Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Leopold,
zítra Otmar.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O lidech a o psech

„Èím více poznávám lidi, tím radìji mám psy.“ K takovémuto poznatku dospìlo ji¾ více lidí pøede mnou, ale jeví se býti stále aktuálním, dnes mo¾ná ještì naléhavìji ne¾ kdy pøedtím. Lidská spoleènost se dramaticky promìòuje a nabírá podob, kde rozum zùstává stát; psi se spíše dr¾í svých osvìdèených hodnot. Jsem velkým milovníkem psù a rozumím si s nimi lépe, ne¾ s mnohými lidmi. Pes je neobyèejný tvor, po více stránkách. I lidé se vyskytují v rùzných podobách, nejen velikostech, barvì vlasù èi poko¾ky, u psù však lze najít nejširší škálu plemen. Tak tøeba èivava Milly mìøila jen 10 centimetrù, zatímco doga jménem Zeus mìøila 112 centimetrù a vá¾ila 70 kilo, a pøesto nebylo pochyb, ¾e šlo o psy. U lidí a jiných zvíøat je takový nepomìr nepøedstavitelný. Tøeba liška se sice psùm dosti podobá, ale na první pohled je jasné, ¾e psem není, stejnì jako hyena, kojot nebo šakal. Zkrátka pes je pes!

Moje láska ke psùm pramení z osobní zkušenosti. Ji¾ od dìtství ¾il jsem ve spoleènosti psù, a mìli jsme jich doma dost. Jednoho z nich otec neustále prodával, nebo» zahubil nìkolik malých králíèkù. Neudìlal to ve zlém úmyslu, jen si s nimi nevhodnì hrál. A tak musel z domu, jen¾e zpravidla do tøí týdnù našel cestu domù a vrátil se. Mám tedy s psy vztah silnì pøátelský, to psi snadno poznají. U¾ Bo¾ena Nìmcová prohlásila, ¾e psi a dìti spolehlivì poznají, kdo je má rád. Minulého roku procházel jsem se v jednom pra¾ském parku a proti mnì kráèela dáma se psem. Ji¾ zdálky pes vrtìl pøátelsky ohonem a usmíval se. A kdy¾ došli ke mnì, pes se lísal a olízl mi ruku. Dáma se velice podivovala, tohle prý její pes s nikým nedìlá. „My se toti¾ známe,“ vysvìtlil jsem jí. „Já vás vidím poprvé, tak odkud vy se mù¾ete znát?“ podivila se. „Z minulého ¾ivota, já byl taky psem, jen¾e jsem zlobil, štìkal jsem na politiky a tak jsem se za trest narodil jako èlovìk. Doufám, ¾e v pøíštím ¾ivotì se vrátím mezi své!“ Ponìvad¾ ona dáma byla milovnicí psù, tak to pochopila.

Thajský král Rama devátý byl také velkým milovníkem psù. Choval jich nìkolik, ale nejvíce si oblíbil fenku, která se narodila na ulici, nemìla tedy ¾ádný vznešený rodokmen. Král o ní øíkával, ¾e je to obyèejný pes, který je neobyèejný. Pojmenoval ji Thongdaeng, mìï, podle barvy její srsti. Zajímavé je, ¾e jména všech králových psù zaèínala slovem Thong, tedy zlato. Adoptoval ji v roce  1998 a o ètyøi roky pozdìji napsal o ní knihu „Pøíbìh Thongdaeng,“ která se okam¾itì stala tak populární, ¾e bìhem nìkolika dnù byla vyprodána. Následovalo nìkolik dalších vydání. Thondaeng se do¾ila 17 let a stala se mezi thajským lidem velmi populární. Jakýsi hlupák však na Internetu toho skvìlého psa urazil, byl zatèen a ob¾alován. ®ertovat na úkor králova psa není v Thajsku legrace. Psi jsou v Thajsku velmi vá¾eni, napøíklad korunní princ Vajiralongkorn, nynìjší král Rama desátý, vlastnil bílého pudla jménem Fufu, s kterým se úèastnil i dùle¾itých jednání. Není divu, princ toti¾ povýšil Fufu do hodnosti Hlavního maršála  thajského letectva. Kniha o Thongdaeng není jen ¾ivotopisem jednoho psa, obsahuje i úvahy o spoleèenských hodnotách a pøipomíná lidem, ¾e se mnohému od psù mù¾eme nauèit. S tím lze naprosto souhlasit. Napøíklad si dovolím tvrdit, ¾e psi jsou jediné bytosti v celém vesmíru, které jsou schopny bezpodmíneèné lásky. Pes se nikdy se svým pánem nerozvede. Jsou známy pøípady, kdy pes zahynul ¾alem po smrti svého pána.

V èem spoèívá tajemství mimoøádných psích kvalit? Psi po tisíciletí ¾ili ve smeèkách a vyvinuli si tak dùmyslné spoleèenské chování. Pes je jedním z nejstarších domestikovaných zvíøat, odhaduje se, ¾e ve spoleènosti s èlovìkem ¾ije nejménì 15 tisíc let. Za tu dobu se psi nìco od èlovìka nauèili a stejnì tak i lidé pochytili mnohé kvality od psù. Psi neholdují demokracii; mo¾ná je to tím, ¾e si dobøe všimli, jaké to vùdce si lidé volí. U psù je to jinak, tam stojí v èele smeèky v¾dy ten nejschopnìjší jedinec, zpravidla pes rodu mu¾ského. A kdy¾ ten pøedák zestárne a ztratí schopnosti starat se o smeèku, na jeho místo nastoupí mladší kvalifikovaný pes. Zestárlého pøedáka ovšem nový vùdce ani smeèka nezapudí, nýbr¾ se o nìho peèlivì starají. ®e by ve vedení psího spoleèenství existovaly nìjaké intriky a podobné politické machinace nebylo nikdy slyšeno. To by toti¾ bylo v rozporu s psí kulturou. Mnohé další vlastnosti svìdèí o tom, ¾e psi jsou bytosti neobyèejnì inteligentní. Tak tøeba mezi psy se nešíøí teorie radikálního feminismu, genderových nesmyslù èi socialistických ideálù. Kdy¾ budete svému psovi vyprávìt o post-modernismu, multikulturalismu èi inkluzi, bude se válet po zemi smíchy. Psi dovedou s námi komunikovat a rozumí nám, sice vìtšinou beze slov, jen podle øeèi tìla, gest a zvukù. Dostane-li se jim øádné výchovy, nauèí se psi i mnoho slov. Tak jako snad všichni psi moje Dorinka milovala procházky, staèilo øíct „procházka“ a u¾ vystøelila ke dveøím. Kdysi mìl pøijet do Adelaidy na návštìvu docent Procházka z Prahy. Volali mne ohlednì té návštìvy z university a v rozhovoru padlo té¾ nìkolikrát slovo Procházka. Poka¾dé, jak to slovo slyšela, vybìhla pejsinka ke dveøím. Jak lze rozumìt psí øeèi? Milovníci psù to znají a tìm ostatním darmo by bylo vysvìtlovat.

Pes je tvor vynikající po mnoha stránkách, svými kvalitami snadno pøedèí èlovìka. Jeho zrak je výkonnìjší i v noci. Jeho èich je fenomenální, nebo» nìkteøí psi mají a¾ 300 milionù pachových receptorù, lidé jich mají asi 5 milionù. Psi tedy patøí mezi nejkvalitnìjší stopaøe, hledaný objekt dovede vystopovat i po desíti dnech. Dovedou spolehlivì rozlišit dva rùzné pachy, tak¾e není snadné je nìjak ošálit. Této mimoøádné schopnosti vyu¾ívá se v mnoha situacích, nejen hledáním lidí, ale i drog a jiných ne¾ádoucích materiálù v zavazadlech na letišti. Dva výzkumníci v moravské Kopøivnici zjistili, ¾e nìkteøí psi jsou schopni vycítit rané stadium rakoviny, døíve ne¾ se to podaøí moderní lékaøské technologii. Vyu¾ívání schopností psího èichu jsou nepøeberné. Psi mají té¾ vynikající sluch. Frekvenèní rozsah, který psí ucho dovede vnímat, je mnohem širší ne¾ u èlovìka, pes slyší i zvuky nad 20 tisíc Herzù, tedy to, co lidské ucho neregistruje. Psí sluch je nejen citlivý, ale i vytøíbený, psi nesnášejí hluk. Kdy¾ zahømí bouøka, psi hledají nìjaké útoèištì, tøeba pod postelí. Ne, ¾e by se báli, prostì hluk jim vadí. 
 
Proto psi nenavštìvují diskotéky, neholdují rámusivé rockové muzice, na rozdíl od mnoha lidí. I mnì ten zvukový kravál vydávaný za hudbu vadí a proto jsem zaèal komponovat hudbu pro psy, tak¾e nìco o tom vím. Psi mají dobrý hudební sluch a milují zvuky harmonické.

Sou¾ití lidí a psù je dynamické a má mnoho podob. Od èlovìka psi oèekávají nejen nìjaký ten ¾vanec, ale i laskavost a vlídné zacházení. Pes potøebuje být milován, podobnì jako dítì. Ano, rád pøirovnávám psa k dítìti tak ètyøletému, které je ještì roztomilé a nevinné. Jen¾e z toho dì»átko èasem vyroste, zaène odmlouvat a nakonec vás opustí, pokud neprovede nìco ještì horšího. Toho se od psa obávat nemusíte. Pes vás nikdy neopustí ani nezklame. Lidé však kladou na psy daleko vìtší po¾adavky, jejich bájeèných schopností nejen plnì vyu¾ívají, ale èasto i zneu¾ívají. Tak tøeba ve válce jsou psi cvièeni jako hledaèi min a mnozí pøi tom zahynou. To je neférové, co je psùm do lidských válek. Také nìkteøí chamtivci cvièí psy v zápasení, to jen aby mohli uzavírat sázky. Jak nechutné, psy by nìco tak hanebného nikdy nenapadlo. Ano, i psi se mezi sebou perou, ne ¾e ne. Pøedmìtem sporu bývá zpravidla fenka, o kterou psi bojují, jako bojovávali u nás døíve na vesnici chasníci o dìvuchy. To je v souladu s pøirozenými podmínkami. Za¾il jsem takové zápasy na ostrovì Bali, kde mladí chlapci zápolili a do krve se škrábali trnitými palmovými halùzkami. Potom je slièné dívky ošetøovaly, a i já bych se nechal zranit pro spanilou krásu tìch domorodek. U psù je však další obdivuhodná vlastnost. Jakmile se v boji uká¾e, ¾e jeden pes je silnìjší a vítìzí, druhý pes bez uzardìní pøizná svoji porá¾ku, lehne na záda a obna¾í zranitelnou èást svého tìla, tedy podbøišek. Slabší pes tak dává najevo, ¾e uznává dominantní postavení svého soupeøe. Vítìzný pes však té situace nezneu¾ije, spokojí se s takto projeveným výsledkem zápasù. U lidí to bývá jinak, vìtšina s chutí vyu¾ije pøíle¾itosti, padne-li soupeø na zem neváhá do nìho i kopat. Vskutku, morálka psù i lidí je odlišná. Zajisté, jsou i psi problematiètí, za ka¾dým takovým psem zpravidla stojí jeho majitel, který psa neumìl vychovat, pøípadnì ho i týral. Základní temperament psù je dobrotivý, mìl jsem mo¾nost studovat jejich
 
 

pøirozenost na Východním Timoru, kde chování vìtšiny psù není ovlivnìno èlovìkem. Pozorovat jejich hry a rituály bylo zajímavé a inspirující.
Jedním velkým, øekl bych hlavním problémem, který mù¾e ve vztahu èlovìka a psa nastat je, kdy¾ si poøídíme nesprávného psa. A stává se to èasto. Mezi psy najdeme nepøebernì druhù i charakterù. Zvolit si správného psa je nároènìjší ne¾ se o¾enit èi vdát. Nemìlo by se to sice dít, kdy¾ se ale lidé nevhodnì spolèí tak se mohou rozvézt. Ne, se psem se rozvádìt nemù¾eme, tedy nemìli bychom. Pes se stane souèástí naší osobnosti a odlouèit se od psa je jako nechat si amputovat nìjakou èást tìla. Bylo by záhodné, aby k takovému úèelu byly zøízeny speciální kurzy. Ka¾dý, kdo si chce poøídit psa, mìl by je absolvovat a øádnì slo¾it zkoušky. Tak by bylo na svìtì více radosti a ménì starostí. Dùle¾itým pøedpokladem je najít si psa, který odpovídá našim potøebám i podmínkám. A nejen to, také pes má pøirozené právo na vhodného majitele. Zpùsoby jak sobì najít psa jsou všelijaké. Ten nejjednodušší je, ¾e nám psa nìkdo daruje. To mù¾e být nejhezèí dárek anebo pomsta. Co si poène èlovìk s darovaným vlèákem, kdy¾ bydlí v garsoniéøe a pracuje na smìny? Oba, èlovìk i pes asi èasem zešílí. Také jsou lidé, kteøí volí psa podle módy, a to není ten správný pøístup. A» si radìji takový èlovìk koupí kabát nebo klobouk, ty mù¾e snadno vymìnit, zmìní-li se móda. A vùbec, my milovníci psù nepova¾ujeme psa za módní doplnìk, to je projev neúcty k tìmto mimoøádným tvorùm. Lidé, kteøí toho o psech vìdí málo, riskují, ¾e zvolí špatnì. Èlovìk, který nechce nést zodpovìdnost za partnera a rodinu by se nemìl ¾enit. Stejnì tak je tomu i s poøizováním si psa. Hledáme pøece blízkého druha a ne problém.
 
Ve vychvalování psích kvalit mohl bych pokraèovat do nekoneèna. Ji¾ z toho, co jsme si tu prozradili, je jasné, ¾e psi si zasluhují náš obdiv i úctu. Nemohu proto pochopit, ¾e se najdou lidé, kteøí psy nesnáší, ba a¾ nenávidí. Psi dovedou spolehlivì odhadnout charakter èlovìka, a v tom to asi vìzí. Lidé, kteøí psy nesnáší, jsou mi podezøelí. Takové lidi je lépe dr¾et si od tìla. Schopnosti rozpoznat lidské charaktery by mohlo být kupøíkladu vyu¾íváno pøi pøijímacích pohovorech, pes by se stal velmi u¾iteèným èlenem komise. K tomu asi nedojde, pes se toti¾ jen tì¾ko dá podplatit a tak by mohl rozpoznat køiváky i mezi èleny oné komise. S postupujícím èasem jeví se mi, ¾e se psùm nejen nedostává nále¾itého uznání, ba právì naopak, jejich postavení v moderním svìtì se zhoršuje. Pøibývá zákazù a omezení, týkajících se psù. Dobøe vychovaný pes není problémem, na rozdíl od nevychovaného psího majitele. Dnes, kdy¾ pes zanechá nìkde hromádku, pán ji uklidí, to u¾ není problém. Horší zneèištìní zanechávají po sobì lidé – plastový odpad, rozbité sklo, pou¾ité injekèní støíkaèky atd. Ano, špinavému psovi nech» je vstup do restaurace zakázán, stejnì jako špinavému èlovìkovi. V Thajsku mám psa, je to šicu a jmenuje se Lucky.  Bereme ho do restaurace, sedí zpùsobnì za stolem, jí distingovanì a nemlaská. Sám majitel restaurace ho pøijde pøivítat a pøinese mu   nìjaký pamlsek. To je v mìstì Chiang Mai, kde ¾ijí laskaví lidé. Lidé nelaskaví, tedy ti, kdo psùm ¾ivot znepøíjemòují, by mìli být vylouèeni z lidské spoleènosti. Nejvíce se takových nehodných individuí nachází mezi politiky a státními úøedníky. Ti zakazují psùm vstup na plá¾e nebo do veøejných dopravních prostøedkù., vy¾adují, aby psi byli vláèeni parkem na vodítku a tak podobnì. Napadlo mne, ¾e bych v zájmu psù mìl zalo¾it Hnutí za emancipaci psù. Dobrý to nápad, ale sami psi mi to rozmluvili. Namítali, ¾e ka¾dého dobrého nápadu se rychle chytí nìjací èlovìèí oportunisté a celou vìc pøevrátí na ruby. Jak se to v lidském svìtì bì¾nì dìje. A tak bude staèit, kdy¾ my, milovníci psù, budeme vytrvale hájit práva našich ètyønohých miláèkù a nesmíølivì bojovat s nepøáteli psù. Ti jsou toti¾ i nepøátelé slušných lidí.

 
Jaroslav Kovaøíèek
* * *
Ilustrace Jan Filip a Radka Jahnová
Zobrazit všechny èlánky autora
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 21.05.2019  05:20
 Datum
Jméno
Téma
 21.05.  05:20 Jaroslav Kovaøíèek Podìkování
 20.05.  20:53 Jarda
 20.05.  11:26 Jarmila
 20.05.  08:54 Von
 19.05.  12:48 Dagmar Pane Kovaøíèku, mnoho díkù Vám posílám!
 19.05.  11:47 Jana Reichová
 19.05.  11:46 Václav Moc pìkný pøíspìvek o pøátelích nejvìrnìj¹ích
 19.05.  10:52 Vesuvjana díky
 19.05.  10:33 Mara
 19.05.  09:38 ferbl