Ludmilu Lojdovou jsem mohla poznat pøi pøíle¾itosti její autorské výstavy roku 1980 v rodném Rychnovì nad Knì¾nou. Nad kresbami, ilustracemi a grafikou jsem souhlasila se slovy Miroslava Horníèka, ¾e je v nich smysl pro humor, který u jiné ¾eny nezná. Mám-li napsat o její kní¾ce Láskyplné horory, pak musím sdìlit více i o její výtvarné stránce.
Výtvarno
Ludmila Lojdová absolvovala filozofickou fakultu s výhledem uèit. Pro umìleckou cestu mohla èerpat od rodièù: matka klavírní virtuoska, otec akademický malíø a sochaø. Dcera Ludmila se pozdìji kromì kresby proto projevila i jako sochaøka a návrháøka filmových a divadelních kostýmù, pøedevším pro legendární pøedstavení Zvonokosy. Po víceleté pøestávce, kdy pùsobila jako pedagog v pohranièí Orlických hor a v Praze, se k výtvarné èinnosti vrátila s velkým nasazením. Stihla ilustrace k sedmi desítkám knih, návrhy plátù, dostávala pøední ceny v mezinárodních soutì¾ích. Byla autorkou èeské expozice pro výstavu dìtské knihy v Bologni. Výtvarné stránky ke kreslenému filmu, jeho¾ základem byly verše G. Apollinaira. Autorkou domácí i zahranièní reklamy. Má na kontì øadu øadu samostatných a kolektivních výstav.
Výstavu v Kutné Hoøe v galerii hotelu U Kata zahájila akad. malíøka Ludmila Lojdová
Hlavním výtvarným vyjadøovacím prostøedkem Ludmily Lojdové v¾dy byla a je linka-èára. Nejen vykreslující krásné tvary, ale stejnì tak linka-èára útoèná, nepøíjemná, provokující, zpytující. Zasahující cit, dìsící, šokující. Která nás rozesmává, dojímá, pøináší štìstí, urèuje linii ¾ivota. Linka-èára jako symbol komunikace, prostøedek k citlivému vyjádøení vnitøních pocitù, kterým rozumí naše srdce. Èára-Linka inteligentní i sugestivní k vyjádøení vztahù. Zobrazující obrysy zobatých ptákù, bøichatých postav, stvùrek, skøítkù, skøetù, andìlù. A èertù: bytostí škádlivých a provokujících, zlomyslných našeptávaèù lidských choutek a slabostí, bavících se na náš úèet a (pro rovnováhu) i ponoukající k nádherným bláznivostem, k dobrodru¾ným èinùm, hodných pravé odvahy.
Literatura
Ludmile Lojdové výtvarné vyjadøování pøestalo staèit. V posledních deseti letech proto zaèala navíc psát. Vznikly „Pohádky na ruby“. Èlánky do Literárních novin, texty k omalovánkám. Fejetony do renomovaných èasopisù. Od roku 2005 pøispívá povídkami a ilustracemi do èasopisu Èeský dialog a ka¾doroènì do Èeského kalendáøe. Její literární èinnost vyústila ke konci roku 2013, kdy vyšla její kní¾ka „Láskyplné horory“. Velmi vtipnì jsou zde sestavena slova a vìty do úvah, glos, postøehù, krátkých povídek. Ètenáø sice tuší, kam v nich autorka smìøuje ale v ka¾dé nás pøekvapí vyústìním-závìrem. A nemáme pøi ètení vùbec pocit, ¾e – oproti její výtvarné tvorbì – tato literární ...není ono, všechno je ... pøíliš po lopatì a tak ...závistivì ( mínìn je tu literát-pozn. autorky) pokukuje po kreslíøi, který vezme do ruky pero, zatanèí špièkou po papíøe pár piruet a hle, myšlenka je tady, vyslovená lapidárnì s lehkonohým kouzlem..." (Miloš Macourek-v doslovu ke kní¾ce). Ludmila Lojdová tvoøí velmi lehce a s bravurou nezapomenutelnou linku své kresby. A zároveò doká¾e z pismen vykouzlit krásné piruety a variace, které jsou tu nádherným taneènì literárním útvarem.
Ten, s kresebnými ilustracemi umìlkynì, vytváøí vtipný, humorný, poetický fantazijní celek. Nejbì¾nìjší pøedmìty, události, pøíroda v jejích promìnách jsou tu zachyceny s plnou vahou nì¾nosti a ¾enskosti, s láskou a pokorou k rodnému místu a kraji, k pøedkùm, rodinì. Ke všemu ¾ivoucímu a ¾ijícímu. Prostøednictvím zá¾itkù z bezprostøedního okolí a ze svých pocitù nám autorka pomáhá pochopit skøítky i skøety, èerty i andìly našich vlastních ¾ivotù.
Smysl pro humor, násoben zde i schopností „dìlat si legraci sama ze sebe“, je souèasné literatuøe ojedinìlý. Kní¾ku „Láskyplné horory" Ludmily Lojdové pøeètete jedním dechem.
Láskyplná umìlkynì
Literatura
kreslíøi, který vezme do ruky pero, zatanèí špièkou po papíøe pár piruet a hle, myšlenka je tady, vyslovená lapidárnì s lehkonohým kouzlem..." (Miloš Macourek-v doslovu ke kní¾ce). Ludmila Lojdová tvoøí velmi lehce a s bravurou nezapomenutelnou linku své kresby. A zároveò doká¾e z pismen vykouzlit krásné piruety a variace, které jsou tu nádherným taneènì literárním útvarem.