Musím ji ale vracet krabièky. 

Sedím na lavièce pøed kostelem a vedle nakousnuté tortily mi pøistála ta skripta s názvem Probuïte se. Nejspíš jsem neprospìla. A mám se asi uèit. 

 
Já se ale lásku šprtám. Fakt! Tøeba kdy¾ píšu zápoèty z tìláku. V èeštinì to jde v¾dycky dobøe, ale v ruštinì se trápím. Nejde mi do hlavy, paèemu Nas»a z Rasiji nìpanimála podmínky k zápoètu. "Ja nìvìdìla, já zabýla.'' Kdyby to byla jen Nas»a, ale ona je to ka¾dý semestr Irina, Polina i Galina. Takové matrjošky. Liší se velikostí, vymalované jsou stejnì a uvnitø je prázdno. A» si. Ale já za tìmi vrstvami nátìru oblièeje ètu pýchu. Éto ja chaèù zabí». Ruské studentky èeské vysoké školy.
 

Máòa, Anèa, Janèa tu potily krev a matrjošky byly místo toho zakousnuté nìkde do Ivana a teï pyšnì po¾adují zápoèet. To, co jim nepatøí. Jak ruské! Tak v duchu pøeskakuju ošklivé stránky v uèebnici dìjepisu a šprtám se lásku bez pøedsudkù. 

Sedím na lavici v kostele nasycena a vìøím. Vìøím, ¾e v tom zvláštním tichu najdu sebe. A mo¾ná i kousek lásky. Ty dvì vyslankynì lásky nade mnou zlomily hùl. A já to ještì chtìla zachránit Mufikem.

Ona ho teda oslovovala Mufíku. On byl š»asten, pøesto¾e mu chlapi v posilovnì øíkali Bejku. On jí øíkal, myslím, Pufíku. Ka¾dopádnì mìli urèitì mocinky lowe, proto¾e Mufík mìl na lopatce vytetováno Pufík forewer. Jejich lavískovaní bylo úplnì roztomilouèký a úplnì bez mráèku, proto¾e mìli hodnì lajkù na Facebooku. Taky mìli tu nejvíc nejpohádkovìjší svatbu. Proto¾e Mufíka pod vobraz a hysterického Pufíka nikdo nefotil. 

Po dvaceti letech se Pufík forewer na lopatce vyvìsil. A leccos dalšího se na tìle vyvìsilo. Mufík poznal domov podle zapnutého rádia. Ka¾dý den poslouchal události dne. A oèekávané události. Ne. Tak to není rádio. To je Pufík. Sakra! Potøebuje záznam. Øíkala, ¾e šéf koukal kolegyni do výstøihu nebo byl na exkurzi kozí farmy? Má vzít zítra Marušku ze školky nebo do školky? Nezeptá se. Zase by hráli ten jejich ping-pong:
"Ty mì vùbec neposloucháš!“
"Ty mì taky ne!“
"Proè teda nevracíš to sítko zpátky do døezu?“
"Proto¾e ti od postele odnáším smradlavý fusekle!“

Který blbec mu poradil vytetovat si na lopatku i její fotku? Odstranit tetovaní bude stát majlant. A bude to bolestivé pro všechny. Tak vrátil sítko do døezu, odnesl fusekle a Marušku vzal do školky i ze školky. A všichni vyrazili na kozí farmu. 

 

Ještì pøed rokem mu Pufík vynadala do dìdkù bláznivých, kdy¾ jel nakoupit na kole: "Jestli tì klepne pepka, tak domù nechoï." Jeho svaly u¾ dávno ochably, ale ve vìkové kategorii 70+ je poøád za Bejka. Místo èinky teï svírá houbu a s pokusy o jemnost omývá Pufíka. Jak by si teï pøál zahrát si ten jejich ping-pong. Ale ona u¾ nemá sílu. V té zvrásnìné, nešikovné, jemnì chvìjící se ruce, v tom ochotném sestupu z Bejka do peèovatele, tam se pøece musí skrývat pravá láska. Láska vydøená na sítkách ve døezu a smradlavých fuseklích. Pufik forewer!

Z lásky Jehovovy jsem propadla. Ale to nevadí. Budu klidnì dál uctívat svùj papiòák. Cítím lásku, kdy¾ vaøím guláš pro rodinu. Nebo je to cibule? Mù¾u si postavit oltáø ze špinavého prádla, proto¾e bez lásky bych ho vyházela oknem. Modlit se k línému cvièenci, proto¾e nemít lásku k práci, musela bych ho honit po dvorku s bièem. 

Mù¾u zalo¾it sektu z našeho cvièebního spolku. Pravidelnì se scházíme ke zpovìdi. Máme smíchový sbor. Rozvrh cvièení je naše bible. I Satana máme. Kdy¾ vytáhnu posilovací gumièky, všichni se pokøi¾ují.
 
Láska je schovaná všude tam, kde chceme, aby byla. Jestli máme mozek a srdce vìtší ne¾ holub a umíme èíst, èíst mezi øádky, mù¾eme ji i vidìt.  Klidnì v Jehovovi nebo v knedlíku. Konec svìta toti¾ nastane, a¾ uvidíme jen ten knedlík. 
Terezie Èerbáková
***
Kolá¾e Eva Rydrychová
Ilustrace: https://www.kozimleko.cz/
Rozhovor s Terezou Èerbákovou "Jsem majitelkou pokladu, heè"
Profesní webové stránky:
http://www.squashpark.cz/cs/web/treneri/terezie-cerbakova 
http://ktv.vscht.cz/lide

Zobrazit všechny èlánky autorky
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 20.02.2022  13:23
 Datum
Jméno
Téma
 20.02.  13:23 Vladimír Køí¾
 26.01.  14:36 Petr Korecký Èasy se mìní...
 24.01.  22:45 Terezie Èerbáková
 24.01.  21:25 Tomá¹ Záøecký
 24.01.  21:25 Ivan
 24.01.  20:39 Vesuviana
 24.01.  19:50 Renata ©.
 24.01.  15:24 Evussa
 24.01.  09:47 Pøemek
 24.01.  09:09 Von