V Kalendáøi slezském z roku 1899 píše K. J. Bukovanský o slezskoostravském zámku. Vzhledem k tomu, tento zámek patøí k mìstu Ostravì, rozhodli jsme se uvedený èlánek v pùvodním a v plném znìní otisknout. Ètenáøi mají mo¾nost porovnat stav zámku z roku 1899 se souèasným stavem, kdy je zámek rekonstruován a konají se v nìm kulturní akce.
Zámek Polsko-Ostravský,
jmenovitì zadní èás» zámku, jest stavba velmi stará. Vystaven jest na mírném návrší a obehnán velmi silnou pøes tøi metry vysokou a dva metry širokou zdí. Mimo to chránìn byl zámek na jihozápadu øekou Luèinou, která zde vtéká do øeky Ostravice. Ze strany severovýchodní vede opevnìná brána do nádvoøí zámku, kde v pozadí stojí starý zmínìný zámek. Nad branou ve zdi zasazena jest deska kamenná se znakem pánù Sedlických z Choltic s nápisem: “J. S. Z. Ch. 1548“ (Jiøí Sedlický z Choltic 1548) a ještì jiná se znakem hrabìte Vlèka. Nad vchodem starého zámku (na nádvoøí) zasazena jest té¾ kamenná deska se znakem a tímto nápisem: “NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.“
Stavba tohoto starého zámku jest velmi jednoduchá. Uvnitø jest nìkolik malých a nízkých pokojíkù. Na stranì severní byla zámecká kaple a severo-západnì byl rytíøský sál, který ale pøed r. 1848 zboøen byl. V zadu jest malý domek s malými komnatami, jich¾ vchody vroubeny jsou pìknými ornamenty v kameni vytesanými a které nyní za chlévy slou¾í. V rohu pozorovati lze starou zazdìnou bránu a ještì jiný otvor, který vede do zemì, a jak se zdá, byl to tajný východ ze zámku A¾ dosud vypravují si lidé o podzemních skrýších a východech tajných ze zámku. Nìkteré z nich byly dlouhé, a jeden vedl prý a¾ k Zábøehu, druhý do lesù. Pøi kopání sklepù pøišlo se na tyto tajné východy, které bìhem èasu byly zasypány. Pøi bourání rytíøského sálu pøišlo se na sklepení, kde byl kamenný stùl a kamenné lávky. Pøi kopání pøišlo se na staré ¾elezné šípy, meèe a p. Na stranì jihozápadní zazdìna jest velká koule kamenná, snad na památku nìjakého oblehání tvrze Polsko - Ostravské. Na nádvoøí naproti starého zámku jest stará studnì.
Bìhem èasu vystaveny jsou na stranì severní a jihovýchodní (na místì, kde døíve silné zdi stály) nové stavby, byty pro úøedníky. Hrad Polsko-Ostravský byl hradem pohranièním v øíši polské, naproti tomu byl hrad Landek hradem pohranièním v zemi èeské. Podél hradu vedla za starodávna hlavní cesta z Opavy na Hluèín, odtud a¾ pod hrad Landek, kde byl „pøevoz“ pøed øeku Odru. Od „pøevozu“ vedla cesta tato podél hradu Polsko-Ostravského k Tìšínu a pak do Krakova. Na hradì Polsko-Ostravském mívali panovníci své kastelány èili „hradní“, a obyvatelé pohranièních okresù byli zavázáni k slu¾bì vojenské, a kastelán byl jejich vojevodou.
kamenná deska se znakem a tímto nápisem: “NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.“.jpg)
východy, které bìhem èasu byly zasypány. Pøi bourání rytíøského sálu pøišlo se na sklepení, kde byl kamenný stùl a kamenné lávky. Pøi kopání pøišlo se na staré ¾elezné šípy, meèe a p. Na stranì jihozápadní zazdìna jest velká koule kamenná, snad na památku nìjakého oblehání tvrze Polsko - Ostravské. Na nádvoøí naproti starého zámku jest stará studnì.