Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdeněk,
zítra Milena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamětníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonečna s námi, aniž by poučení či radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snažíme zabránit jejich ztrátě. Spolu s vámi popisujeme dějiny všedního dne obyčejných lidí od dětství, přes poznávání světa až po překážky, které případně museli překonávat.
 
Těšíme se na příspěvky, které posílejte na info@seniortip.cz  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše příspěvky redakčně upravíme tak, aby byly čtivé.
 
Do jedné vzpomínky se teď s námi přeneste.
 
Život tropí hlouposti – aneb mé životní paradoxy a  renoncy (27)
 
Nyní udělám „malý“ renonc a přeruším vzpomínky na studentské mládí. Chtěl bych několikrát zavzpomínát na rodiny svých rodičů a  také na své návštěvy u různých tetiček s strýčků.
Jak už říkal nesmrtelný Švejk, je dobře, když je někdo přímo odněkud! Znát své kořeny nikdy neškodí, i když se někdy hledají složitě. 
 
Můj děda z maminčiny strany se narodil Českém ráji v Rovensku pod Troskami a měl na mne velký vliv, což jsem už prozradil. Zde mohu ještě přidat dvě „lžícové“ vzpomínky. Kromě tvrdých límečků, náprsenky a kapesních hodinek v kapsičce u vesty nosil i cvikr a měl pod nosem šedivý knír a dále i bradku. Rád jsem ho pozoroval při obědě, neboť pokaždé, když vyndával už vyprázdněnou lžíci z úst, otřel si jí elegantním pohybem ten svůj knír. Zde ho ovšem předvádím jako maturanta jičínského Raisova učitelského  ústavu v roce 1881! A ta druhá „lžícová“ je rázu pedagogického. Jakožto řídící učitel v.v. mi v prvních dvou třídách vydatně pomáhal s domácími úkoly a dával mi i vlastní první diktáty. A když jsem napsal špatné „i“ nebo „y“ po měkkých či tvrdých souhláskách, říkal mi: „Tak jako se i poslepu trefíš lžící do pusy, a ne jednou pod nos a podruhé na bradu, tak musíš, i kdybych tě o půlnoci vzbudil, vědět, kde se píše měkké „i“ a kde tvrdé „y“!“ Vyjmenovaná slova po „befelemepesseveze“ však se mnou už v dalším válečném roce procvičit nestihl, neboť bohužel odešel učit malé andělíčky do nebe.
 
Protože maminka byla jedináček a polosirotek, kterého vychovávala její babička, z její strany jsem měl pouze pár prastrýců a pratet. O nejzajímavější osobnosti z této strany - jejím strýci Bóžovi, ruském legionářovi a lidovém léčiteli, který byl jen asi o 10 let starší než má maminka - jsem se už kdysi zmínil při vzpomínkách na věci mezi nebem a zemí.   
 
Můj tatínek pocházel z malé vesnice Háje u Příbrami a na dědu a babičku z jeho strany si nepamatuji vůbec, zato jeho sourozence, tedy mé tetičky a strýčky jsme navštěvovali často. Tatínkova staršího bratra si pamatuji jako udřeného starého rolníka, který byl už po mozkové mrtvici a nemluvil. Někdy jsme u nich bydleli s maminkou o prázdninách, ale častěji jsme byli u tety, která žila v bývalé hajnovně na kraji téže obce. Její manžel byl muž mnoha řemesel a kromě obdělávání několika políček byl i místním cestářem a hlavně truhlářem a tesařem. Vedle stodoly měl i velkou dílnu a za války mi vyrobil nádherné sáňky! A teď nevím zda se neopakuji, ale se v té stodole jsem se  dokonce pokoušel asi v deseti letech malým cepem mlátit snopy obilí. Samozřejmě neúspěšně! Na dvoře té hajnovny byla kromě vzdálené kadibudky i zajímavá studna, ze které se voda čerpala pomocí dlouhé tyče na rameni dřevěné páky, pohybem podobným rozkývání  zvonů. Tatínkův mladší bratr se také „poeizenbonštil“ ve východních Čechách a skončil jako přednosta stanice v Chrudumi. A už jen z vyprávění si pamatuji, že jedna tatínkova setra zemřela těsně po první světové válce na španělskou chřipku.

 
 
Na Hájích jsem měl tři bratrance a tři sestřenice, ovšem jejich věkové rozpětí bylo značné – asi dvacet let! Nejmladší byla v kočárku, další omladina si hrála na louce, ti nejstarší už chodili tancovat a my jen nakukovali do oken malého hospodského tanečního sálu, dokud nás maminky nezahnaly domů. Ve vsi ani po válce ještě nebyl elektrický proud a tak se svítilo petrolejkou, nad níž si dospělí, k mému velkému údivu bez kontaktu s ohněm, zapalovali cigarety! V okolí byly krásné lesy, rostly houby a vůbec všechny lesní plody, z nichž nejraději jsem měl červené lesní jahody s ušlehaným vaječným bílkem. Já, který jsem „na sladký“ jsem se po tom mohl utlouci!
 
Rád také vzpomínám na poutě na Svaté hoře v Příbrami. Ten prostor na fotce býval plný stánků se všemi možnými i nemožnými pouťovými atrakcemi a domů jsme chodili dolů po dlouhých zastřešených schodech. Na Hájích jsme všichni žili - my tedy pouze o prázdninách - aniž bychom to věděli, na smolinci a bylo nám v těch letech válečných a těsně po válce v rámci možností dobře! Padesátá léta sem ale přinesla výrazné změny, které se do těchto idylických vzpomínek moc nehodí! To už jsme sem také z Vrchlabí jezdili jen sporadicky. Ovšem po strakonické silnici jsme těsně kolem Hájů jezdili často na dovolenou a nyní ještě častěji na chalupu. A vždy jsem se velmi divil, jak „mazaně“ byly postaveny haldy vytěžené hlušiny tak, aby zakryly od Slivice krásný výhled na Svatou horu!

 

Všechno špatné je však pro něco dobré. Smolinec se v této oblasti přestal těžit v roce 1991, a tak jako velkou a možná málo známou zajímavost mohu prozradit, že zde v podzemí v hloubce kolem  tisíc metrů byl za starých štol vybudován ohromný plynojem, jaký nemá v Evropě snad obdoby. Byl ražen v žule, má kapacitu až 64 milionů metrů kubických, a raději nebudu vzpomínat kým!
 
Vladimír Vondráček
 
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 08.11.2015  10:21
 Datum
Jméno
Téma
 08.11.  10:21 ferbl
 08.11.  09:13 Marťan
 08.11.  09:09 Von
 08.11.  07:20 Abonent na lince "U"
 08.11.  07:08 Marsal Tito
 08.11.  06:55 Ivan
 08.11.  04:57 James Bond
 07.11.  19:13 Blanka K.
 07.11.  17:07 kusan
 07.11.  01:05 Marta U.
 07.11.  00:39 Marta U. Pozdrav