Protože si v těchto grafomanských chválách na svá stará a dále neustále stárnoucí bedra nakládám čím dál tím těžší úkoly – tedy alespoň dle mého, možná příliš domýšlivého, názoru – musím zařadit nějakou prkotinu, prostě něco lehčího. A myslím, že se na to hodí právě detail, což je pojem, kterým běžně označujeme právě bezvýznamné, zanedbatelné maličkosti – prostě prkotiny. Přitom přesný výklad je poněkud širší.
„Detail je součást většího celku, podrobnost, dílčí pohled nebo i zvětšený výřez obrazu či záběru.“ Jistě tušíte, kam na tato moudra chodím… Ale v té moderní studnici znalostí najdeme i další chvályhodné zajímavosti o detailu. Například, že ten termín pochází z francouzského slovesa détailler, které znamená krájet, rozdělovat. A původně se toto slovo používalo ve spojení – vendre en détail, tedy – prodávat v drobném, doslova v rozkrájeném stavu to, co obchodník nakoupil en gros, tedy ve velkém. Dokonce i u nás v v Čechách se kdysi obchodníci dělili na detailisty – maloobchodníky a grosisty - velkoobchodníky. A tady je na čase konečně zapojit vlastní invenci.
Možná je škoda, že super-, hyper- a gigamarkety zcela nahradily detailisty, takže už nemůžeme sledovat, jak se na pultech malých krámků odsekávají z velkých homolí kousky cukru, či jak se v mlékárnách nalévá čerstvé mléko z velkých konví do našich malých bandasek.
Neplačme však nad rozlitým mlékem a podívejme se na další detailisty a detaily. Dovolím si připomenout dva skvělé výstupy na toto téma.
Nejprve nádherná scéna z předválečného filmu Hej rup. V noclehárně pro bezdomovce zkrachovalý milionář Werich podrobně vysvětluje nezaměstnanému Voskovcovi, jak kde investoval, kde vydělal a jak nakonec ztratil miliony. Na vedlejší posteli počítá další nocležník své halíře, a když to Werich vidí, tak pronese – á, pán je detailista! A pak si jdou všichni ke správcovi noclehárny pro drbátka na štěnice.
A asi o padesát let později v jednom televizním silvestrovském pořadu vyprávěl Otakar Brousek nejstarší svým nenapodobitelným recitátorským hlasem anekdotu o malém knoflíku na břiše. Ten v jedné královské rodině přičarovaly sudičky dlouho očekávanému princi a u kolébky mu věštily báječnou budoucnost, kterou mu zajistí stisknutí toho knoflíku. Varovaly však všechny, že se ten zajímavý detail na princově bříšku nikdy nesmí utrhnout! Anekdota byla dlouhá a končila – jak jinak – zajímavou pointou. I když knoflík byl po dlouhá léta střežen jako oko v hlavě, těsně před svatbou se princi znelíbil.
Neodolal, svůj břišní knoflík utrhl a upadla mu – s prominutím – prdel! Ano, přesně tak to řekl ten skvělý recitátor. A to je přímo báječná nahrávka na nejdůležitější chválení detailu.
I když je detail často opravdu velmi bezvýznamný, najdeme celou řadu příkladů, kdy naopak na něm závisí mnohé, někdy i to nejdůležitější! Němčina má dokonce jedno pozoruhodné přísloví – Der Teufel sitz im Detail – tedy – Čert vězí (sedí) v detailu!
Víme dobře, jak takový detail, jako je desetinná čárka, může změnit číslo tak, že ministr financí zešílí a bankéři skáčou z oken. Jak může zdánlivě nedůležitá malá součástka třeba na letadle způsobit nevídanou katastrofu. Jak může nevhodně pronesené slůvko způsobit diplomatický nebo ještě větší celosvětový problém. Jak může nezapnutý knoflíček – u žen nad pasem, u pánů pod pasem – zcela zhatit kariéru nešťastnice či nešťastníka.
Anebo něco naprosto pozitivního třeba z uměleckého soudku.
Jak nádherně obohatí vhodný detail třeba společenský oblek, či obraz, docela malý trylek hudební skladbu, vtipné jméno literární postavy leckterý román, zejména humoristický, drobný bonmot dlouhý projev, a jistě by se dalo pokračovat.
A ještě něco možná nejzajímavějšího – ve filmu je detail ten největší obraz, který na plátně můžeme vidět! Takže pozor – není detail jako detail! Mlsný jazýček pejska na této fotce to dokazuje.