Nedávno opublikovaný èlánek „Neobyèejná setkávání s M. Zikmundem“ mne velmi zaujal a oslovil. Mám rád lidi, kteøí jsou všestranì talentovaní, jen tak se nièeho nezaleknou a pustí se i do vìcí jim nebezpeèných. Mezi nì urèitì patøí i spisovatel, cestovatel a velký pøítel Miroslava Zikmunda a hudebního skladatele moøeplavce Eduarda Ingriše - Vladimír Køí¾. A tak jsem se rozhodl ho ètenáøùm více pøiblí¾it.
Jedna pozoruhodná a zajímavá pøíhoda jeho ¾ivota se stala, kdy¾ Vladimír Køí¾ byl jmenován v komunistickém Èeskoslovensku honorárním konzulem malého monarchistického kní¾ectví HUTT RIVER v západní Austrálii. Krátce po jmenování kní¾etem Leonardem I. se stal komunistùm trnem v oku. Státní tajná bezpeènost byla povìøena, aby tohoto pro nì nebezpeèného èlovìka, sledovala. Co všechno se kolem toho odehrálo se ètenáøi dovìdí z následujících øádkù.
Václav ®idek
* * *
Jak honorární konzul kní¾ectví HUTT RIVER vzbudil zájem STB
Dr. Vladimír Køí¾ se narodil 20. 7. 1948 v Jihlavì. Po absolvování jihlavského Gymnázia a vojenské slu¾bì studoval pedagogiku a vzdìlávání dospìlých a byl metodikem pro mimoškolní vzdìlávání na tehdejším okresním kulturním støedisku v Jihlavì. Jeho první cesty vedly do východního Nìmecka, Bulharska, Rumunska a pozdìji také do Uzbekistánu, Kyrgistánu, Mongolska a severní Koreje. Reportá¾e a èlánky, které napsal ze svých cest po tìchto zemích a doprovázel je vlastními fotografiemi, vycházely v èasopisech Lidé a Zemì, Ahoj na sobotu, Naše rodina a mnoha dalších. Ze svých cest psal i básnì, které vydával jako novoroèenky pro své pøátele. O svých cestách pøednášel Vladimír Køí¾ na mnoha místech naší republiky. Byl èlenem Orient Klubu v Pøelouèi, aktivnì se úèastnil jeho akcí a pøednášel také na setkáních cestovatelù v Muzeu dr.Emila Holuba v Holicích.
V roce l976 navázal korespondenèní styky s Leonardem I., panovníkem malého kní¾ectví HUTT RIVER v západní Austrálii severnì od Perthu. Státeèek vznikl v roce 1970 na základì starých zákonù a uznání anglickou královnou. Vladimír Køí¾ byl v tém¾e roce kní¾etem a vládou této zemièky jmenován honorárním konzulem v tehdejším Èeskoslovensku. Spolu se svými pøáteli a pøíznivci se vìnoval propagaci malé monarchie (propagaèní letáèky, které byly rozesílány po celé republice, mapky jak cestovat do kní¾ectví atd.). Ve svém bytì v Jihlavì zøídil konzulát, kam se sjí¾dìli zájemci o cestování do Austrálie, ale také zástupci vìdeckých nebo obchodních institucí. Jeho aktivity ale vzbudily také zájem tehdejší STB, Vladimír Køí¾ musel brzy nato odejít ze zamìstnání v kultuøe a pùsobil jako prùvodèí na ¾eleznici a pozdìji recepèní a noèní vrátný v malém hotelu. Byl mu odebrán pas, tak¾e mu bylo znemo¾nìno cestovat a po zákazu novinám a rozhlasu také publikovat. Policie také kontrolovala a zabavovala veškerou korespondenci se zahranièím. Rozhodl se proto emigrovat a v roce 1984 odešel s pomocí vlastnoruènì vystaveného diplomatického pasu (roku 1979 ho kní¾e staèil ještì jmenovat øádným konzulem) pøes Rumunsko do Jugoslávie a Rakouska, odtud o rok pozdìji do Spojených státù, kde se usadil v San Francisku a pracoval v kulturním a kongresovém centru.
O svém útìku napsal knihu "Neobyèejné cesty", která je zároveò i cestopisem, proto¾e v ní popisuje své cesty po Mongolsku, Rusku, severní Koreji a Støední Asii.Vyšla v roce 1992 a v tém¾e roce ji uvedl jako èetbu na pokraèování èeský rozhlas na stanici Praha.
V Kalifornii se stal blízkým pøítelem a spolupracovníkem známého skladatele, cestovatele a moøeplavce Eduarda Ingriše, od kterého èerpal vìdomosti a poznatky k cestám po severní, støední a ji¾ní Americe a do Tichomoøí. Podnikl cesty po Spojených státech východní Austrálii, Kanadì, Aljašce, Mexiku, Guatemale, Kostarice, Hondurasu, projel Peru, Brazílii, Argentinu, Ji¾ní Koreu. Z ostrovù pak napø. Portoriko, ostrovy Havaje, Tahiti a Fid¾i. V roce 1991 se Vladimír Køí¾ vrátil do Èeské republiky a od té doby ¾ije støídavì v Jihlavì a v San Francisku, kde vyšla jeho kniha v angliètinì pod názvem "The Road". Vydal také své básnì, inspirované toulkami po mnoha zemích "Pozdravy z cest" a knihu cestopisných reportá¾í "Na dalekých toulkách".
Vladimír Køí¾ je èlenem Obce èeských spisovatelù a èestným èlenem Klubu cestovatelù Hanzelky a Zikmunda GLOBE v Prosimìøicích, kde vyšla jeho další kní¾ka reportá¾í z exotických cest svìtem "Znovu na toulkách". V San Francisku byl nìkolik let zpravodajem rádia Impuls, nyní pùsobí jako zahranièní zpravodaj rádia Vysoèina v Jihlavì, pøednáší o svých cestách a aktivnì se úèastní ka¾doroèních setkání klubu Globe v Prosimìøicích.
Nedávno opublikovaný èlánek „Neobyèejná setkávání s M. Zikmundem“ mne velmi zaujal a oslovil. Mám rád lidi, kteøí jsou všestranì talentovaní, jen tak se nièeho nezaleknou a pustí se i do vìcí jim nebezpeèných. Mezi nì urèitì patøí i spisovatel, cestovatel a velký pøítel Miroslava Zikmunda a hudebního skladatele moøeplavce Eduarda Ingriše - Vladimír Køí¾. A tak jsem se rozhodl ho ètenáøùm více pøiblí¾it.
