Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Alexandr,
zítra Lumír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

KNIHA KNIH – 11

KNIHA KAZATEL

Citace z Bible:  Kniha Kazatel patří v hebrejském kánonu do třetí, nejmladší části, které se říká Spisy. V nich pak je zařazena mezi pět tzv. ´svátečních svitků´. Četla se o svátcích stánků. Byl to radostný závěr sklizně (zejména vína) a díkůvzdání za ni. Vedle toho též radostně vděčná připomínka Boží péče o lid bydlící ve stanech na cestě pouští z Egypta do země zaslíbené. Poselství knihy mocně připomíná putování Božího lidu a pomíjivost člověka na zemi. V křesťanských  biblích stojí Kazatel mezi knihami vyučujícími.

O poslání knihy se mínění různí. Nezřídka se v ní spatřuje jen ´velepíseň´ skepse. Hieronymus v ní hledá radu k útěku z porušeného světa. Luther učí vidět v ní návod k pravému užívání světa a dobré zrcadlo podané zvláště knížatům. Důležité je její učení o člověku: Před svým Stvořitelem a Pánem  všeho je člověk jen prchavý ranní opar. Kniha však nehájí a nehlásá fatalismus, osudovost, nevyjadřuje beznadějný pesimismus, ale střízlivý realismus víry, zápasící o pravou jistotu života. Ohlašuje pomíjivost a z hlediska věčnosti nicotnost všeho, co člověk má i co je, aby nebylo povýšeno to, co je služebné, na hodnoty věčné. Učí nalézat jediný pevný základ života v Bohu, oslavuje a chválí naprostou Boží svrchovanost a slouží tak člověku v nalezení počátku moudrosti. Plným právem ji tedy synagóga zařadila jako bohoslužebnou četbu  na předělu židovského roku, kdy při pohledu nazpět si člověk uvědomuje pomíjitelnost svého snažení a chápe, že trvalou hodnotu má jen to, k čemu se přizná sám věčný Bůh.

Kniha byla jako ´mudroslovná´ připsána králi Šalomounovi, pravzoru moudrosti. Vznikla však asi ve 3. stol. př. Kr. Asi o sto let mladší je zlomek rukopisu ze 4. jeskyně kumránské při Mrtvém moři.
 
Slovo Bible:   VĚČNÝ KOLOBĚH

                        Jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění,
                             z toho, jak se pod sluncem pachtí?
                        Pokolení odchází, pokolení přichází,
                             ale země stále trvá.
                        Slunce vychází, slunce zapadá
                              a dychtivě tíhne k místu,
                              odkud opět vzejde.
                         Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu,
                               točí se, točí, spěje dál,
                               až se zas oklikou vrátí.
                          Všechny řeky spějí do moře,
                               a moře se nepřeplní;
                           do místa, z něhož vytékají,
                                se zase vracejí k novému koloběhu.
                            Všechny věci jsou tak únavné,
                                 že se to ani nedá vypovědět;
                             nenasytí se oko viděním,
                                  nenaplní se ucho slyšením.
                             Co se dálo, bude se dít zase,
                                  a co se dělalo, bude se znovu dělat;
                                  pod sluncem není nic nového.
                              Je něco, o čem lze říci:
                                   Hleď, to je cosi nového?
                               I to bylo v dávných dobách,
                                    které byly před námi.
                               Nelze podržet v paměti věci minulé;
                                     a ani budoucí, které nastanou,
                                     nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom.
 
                             EPILOG
                             Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel,
                                    všechno pomíjí.
                              Zbývá jen dodat, že Kazatel byl moudrý,
                                     lid stále poznání vyučoval;
                               přemýšlel a bádal
                                     a složil přísloví mnohá.
                               Kazatel se snažil najít výstižná slova;
                                     tak bylo zapsáno, co je pravé, slova pravdy.
                               Slova moudrých jsou jako bodce,
                                     jako vbité hřeby jsou slova sběratelů,
                                     pastýřem jediným proslovená.
                               Nadto pak zbývá, synu můj, říci:
                                      Přijmi poučení!
                               Spisování mnoha knih nebere konce
                                      a mnohé hloubání unaví tělo.
                                Závěr všeho, co jsi slyšel:
                                       Boha se boj a jeho přikázání zachovávej;
                                      Na tom u člověka všechno závisí.
                                  Veškeré dílo Bůh postaví před soud,
                                        i vše, co je utajeno,
                                        ať dobré či zlé.
 
 
Příští knihou je PÍSEŇ PÍSNÍ.
Ilustrace z internetu.
Olga Janíčková
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 11.01.2022  10:44
 Datum
Jméno
Téma
 11.01.  10:44 Jaroslava
 11.01.  03:29 olga janíčková
 10.01.  10:58 Von