KNIHA KNIH - 10 KNIHA PŘÍSLOVÍ Citace z Bible:
MUDROSLOVÍ. Ve světě kolem starozákonního Izraele, zvláště v Egyptě, byla rozšířena tzv. mudroslovná literatura. Tvoří ji spisy, které se v podobě úvah nebo rozhovorů zabývají údělem člověka a pozemské spravedlnosti. Stejné otázky přirozeně zaměstnávaly i Izraele a dá se předpokládat, že zvláště na dvoře Šalomounově mělo mudrosloví živnou půdu. Proto se jménem tohoto krále označovaly i nejrůznější sbírky průpovědí, třebas vznikaly v dobách mnohem pozdějších. Moudrost králových mudrců našla časem cestu i mezi prostý lid a stala se moudrostí „lidovou“, přežívající v příslovích a úslovích různých národů po naše dny. Můžeme tu hovořit o ´demokratizaci´ mudrosloví.
Klasickou zemí ´moudrosti´ byl od nepamětných časů Egypt. Moudrost se pěstovala ve školách, v nichž se vzdělávali státní úředníci. Žáci se tu učili poznávat ´cestu života´, tj. cestu ke zdaru a štěstí, viděno ovšem z hlediska státních zájmů. Bohové odměňovali ty, kteří se zákony řídili, a trestali jejich přestupníky. Mudrosloví dosáhlo v Egyptě takového rozšíření a uznání, že tu už nebylo místa pro činnost proroků, jak ji známe z celé přední Asie a zvláště z prostředí izraelského. Zde ve starších dobách – snad právě jen s výjimkou doby Šalomounovy – stáli v popředí proroci jako přímí zvěstovatelé vůle Hospodinovy, a teprve poměrně pozdě, nejspíše až od 3. století př.Kr., se začíná uplatňovat literatura mudroslovná i ve všedním životě.
KNIHA PŘÍSLOVÍ. Nejstarší památkou izraelského mudrosloví je kniha Přísloví. Český název vystihuje přesně, že jde o sbírku ´přísloví´(H.mišlé). Hebrejský kořen m-š-l má však ještě druhý význam ´vládnout´. Tato ´přísloví´ jsou tedy víc, než např. naše česká přísloví, v nichž vidíme jen ukázky lidové moudrosti. Jsou to ´mocné výroky´, jež je možno proti někomu mrštit, ať už k jeho dobru nebo k jeho zlu.
Kniha Přísloví obsahuje vedle Šalomounových přísloví i několik sbírek připsaných jiným ´králům´, jež odjinud neznáme. O jedné sbírce ´Šalomounově´ se dozvídáme, že ji sebrali teprve kolem r.700 př.Kr. Je tu patrně závažný náznak toho, že v knize obsažená přísloví pocházejí částečně už z doby královské, tedy předexilní, ačkoli jiné oddíly nasvědčují tomu, že celek knihy byl uzavřen až po návratu z babylonského zajetí.
Obsahově je pro Přísloví příznačný jejich optimizmus, který jako by nebral zřetel
na životní skutečnosti: dobro bude odměněno, zlo bude potrestáno. Bohatství a blahobyt neminou člověka spravedlivého a zbožného. To odpovídá vyšší zákonitosti. Proto různá ´přísloví´ ukazují cestu, po níž člověk tohoto cíle dosáhne. Zdůrazňuje se ovšem na prvém místě bázeň Hospodinova, vedoucí k pravé moudrosti, a tím k plnosti života. Izraelské mudrosloví, byť i všelijak ovlivněno myšlením okolního světa, přece vposledu vychází z vlastních náboženských kořenů, tj. z poslušnosti Zákona. Tváří v tvář Bohu si člověk uvědomuje svou omezenost, ale právě tím izraelská moudrost vysoce převyšuje moudrost nejen své doby, nýbrž moudrost všech dob.
Slovo Bible:
VSTUPNÍ SLOVO: Přísloví Šalomouna, syna Davidova,
krále Izraele,
jak poznat moudrost a kázeň,
jak pochopit výroky rozumnosti,
jak si prozíravě osvojit kázeň,
spravedlnost, právo a přímost,
aby prostoduší byli obdařeni chytrostí,
mladík poznáním a důvtipem.
Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí,
a rozumný získá schopnost
porozumět přísloví a jinotaji,
slovům mudrců i jejich hádankám.
Počátek poznání je bázeň před Hospodinem,
moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
HLAS MOUDROSTI:
Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty,
dříve než co konal odedávna.
Od věků jsem ustanovena,
od počátku, od pravěku země.
Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila,
ještě nebyly prameny vodami obtěžkány.
Když ještě byly hory ponořeny,
před pahorky jsem se narodila.
Ještě než učinil zemi a všechno kolem
a první hroudy pevniny,
když upevňoval nebesa, byla jsem při tom,
když vymezoval obzor nad propastnou tůní,
když seshora zavěšoval mračna,
když sílily prameny propastné tůně,
když kladl moři jeho meze,
aby vody nevystupovaly z břehů,
když vymezoval základy země,
byla jsem mu věrně po boku,
byla jsem jeho potěšením den ze dne
a radostně si před ním hrála v každý čas.
Hraji si na jeho pevné zemi;
mým potěšením je být s lidskými syny.
Nyní tedy, synové, slyšte mě:
Blaze těm, kdo dbají na mé cesty.
Slyšte napomenutí a buďte moudří;
nevyhýbejte se tomu!
Blaze člověku, který mě poslouchá,
bdí u mých dveří den ze dne
a střeží veřeje mého vchodu.
Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život
a došel u Hospodina zalíbení.
Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši;
všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.
NEODMÍTEJ POMOC POTŘEBNÝM:
Nakloň své ucho a slyš slova moudrých,
zaměř srdce k tomu, co jsem poznal.
Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat,
budou rovněž pohotově na tvých rtech.
Abys na Hospodina spoléhal,
poučím tě dnes – ano, tebe.
Zdali jsem ti již dříve nenapsal
rady a poznání,
abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy,
abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal?
Neodírej nuzného, vždyť nic nemá,
po utištěném nešlapej v bráně.
Neboť jejich spor povede Hospodin,
uchvátí život jejich uchvatitelům.
Nepřátel se s hněvivým člověkem
a s mužem vznětlivým se nestýkej,
ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám
a nenastražíš léčku své duši.
Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku,
kdo se zaručují za půjčku,
nemáš-li čím splatit;
proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?
Nepřenášej dávné mezníky,
které zasadili tvoji otcové.
Viděls muže, který je sběhlý v svém díle?
Před králi bude stávat:
nebude stávat před bezvýznamnými.
Příště se seznámíme s knihou KAZATEL.
Ilustrace pochází z internetu.