Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Památka zesnulých,
zítra Hubert.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dárcovství krevní plazmy

Odpovídá MUDr. Jana Zítková, lékaøka plazmaferetického centra Amber Plasma

Co je krevní plazma a k èemu je v tìle dobrá?
Plazma je tekutá èást krve, která tvoøí 55 % jejího objemu. Je to nosiè pro èervené krvinky, bílé krvinky a krevní destièky. Kdybychom tyto elementy z krve odebrali, plazma sama o sobì má ¾lutou barvu. Èervenou barvu plné krve toti¾ zpùsobují èervené krvinky. Plazma je tvoøena z 90 % z vody a dále jsou v ní obsa¾eny plazmatické bílkoviny, hormony, enzymy, vitaminy, minerální látky, cukr. Bílkovin je v plazmì pøes 120 druhù a plní ¾ivotnì dùle¾ité funkce, jako je napøíklad obrana proti infekcím nebo srá¾ení krve pøi rùzných poranìních. Vzhledem k tomu, ¾e dospìlý èlovìk má asi 5–6 litrù krve, objem plazmy u èlovìka je odhadem kolem 3 litrù, tak¾e je to opravdu velká èást.

Je mi 50 let a chtìla bych darovat plazmu. Nejsem na to u¾ stará? A jak èasto mohu v tomto vìku darovat?
Darovat plazmu mù¾e ka¾dý zdravý èlovìk od 18 let, vìtšinou do 65 let, prvodárce musí pøijít do 60 let. Urèitì tedy stará nejste, ale zále¾í samozøejmì na zdravotním stavu, který pøi první návštìvì posoudí lékaø. A pak také zále¾í, jak se bude zdravotní stav vyvíjet, proto jsou naši dárci pravidelnì kontrolováni. Vzhledem k tomu, ¾e se jedná o odbìr, který je pro tìlo energeticky ménì nároèný ne¾ odbìr plné krve, mù¾e se v Èeské republice darovat ka¾dých 14 dní. Je však dokázáno, ¾e veškeré odebrané slo¾ky plazmy, vèetnì bílkovin, se v tìle obnoví do 48 hodin.

Jaká onemocnìní se dají léèit léky z krevní plazmy?
Spousta pacientù se vzácným onemocnìním, jako jsou napøíklad HAE neboli dìdièný emfyzém, u¾ívá preparáty vyrobené z plazmy. Urèitì mnoho lidí zná také vrozené onemocnìní krevního srá¾ení, jako je hemofilie. Tìmto pacientùm bez (s deficitem) faktorù krevního srá¾ení se léky (s tìmito faktory vyrobené z plazmy) podávají injekènì do ¾il. Bez nich jim hrozí krvácivé komplikace a èasto nevratné poškození kloubù. Jenom pro pøedstavu: Pro léèbu jednoho pacienta s hemofilií potøebujeme za rok a¾ 1200 odbìrù plazmy od dárcù. Tak¾e je to opravdu obrovské mno¾ství dárcù, kteøí musí pøijít, aby jeden hemofilik mìl umo¾nìn normální ¾ivot a nedošlo u nìj k ¾ivot ohro¾ujícímu krvácení.

Mám vyšší krevní tlak. Mohu se i pøesto stát dárcem krevní plazmy?
Mo¾nost stát se dárcem krevní plazmy mohou zkomplikovat rùzná onemocnìní zájemce o dárcovství. Mohou to být jakákoliv vá¾ná autoimunitní onemocnìní, nádorová onemocnìní, darovat nesmí èlovìk, který u¾ívá napøíklad imunosupresiva, kortikoidy, má tøeba opravdu velké potí¾e s dýcháním, se srdeèním rytmem. Ale napøíklad zmínìný lehce vysoký krevní tlak nevadí, potenciální dárce na nìj mù¾e i u¾ívat léky. Podobnì nevadí ani lehká alergie èi mírnì zvýšená hladina cholesterolu, na kterou daný èlovìk bere léky. Je ale dùle¾ité zdravotní stav ka¾dého jednotlivce posoudit individuálnì, proto kdy¾ k nám nìkdo pøijde a chce darovat plazmu, v¾dy nejprve podstoupí lékaøskou prohlídku, vèetnì nábìru krve. Na základì tohoto vyšetøení pak lékaø posuzuje, zda se jedná o vhodného dárce.

Jaký je rozdíl mezi odbìrem plné krve a krevní plazmy?
Odbìr plné krve sice trvá kratší dobu, vìtšinou je odebráno 450 ml do 10 minut, ale pro organismus jde o mnohem vìtší zátì¾ ne¾ odbìr plazmy. Ten naopak trvá delší dobu, zhruba tøi ètvrtì hodiny a¾ hodinu, proto¾e se odebírá pøes separátor. Proto je v Èeské republice odbìr krve limitován poètem za 12 mìsícù. Mu¾i mohou darovat maximálnì pìtkrát a ¾eny, proto¾e mají celkovì ménì ¾eleza, ménì krevního barviva, mohou darovat maximálnì ètyøikrát bìhem 12 mìsícù. Plazma se obnoví do 48 hodin a mù¾e se darovat po 14 dnech, maximální odbìr je u nás povolen 25 l za rok bez ohledu na to, zda se jedná o mu¾e èi ¾enu. Mno¾ství odebrané plazmy závisí na váze ka¾dého jednotlivce.

Jak odbìr krevní plazmy probíhá?
Pøístroj, kterým krevní plazmu odebíráme, se nazývá separátor. Z jednoho ¾ilního vpichu jde nejprve krev dárce do tohoto pøístroje. Tam se buï centrifugací, nebo filtrací se oddìlí plazma. Ta se potom sbírá do speciálního vaku nebo nádoby. A oddìlené krvinky se spoleènì se speciálním protisrá¾livým roztokem zase vracejí zpìt dárci. Takto se cykluje fáze odbìru a fáze návratu, dokud se neodebere po¾adované mno¾ství plazmy, které se vypoèítává podle váhy. Odebírá se v rozmezí od 650 ml do 890 ml plazmy. Na konci odbìru ještì dárce dostane fyziologický roztok, aby ta objemová ztráta nebyla tak veliká. Mù¾e tedy dostat 250–500 ml fyziologického roztoku. Dárce proto odchází ménì zatí¾en ne¾ po odbìru klasické krve, které se odebírá 450 ml bez jakékoliv náhrady.

Mohu se k odbìru plazmy èi krve dostavit, i kdy¾ jsem nachlazený?
Dárce by mìl být zdravý, to znamená, ¾e by nemìl mít tøeba ani rýmu. Urèitì je také dobré, aby pøišel odpoèatý a vyspalý, proto¾e u zdravého èlovìka, který není vystresovaný èi fyzicky unavený, v podstatì není odbìr plazmy ani krve zátì¾í. Ale pokud by to nìkdo podcenil, co¾ obèas vídáme napøíklad u sportovcù, kteøí pøijdou tøeba 2–3 dny po závodech a odbìr u¾ pro nì potom pøedstavuje zátì¾ – jsou potom zbyteènì víc unavení, mohou mít i lehký pokles tlaku. Zároveò platí, ¾e aby byla krev co nejlepší, mìl by být dárce v kondici. Také není vhodné tìsnì pøed odbìrem kouøit, zejména se to projevuje u odbìru plné krve, proto¾e potom krvinky pøenášejí ménì kyslíku.

Jsem pravidelnou dárkyní plazmy, ale diagnostikovali mi ¾loutenku typu A. Budu moci po uzdravení pokraèovat v dárcovství?
Jestli¾e se jedná o infekèní ¾loutenku typu A, mù¾ete zaèít opìt darovat rok po uzdravení. Podobné je to napøíklad u mononukleózy. Nìkdy se lze setkat s mýtem, ¾e po onemocnìní ¾loutenkou je dárce nav¾dy vyøazen, ale to se týká hepatitidy typu B a C, kde v podstatì mù¾e docházet k tomu, ¾e v krvi mohou pøetrvávat inaktivované viry a mohlo by dojít k nákaze oslabených pacientù. Proto jsou dárci pøed odbìrem testováni na ¾loutenku typu B a C.
 
Adéla Steinová
 
 

Komentáøe
Poslední komentáø: 31.05.2024  15:54
 Datum
Jméno
Téma
 31.05.  15:54 Von
 31.05.  12:40 Vesuviana
 31.05.  12:10 Jaroslava
 31.05.  10:05 olga janíèková